Měřicí zařízení, jehož princip činnosti je založen na mechanické interakci dvou vodičů, když jimi protéká elektrický proud. Elektrický prvek se skládá z měřícího převodníku (viz Měřící převodník), který převádí měřenou veličinu na střídavý nebo stejnosměrný proud, a měřícího mechanismu elektrodynamického systému (rýže). Nejběžnější jsou elektrická zařízení s pohyblivou cívkou, uvnitř kterých je pohyblivá cívka umístěná na ose se šipkou. Točivý moment na ose vzniká v důsledku interakce proudů ve vinutí cívek 1 и 2 a je úměrná součinu efektivních hodnot těchto proudů. Vyrovnávací moment vytváří pružina, ke které je osa připojena. Když jsou okamžiky stejné, šipka se zastaví.
E.p. jsou nejpřesnější elektrické měřicí přístroje používané k určení efektivních hodnot proudu a napětí ve střídavých a stejnosměrných obvodech. Když jsou vinutí cívek zapojena do série, úhel natočení šipky je úměrný druhé mocnině měřené hodnoty. Toto zapojení vinutí se používá v elektronických zařízeních k měření napětí a proudu (voltmetry a ampérmetry). K měření výkonu se používají i elektrodynamické měřicí mechanismy (Wattmetry). V tomto případě prochází pevnou cívkou proud úměrný proudu a pohyblivou cívkou proud úměrný napětí v měřeném obvodu. Údaje zařízení jsou úměrné činné nebo jalové hodnotě elektrického výkonu. Pokud jsou elektrodynamické mechanismy navrženy ve formě logometrů, používají se jako frekvenční měřiče, fázoměry a faradometry. EP jsou vyráběny převážně pomocí přenosných vysoce přesných zařízení — třídy 0,1; 0,2; 0,5. Typ elektromagnetického zařízení je ferodynamické zařízení, ve kterém se magnetický obvod vyrobený z feromagnetického materiálu používá ke zvýšení magnetického pole stacionární cívky. Taková zařízení jsou navržena pro provoz v podmínkách vibrací, otřesů a nárazů. Třída přesnosti ferodynamických zařízení 1,5 a 2,5.
Elektrodynamické měřící zařízení: 1 a 2 – pevné a pohyblivé cívky; 3 – osa; 4 – pružina; 5 – šipka; 6 – měřítko.
Velká sovětská encyklopedie. — M.: Sovětská encyklopedie. 1969-1978.
užitečný
Podívejte se, co je „Elektrodynamické zařízení“ v jiných slovnících:
ELEKTRODYNAMICKÉ ZAŘÍZENÍ — umožňuje měřit elektrické napětí, proud, výkon ve střídavých obvodech; založené na interakci magnetických polí dvou (nebo více) obvodů s proudem . Velký encyklopedický slovník
elektrodynamické zařízení — [IEV číslo 314 01 19] EN elektrodynamický přístrojový přístroj obsahující jeden nebo více měřicích prvků, které fungují interakcí proudu v jedné nebo více pohyblivých cívkách s proudem v jedné nebo více pevných cívkách POZNÁMKA – Tento termín. .. Technická příručka překladatele
elektrodynamické zařízení — elektrodinaminis matuoklis statusas T sritis Standartizacija ir metrologija apibrėžtis Matuoklis, kurio veikimas grindžiamas sąveika tarp judamojoje ritėje arba rėmelyje tekančios sukurto magnetinio lauko irgi vietnamské metro… ijos terminų žodynas
elektrodynamické zařízení — elektrodinaminis matuoklis statusas T sritis Standartizacija ir metrologija apibrėžtis Nuolatinės ir kintamosios elektros srovės matuoklis, curio judamąją dalį pasuka magnetinio lauko lauko jėgos, atsirandančios,…irridama tarp juudamos metrologijos terminų žodynas
elektrodynamické zařízení — elektrodinaminis matuoklis statusas T sritis fizika atitikmenys: engl. elektrodynamický přístroj; Elektrodynamický měřicí přístroj; elektrodynamický měřič vok. elektrodynamisches Gerät, n; elektrodynamisches Meßgerät, n; elektrodynamisches… … Fizikos terminų žodynas
elektrodynamické zařízení — umožňuje měřit elektrické napětí, proud, výkon ve střídavých obvodech; je založena na interakci magnetických polí dvou (nebo více) proudových obvodů. * * * ELEKTRODYNAMICKÉ ZAŘÍZENÍ ELEKTRODYNAMICKÉ ZAŘÍZENÍ umožňuje. . Encyklopedický slovník
elektrodynamické zařízení — elektrodinaminis prietaisas statusas T sritis radioelektronika atitikmenys: engl. elektrodynamický nástroj vok. elektrodynamisches Meßinstrument, n rus. elektrodynamický přístroj, m pranc. appareil électrodynamique, m … Radioelektronikos terminų žodynas
ELEKTRODYNAMICKÉ ZAŘÍZENÍ – umožňuje měřit el napětí, proud, výkon v obvodech střídavého proudu; základní na interakci magnet pole dvou (nebo více) obvodů s proudem. Přírodní věda. encyklopedický slovník
elektrodynamické měřící zařízení — elektrodinaminis matuoklis statusas T sritis Standartizacija ir metrologija apibrėžtis Matuoklis, kurio veikimas grindžiamas sąveika tarp judamojoje ritėje arba rėmelyje tekančios sukurto magnetinio lauko irgi vietnamské metro… ijos terminų žodynas
elektrodynamické měřící zařízení — elektrodinaminis matuoklis statusas T sritis Standartizacija ir metrologija apibrėžtis Nuolatinės ir kintamosios elektros srovės matuoklis, curio judamąją dalį pasuka magnetinio lauko lauko jėgos, atsirandančios,…irridama tarp juudamos metrologijos terminų žodynas
V elektrodynamických měřicích mechanismech vzniká krouticí moment v důsledku interakce magnetických polí stacionárních a pohyblivých cívek s proudy Označení:
Pevná cívka I se obvykle skládá ze dvou stejných částí oddělených vzduchovou mezerou. Konfigurace magnetického pole závisí do určité míry na vzdálenosti mezi cívkami, což ovlivňuje charakter stupnice. Pevné cívky jsou vyrobeny z měděného drátu navinutím kolem izolačního rámu. Pohyblivá cívka je obvykle vyrobena bez rámu z měděného nebo hliníkového drátu. Pro zahrnutí vinutí pohyblivé cívky do obvodu měřeného proudu se používají pružiny nebo strie.
Vlastní magnetické pole elektrodynamických měřicích mechanismů je malé, proto se k ochraně před vlivem vnějších polí používají stínění и astáze. Potřebnou míru zklidnění zajišťuje vzduchová nebo magnetická indukční klapka.
Za přítomnosti proudu ve vinutí cívek měřicího mechanismu vznikají síly, které mají tendenci otáčet pohyblivou částí tak, že magnetické toky stacionární a pohyblivé cívky se shodují.
Nevýhoda elektrodynamická zařízení mají vysokou spotřebu energie. Je třeba si uvědomit, že čím nižší je spotřeba elektrodynamického zařízení, tím slabší jsou jeho vlastní magnetická pole a tím silnější je vliv vnějších magnetických polí. Taková zařízení vyžadují dobrou ochranu před vnějšími magnetickými poli, mají poměrně složitou konstrukci a relativně vysoké výrobní náklady. Elektrodynamická zařízení špatně snášejí mechanické vlivy – rázy, otřesy a vibrace.
V současné době se používají elektrodynamické ampérmetry, voltmetry, wattmetry a při měření mechanismů se vyrábějí ve formě poměrových měřičů, fázových měřičů, měřičů frekvence atd. faradmetry.
Zařízení elektrodynamického poměroměru. Označení: Jeho pohyblivá část se skládá ze dvou napevno spojených pod úhlemу pohyblivé cívky Б1 и Б2, stacionární cívky umístěné v poli A. Cívky Б1 и Б2, Pomocí beztočivých proudových vodičů jsou zařazeny do obvodu podle schématu v závislosti na účelu zařízení. Z uvažování směru působení sil vyplývá, že moment М1 je vytvořen komponentou F1 cosα, moment M2 – komponent F2 cos(y-α).
Na základě toho průměrné hodnoty momentů М1 и M2 během toho období:
kde I– proud v sérii a podle připojených cívek А; I1 и I2 – proudy v cívkách Б1 и Б2.
Pro stabilní rovnováhu М1 = M2. Pokud jsou cívky navrženy tak, aby:
25. Ferodynamické měřicí systémy
V záznamových přístrojích, jakož i v přístrojích určených pro provoz v podmínkách vibrací, otřesů a rázů, se používají ferodynamické měřicí mechanismy, vyznačující se tím, že mají pevné cívky umístěné na jádru z feromagnetického materiálu. To vede k výraznému zvýšení točivého momentu a snížení vlivu vnějších magnetických polí. Přítomnost nelineárního prvku (magnetického obvodu) v měřicím mechanismu však snižuje přesnost přístrojů. U ferodynamických měřicích mechanismů jsou jádra vyrobena z desek z elektrooceli nebo permalloy. Pro snížení chyb způsobených vířivými proudy jsou desky od sebe izolovány. Ze stejných důvodů jsou pohyblivé cívky bezrámové. Pro zklidnění se ve většině případů používají uklidňovače s magnetickou indukcí. Označení:
Točivý moment ferodynamického měřicího mechanismu je výsledkem interakce pohybující se cívky s proudem a tokem generovaným pevnými cívkami. Pokud je magnetické pole ve vzduchové mezeře radiální, pak k určení okamžité hodnoty točivého momentu Mt :
kde Bt – okamžitá hodnota magnetické indukce ve vzduchové mezeře; s2, ω2, i2 – respektive plocha, počet závitů a proud pohybující se cívky.
Pohyblivá část bude díky své setrvačnosti reagovat na průměrnou hodnotu okamžiku:
kde В и I2 jsou efektivní hodnoty indukce ve vzduchové mezeře a proudu v pohyblivé cívce.
Pokud předpokládáme, že během provozu je použita lineární část magnetizační křivky materiálu jádra, pak můžeme napsat:
kde k1 – koeficient v závislosti na volbě systému jednotek a konstrukčních parametrech měřícího mechanismu.
Nahrazení výsledku za В hodnotu do výrazu (2.14) a zanedbání úhlu ztráty, tj. za předpokladu, že dostaneme:
Pokud je protipůsobící moment vytvořen pomocí pružných prvků, pak pro režim statické rovnováhy:
,Odkudk – koeficient určený konstrukcí měřicího mechanismu a volbou soustavy jednotek.
Ferodynamické přístroje se nejčastěji používají jako stacionární, relativně málo přesné přístroje (třídy přesnosti 1,5 a 2,5) pro měření ve střídavých obvodech s frekvencí 1-0 Hz – 1,5 kHz. Je však třeba poznamenat, že použití permalloy pro jádra a vysoká úroveň technologie výroby umožnily vytvořit přenosná ferodynamická zařízení vysoké přesnosti (třída 0,5), určená pro měření ve střídavých a stejnosměrných obvodech.
Přesto je třeba použití ferodynamických přístrojů pro měření ve stejnosměrných obvodech považovat zatím za výjimku, a proto v budoucnu budeme uvažovat o jejich provozu pouze ve střídavých obvodech.
