Potrubní armatury jsou určeny k řízení toku pracovních médií, které jsou dopravovány potrubím.
Podle zásady jednání ventily jsou rozděleny do tří hlavních tříd: uzavírací ventily (ventily, kohouty, ventily); regulační (regulátory tlaku); bezpečnost (pojistné a zpětné ventily).
Způsobem připojení k potrubí tvarovky se rozlišují: pro svařování; přírubový;
Způsob ovládání: s ručním ovládáním; pohonem (přímo, vzdáleně nebo automaticky)
Uzavírací ventily jsou zařízení pro úplné uzavření průřezu potrubí. Hlavním účelem je uzavření a opětovné spuštění průtoku pracovního média potrubím a také zajištění těsnosti jak ve ventilu, tak ve vztahu k vnějšímu prostředí.
Patří sem: ventily; kohoutky; ventily.
Aretační prvek ventilu (šoupátka) se pohybuje tam a zpět kolmo ke směru proudění čerpaného média.
Na hlavních ropovodech se používají ventily s elektrickým pohonem. Ručně ovládané ventily se používají na procesních potrubích malého průměru.
Většina ventilů je ovládána dálkově.
Podle konstrukce šoupátka se šoupátka dělí na klínová a paralelní (šoupátka).
S ručním ovládáním S elektrickým pohonem
Typy uzamykacích zařízení (brán): Klín, paralelní (brána)
Uzavírací prvek ventilu má tvar rotačního tělesa (nebo jeho části) a otáčí se kolem osy kolmé ke směru proudění pracovního média.
Označení na schématech
Uzavírací prvek ventilu se pohybuje tam a zpět v sedle tělesa ventilu rovnoběžně s osou proudu pracovní tekutiny.
Označení na schématech
Bezpečnostní kování
Pojistné ventily jsou určeny k ochraně potrubí a zařízení před nepřijatelným tlakem a také k zamezení změn směru proudění pracovního média.
Bezpečnostní potrubní armatury zahrnují:
Ventil je určen k ochraně zařízení před nepřijatelným přetlakem automatickým vypouštěním přebytečné pracovní tekutiny do výstupního potrubí. Ventil zajišťuje zastavení výtlaku při obnovení provozního tlaku
Označení na schématech
Zkontrolujte ventily
Zpětný ventil je navržen tak, aby zabránil zpětnému toku pracovní kapaliny v potrubí při poklesu tlaku v něm pod určitou hodnotu.
Označení na schématech
Regulátory tlaku jsou určeny k řízení parametrů pracovního prostředí v určitém úseku technologického systému nebo potrubí.
Označení na schématech
20. Antikorozní ochrana hlavních potrubí
Prostředky na ochranu potrubí před korozí
Potrubí uložené v zemi je vystaveno korozi půdy, zatímco potrubí procházející nad zemí je vystaveno atmosférické korozi. Oba typy koroze probíhají prostřednictvím elektrochemického mechanismu, tzn. s tvorbou anodických a katodických zón na povrchu potrubí. Mezi nimi protéká elektrický proud, v důsledku čehož dochází k destrukci kovu trubek v anodových zónách.
K ochraně potrubí před korozí se používají pasivní i aktivní prostředky a metody. Tak jako pasivní prostředky se používají izolační nátěry aktivní metody Patří sem elektrochemická (katodická, obětní) ochrana a elektroodvod (přímá, polarizovaná, zesílená).
Izolační nátěry
Izolační nátěry používané na podzemních hlavních potrubích musí splňovat tyto základní požadavky:
– mají vysoké dielektrické vlastnosti;
– mají dobrou přilnavost ke kovu potrubí;
– být vodotěsný, mechanicky pevný, elastický a tepelně odolný.
Konstrukce povlaků musí umožňovat mechanizaci jejich aplikace na potrubí a použité materiály musí být levné, vzácné a trvanlivé.
Podle použitých materiálů se rozlišují nátěry na bázi bitumenových tmelů, polymerních lepicích pásek, epoxidových polymerů, černouhelných dehtů atd.
Elektrochemická ochrana potrubí proti korozi
Praxe ukazuje, že i pečlivě provedený izolační povlak během provozu stárne: ztrácí své dielektrické vlastnosti, voděodolnost a přilnavost. K poškození izolace dochází při zasypávání potrubí ve výkopu, při jejich teplotním pohybu nebo při vystavení kořenům rostlin. Kromě toho v nátěrech zůstává určitý počet defektů, které si během kontroly nevšimneme. V důsledku toho izolační nátěry neposkytují pro podzemní potrubí potřebnou ochranu proti korozi. Na základě toho stavební předpisy a předpisy upozorňují, že ochrana potrubí před korozí pod zemí, bez ohledu na korozní aktivitu půdy a oblast, kde jsou uložena, musí být prováděna komplexně: ochrannými nátěry a elektrochemickou ochranou (ECP) znamená .
Elektrochemická ochrana se provádí katodickou polarizací potrubí. Pokud se katodická polarizace provádí pomocí externího zdroje stejnosměrného proudu, pak se taková ochrana nazývá katoda, pokud se polarizace provádí připojením chráněného potrubí ke kovu s negativnějším potenciálem, pak se taková ochrana nazývá šlapat.
Katodická ochrana
Schematický diagram katodové ochrany je na Obr. 12.14. Zdrojem stejnosměrného proudu je stanice katodové ochrany 3, kde se pomocí usměrňovačů přeměňuje střídavý proud přicházející z podélného vedení 1 přes transformátorový bod 2 na stejnosměrný proud.
1 – elektrické vedení; 2 – transformátorový bod; 3 – stanice katodové ochrany; 4 – chráněné potrubí; 5 – anodické uzemnění; 6 – kabel
Záporný pól zdroje je připojen k chráněnému potrubí 6 pomocí kabelu 4 a kladný pól je připojen k anodovému uzemnění 5. Při zapnutí zdroje proudu je elektrický obvod uzavřen přes půdní elektrolyt.
Ochranná ochrana
Princip činnosti ochrany běhounu je podobný jako u galvanického článku (obr. 12.16).
1 – potrubí; 2 – chránič; 3 – vodič; 4 – kontrolní a měřící kolona
Dvě elektrody (potrubí 1 a chránič 2, vyrobené z elektronegativnějšího kovu než ocel) jsou spuštěny do půdního elektrolytu a spojeny vodičem 3. Protože materiál chrániče je elektronegativnější, dochází vlivem rozdílu potenciálů k usměrněnému pohybu elektronů z chrániče do potrubí podél vodiče dochází 3. Současně přecházejí atomy iontů materiálu chrániče do roztoku, což vede k jeho destrukci. Síla proudu je řízena pomocí kontrolního a měřícího sloupce 4.
Stále tedy dochází k destrukci kovu. Ale ne potrubí, ale chránič.
V půdách s odporem nejvýše 50 Ohm m se doporučuje používat ochranu běhounu.
Ochrana se používá s chrániči umístěnými buď jednotlivě nebo ve skupinách. Kromě toho lze ochranu proti korozi potrubí provádět pomocí páskových chráničů.
Elektrická drenážní ochrana potrubí
Způsob ochrany potrubí před destrukcí bludnými proudy, zajišťující jejich odvod (odvodnění) z chráněné stavby do stavby, která je zdrojem bludných proudů, nebo speciální uzemnění, je tzv. ochrana elektrického odvodnění.
Používá se přímá, polarizovaná a zesílená drenáž. Přímá elektrická drenáž je drenážní zařízení s oboustrannou vodivostí. Přímý elektrický drenážní obvod (obr. 12.17 a) obsahuje: reostat R, spínač K, pojistku P r a signální relé C r. Síla proudu v okruhu potrubí-kolejnice je řízena reostatem. Pokud hodnota proudu překročí přípustnou hodnotu, pojistka se spálí a vinutím relé bude protékat proud, který po zapnutí zapne zvukový nebo světelný signál.
Schémata elektrických svodů: a – přímé; b – polarizované; c – zesílené
Přímý elektrický odtok používá se v případech, kdy je potenciál potrubí trvale vyšší než potenciál železniční sítě, kde dochází k odklonu bludných proudů. V opačném případě se drenáž změní na kanál pro bludné proudy, které proudí do potrubí.
Polarizovaný elektrický odtok (obr. 12.17 b) je drenážní zařízení s jednosměrnou vodivostí. Polarizovaná drenáž se od přímé drenáže liší přítomností jednosměrného vodivého prvku (ventilového prvku) VE. U polarizované drenáže proud teče pouze z potrubí do kolejnice, což eliminuje tok bludných proudů do potrubí drenážním drátem.
Vylepšená drenáž (obr. 12.17 c) se používá v případech, kdy je potřeba z potrubí nejen odstranit bludné proudy, ale zajistit na něm potřebné množství ochranného potenciálu. Zesílená drenáž je konvenční katodová stanice, připojená záporným pólem k chráněné konstrukci a kladným pólem – nikoli k anodickému uzemnění, ale ke kolejnicím elektrifikované dopravy.
Díky tomuto schématu zapojení je zajištěno: za prvé polarizovaná drenáž (kvůli provozu ventilových prvků v okruhu SCP) a za druhé katodová stanice udržuje potřebný ochranný potenciál potrubí.
Po uvedení potrubí do provozu se upraví provozní parametry systému protikorozní ochrany. V případě potřeby lze s přihlédnutím ke skutečnému stavu uvést do provozu další stanice katodové a odvodňovací ochrany, jakož i instalace chráničů.
Bezpečnostní armatury slouží k ochraně vodovodního systému před vodními rázy, k zamezení pohybu vody v opačném směru a k vypouštění vzduchu ze systému.
Mezi pojistné ventily patří: pojistné ventily, zpětné ventily, odvzdušňovací ventily.
Pojistné ventily (pružina, zatížení pákou) otevřené a uzavřené typy fungují následovně. Pružina přitlačí ventil k sedlu. Při zvýšení tlaku nad povolenou úroveň se ze systému uvolňuje vzduch nebo voda (otevřený typ).
V uzavřeném ventilu je voda vypouštěna do potrubí.
Zpětný ventil zabraňuje pohybu vody v opačném směru.
Zpětné ventily se dodávají v provedení s otočným kotoučem a zvedacím.
Vzduchovody slouží k vypouštění vzduchu z horních částí systému a zabraňují tvorbě vzduchových zámků.
Rýže. Schéma větracího otvoru
Používají se v systémech zásobování studenou a teplou vodou a vytápění.
Vodovodní armatury
Vodovodní kohoutky jsou určeny k odvádění vody ze systému. Vodovodní armatury jsou uzavírací a regulační ventily. Podle účelu se dělí na vlastní výdejní armatury a napouštěcí armatury.
Strukturálně jsou vodovodní armatury velmi rozmanité. Podle principu činnosti uzavíracích těles mohou být ventily následujících typů: ventil, cívka, podložka a ventil.
Vodovodní armatury zahrnují kohoutky, směšovače a plničky. Kohouty přivádějí vodu o jedné teplotě: buď studenou nebo horkou. Plniva – studená voda. Mixér dodává teplou a studenou vodu.
Vodní armatury mají dvě hydraulické charakteristiky: návrhový průtok a provozní tlak, který tento průtok zajišťuje. Tyto charakteristiky jsou uvedeny v příloze [3].
Pro zajištění trvanlivosti a odolnosti proti korozi je kování vyrobeno z barevných kovů (měď, mosaz, bronz) a potaženo ochrannou dekorativní vrstvou (například chrom, nikl).
Vřetena hlavy ventilů používají závity se stoupáním 2; 2,5; 3 mm (palcový závit, trapézový, kulatý). Úplné otevření – 1,5-2,5 otáčky ručního kola aby nedošlo k vodnímu rázu.
Jeřáby K dispozici jsou vodní skládací toalety, laboratorní toalety, pisoárové toalety, zásuvkové vanové toalety, zalévací toalety, požární toalety a splachovací toalety.
Jeřáby K dispozici pro umyvadla, dřezy, vany, bidety a sprchy.
Podle způsobu regulace teploty a průtoku vody se dělí na dvouventilové, mycí (s jednou ovládací rukojetí), termostatické atd.
Dvouventilové jsou nejrozšířenější díky poměrně jednoduché konstrukci. Ale mají špatný regulační výkon. Mixéry s jednou rukojetí (myčkou) umožňují hospodárně využívat vodu a topit.
Termostatické baterie se snadno používají, šetří vodu a automaticky zajišťují konstantní teplotu.
Ze skupiny ostatních faucetů je příkladem bezdotykový elektronický faucet.
К plnicí armatury včetně plovákových ventilů pro přívod vody do splachovacích nádrží, tlakových nádrží a dalších nádob.
Plovákové ventily pro splachovací nádrže jsou dvou typů:
1) ventily, které se zavírají proti tlaku v přívodu;
2) související tlakové ventily.
U sekundárních tlakových ventilů voda ve vložce tlačí ventil k sedlu. Při vyprázdnění nádrže plovák s pákou pomocí mezičlánků svou vahou odsune ventil od sedla a voda naplní nádrž.
Nejlepšího výkonu dosahuje průchozí tlakový ventil, jehož činnost nezávisí na proměnném tlaku ve vodovodní síti.
V domácí praxi se nejvíce používají zpětné ventily. Jsou jednoduché a ekonomické na výrobu, ale při vysokém tlaku v síti propouštějí vodu.
