4.8.1. Ve výbušných zónách jakékoli třídy musí být elektrické instalace uzemněny (vynulovány) při všech střídavých a stejnosměrných napětích, včetně elektrických zařízení instalovaných na uzemněných (nulovaných) kovových konstrukcích, kromě elektrických zařízení instalovaných uvnitř uzemněných (nulovaných) skříní a konzol.
4.8.2. Vodiče speciálně navržené pro tento účel by měly být použity jako zemnící a neutrální ochranné vodiče. Použití kovových a železobetonových stavebních konstrukcí, konstrukcí pro průmyslové a technologické účely, ocelových elektroinstalačních trubek, kovových kabelových plášťů atd. jako uzemnění a nulové ochranné vodiče je povoleno pouze jako doplňkové opatření.
4.8.3. V silových a sekundárních obvodech ve výbušných zónách jakékoli třídy, jakož i ve skupinových osvětlovacích sítích v zónách třídy B-1 by mělo být jako neutrální ochranný vodič použito samostatné kabelové jádro nebo samostatný vodič, připojený jedním koncem k neutrální sběrnice rozváděče (poloviční stanice, rozvaděč, štít, sestava atd.) umístěná mimo výbušnou zónu a druhá – k uzemňovací svorce uvnitř vstupního zařízení elektrického zařízení; Kombinace nulového pracovního a nulového ochranného vodiče není povolena.
Ve skupinových osvětlovacích sítích ve výbušných zónách jakékoli třídy, kromě B-1, musí být samostatný nulový ochranný vodič položen pouze v oblasti od svítidla k nejbližší odbočné skříni a připojen k nulovému pracovnímu vodiči v ní; skupinové sítě, není nutné použití samostatného vodiče a nulový pracovní vodič může současně vykonávat funkce nulového ochranného vodiče.
4.8.4. Neutrální ochranné vodiče ve střídavých sítích by měly být uloženy společně s fázovými vodiči ve společných pláštích, trubkách, krabicích, podnosech a svazcích.
4.8.5. Jiskrově bezpečné obvody (včetně krytů jiskrově bezpečných zařízení, přístrojů, stínění kabelů atd.) by neměly být uzemněny. Potřeba jejich uzemnění musí být konkrétně specifikována v návrhu.
4.8.6. V nebezpečných oblastech jakékoli třídy musí být provedeno vyrovnání potenciálu.
4.8.7. Ve výbušných zónách jakékoli třídy by mělo být instalováno komplexní ochranné zařízení za účelem uzemnění, vyrovnání potenciálu a ochrany před sekundárními projevy blesku a také před statickou elektřinou.
Komplexní ochranné zařízení se musí skládat z uzemňovacích vodičů ochrany před bleskem (kromě zemnících vodičů volně stojících hromosvodů pro budovy a stavby), kombinovaných se zemnicími vodiči elektrických instalací, integrovaným hlavním vedením a ochrannými vodiči (viz bod 4.8.2. ). Komplexní ochranné zařízení musí být navrženo tak, nebo při jeho provozu musí být učiněna taková opatření, aby při demontáži kteréhokoli jeho úseku nebo chráněného konstrukčního prvku, zařízení, potrubí apod. ochrana ostatních prvků budovy, místnosti, konstrukce, instalace jako celku nebyla ohrožena.
Složité hlavní vedení na dvou nebo více různých místech, pokud možno z opačných konců místnosti nebo instalace, musí být připojeno k zemnící elektrodě (uzemňovací elektrody) a v přítomnosti elektrických instalací do 1 kV s uzemněným neutrálem, navíc uzemněný.
4.8.8. V chráněných prostorech se nacházejí budovy, konstrukce, instalace, kovové konstrukce, jeřábové a kolejové dráhy, trvale uložená potrubí pro všechny účely, kovová a vyzděná pouzdra technologických a vodoinstalačních zařízení, pouzdra elektrických zařízení, včetně uzemněných speciálním nulovým ochranným vodičem, musí být připojen ke komplexnímu hlavnímu vedení pomocí ochranných vodičů.
V elektrických instalacích v sítích s izolovaným neutrálem je při uzemnění krytů elektrických zařízení připojením ke komplexní hlavní lince povoleno pokládat ochranné vodiče jak ve společných pouzdrech s fázovými, tak odděleně od nich.
4.8.9. Průchody úseků komplexní dálnice a ochranných vodičů přes uzavírající výbušné zóny konstrukce (stěny, příčky, stropy) by měly být prováděny v úsecích potrubí nebo v otvorech. Místa prostupů musí být zapuštěna ohnivzdornou skladbou (materiálem) na celou hloubku prostupu. Průchody zemnících vodičů základy musí být provedeny v trubkách nebo jiných pevných rámech s utěsněním míst průchodu.
4.8.10. Spojované úseky žlabů, krabic, profilů, kabelových bloků a vaznic, ocelových trubek pro elektrické rozvody, jakož i provázků, kabelů, pásků atd., sloužících k pokládání kabelů a vodičů a (nebo) k jejich ochraně před mechanickým poškozením, musí tvořit souvislý elektrický řetězec a napojit se na složitou dálnici alespoň na dvou místech – na začátku a na konci trasy; pokud je délka těchto staveb menší než 2 m, je povoleno je napojit na komplexní dálnici v jednom místě.
V oblastech, kde jsou k elektrickému zařízení přiváděny kabely, musí být tyto konstrukce navíc připojeny k vnější zemnící svorce elektrického zařízení, pokud mezi nimi a elektrickým zařízením není spolehlivý kontakt.
4.8.11. Průchodnost zemnícího okruhu (uzemnění) ocelových vodovodních a plynových potrubí a elektrických rozvodů, jakož i jejich spolehlivý kontakt s kovovými odbočnými krabicemi (tvarovky) a kovovými vstupy (tlaková spojka, armatura) musí být zajištěna závitovými spoji; v tomto případě byste neměli dodatečně připojovat konec trubky vložené do elektrického zařízení (tvarovky) k jeho vnějšímu zemnicímu šroubu nebo ke komplexnímu vedení.
4.8.12. Přímé připojení ochranných vodičů k procesnímu a vodovodnímu zařízení, k potrubí a jejich pouzdrům, jakož i instalaci bočníkových propojek na potrubí, flexibilních hadic a hadic, vypouštěcích a napouštěcích stoupaček atd., provádějí organizace, které instalují hlavní konstrukce a zařízení.
Jedním z účinných prostředků ochrany před úrazem elektrickým proudem je ochranné uzemnění a uzemnění elektrických instalací. V souladu s GOST 12.1.009-76:
ochranná zem – jde o záměrné elektrické připojení k zemi nebo ze zeměživé kovové části bez proudu, které mohou být pod napětím;
nulování – jde o záměrné elektrické spojení s nulový ochranný vodič z kovu bez proudu části, které mohou být pod napětím.
V otázkách aplikace a praktického provádění ochranného uzemnění a uzemnění je třeba se řídit požadavky nejen PUE, ale také GOST R 50571. V GOST R 50571.2-94 „Elektrické instalace budov. Část 3. Hlavní charakteristika “je klasifikace zemnících systémů pro elektrické sítě: IT, TT, TN-C, TN-C-S, TN-S (obr. 2).
U střídavých sítí s napětím do 1 kV mají označení následující význam.
První dopis – povaha uzemnění zdroje energie (neutrální režim sekundárního vinutí transformátoru):
I – izolovaný neutrální;
Т – mrtvě uzemněný neutrální.
Druhý dopis – povaha uzemnění otevřených vodivých částí (kovových pouzder) elektrické instalace:
Т – přímé spojení otevřených vodivých částí (HFC) se zemí (ochranné uzemnění);
N – přímé spojení HRC s uzemněným neutrálem napájecího zdroje (nulování).
Následné dopisy (pokud existuje) – zařízení nulového pracovního a nulového ochranného vodiče:
С – nulové pracovní (N) a nulové ochranné (PE) vodiče jsou kombinovány v celé síti;
C–S – vodiče N a PE jsou v části sítě spojeny;
S – Vodiče N a PE fungují v celé síti odděleně
Rýže. 2. Odrůdy zemnících systémů
Vodiče používané v různých typech sítí musí mít určitá označení a barvy (tabulka 1).
Nulová ochrana (ochranná)
Kombinovaná nulová pracovní a nulová ochrana
Žlutozelená se světle modrými značkami na koncích aplikovanými během instalace
v třífázové síti
Všechny barvy kromě výše uvedených
v jednofázové síti
Rozsah těchto ochranných metod je určen neutrálním režimem a napěťovou třídou elektrické instalace.
Ochranné uzemnění tvoří (obr. 3) zemnící elektroda 3 (kovové vodiče v zemi s dobrým kontaktem s ní) a zemnící vodič 2, připojení kovové skříně elektroinstalace 1 se zemním vodičem.
Rýže. 3. Ochranný zemnící obvod:
1 – elektroinstalace; 2 – zemnící vodič; 3 – uzemnění
Kombinace zemnícího vodiče a zemnících vodičů se nazývá uzemňovací zařízení. Ochranné uzemnění se používá v třífázových třívodičových a jednofázových dvouvodičových střídavých sítích s napětím do 1000 V s izolovaným neutrálem, jakož i v sítích s napětím nad 1000 V AC a DC s libovolným neutrálním režimem.
Ochranné působení uzemňovacího zařízení založené na snížení proudu procházejícího člověkem v okamžiku kontaktu na bezpečnou hodnotu poškodili elektroinstalaci.
Když napětí zasáhne těleso elektrické instalace, osoba, která se ho dotkne a má dobrý kontakt se zemí, uzavře elektrický obvod: fáze L1 – elektroinstalační pouzdro 1 – člověk – zem – kapacitní ХL3, XL2 a aktivní RL3, RL2 odpor spojení vodičů se zemí, fáze L3 a L2. Člověkem bude proudit elektřina. Navzdory skutečnosti, že elektrické vodiče sítě jsou instalovány na izolovaných podpěrách, existuje mezi nimi a zemí elektrické spojení. Vyskytuje se v důsledku nedokonalosti izolace vodičů, podpěr atd. a přítomnosti kapacity mezi vodiči a zemí. S velkou délkou vodičů se toto spojení stává významným a aktivním R a kapacitní X odpory se snižují a stávají se úměrnými odporu lidského těla. Proto i přes absenci viditelného spojení uzavře člověk, který je pod napětím a má kontakt se zemí, elektrický obvod mezi jednotlivými fázemi sítě.
V přítomnosti uzemňovacího zařízení se vytvoří další obvod: fáze L1 – pouzdro elektroinstalace – uzemňovací zařízení – uzemnění – odpor ХL3, RL3, XL2, RL2 – fáze L3 и L2. V důsledku toho se poruchový proud rozdělí mezi uzemňovací zařízení a osobu. Protože odpor zemnícího vodiče (neměl by být větší než 10 ohmů) je mnohonásobně menší lidský odpor (1000 Ohm), pak lidským tělem projde malý proud, který ho nepoškodí. Hlavní část proudu bude procházet obvodem přes zemnící elektrodu.
Uzemňovače může být přírodní nebo umělý. Tak jako přírodní zemnící vodiče používají kovové konstrukce a armatury budov a staveb, které mají dobré spojení se zemí, vodovodní, kanalizační a jiné potrubí uložené v zemi (s výjimkou potrubí hořlavých kapalin, hořlavých a výbušných plynů a potrubí krytých izolací do chránit před korozí).
Vzhledem k tomu, umělý zemnící elektrody používají jednoduché nebo kovové elektrody spojené do skupin, zatloukané svisle nebo vodorovně položené do země. Elektrody jsou vyrobeny ze segmentů kovových trubek o průměru nejméně 32 mm a tloušťce stěny nejméně 3,5 mm, úhlové oceli o tloušťce polic nejméně 4 mm, pásu o průřezu nejméně 100 mm. mm 2, jakož i ze segmentů kanálů, tyčová ocel o průměru minimálně 10 mm . Elektrody vyrobené z tenčích profilů rychle selhávají v důsledku koroze. Tenké profily mají navíc malý kontakt se zemí, takže jejich použití je nežádoucí. Délka elektrod a vzdálenost mezi nimi se bere minimálně 2,5–3,0 m.
Mezi sebou jsou vertikální elektrody ve skupinovém uzemnění spojeny svařováním propojkou vyrobenou z podobných materiálů a stejných sekcí jako samotné elektrody. Uzemňovací zařízení musí mít výstup ven (na povrch země), vyrobený svařováním ze stejných materiálů. Slouží k připojení zemnícího vodiče.
Pro funkce uzemnění odpor uzemňovacího zařízení v elektrických instalacích s napětím až 1000 V v síti s izolovaným neutrálem by neměl být větší než 4 ohmy.
Požadovaného odporu se dosáhne instalací příslušného počtu elektrod do zemnící elektrody, stanoveného výpočtem.
Odpor uzemňovacího zařízení – jedná se o poměr napětí na uzemňovacím zařízení k proudu tekoucího z uzemňovacího vodiče do země. Rozlišovat dálkový и obrys uzemňovací zařízení.
dálkový zařízení je umístěno mimo místo s uzemněným zařízením. Jeho výhoda spočívá v možnosti výběru půdy s nejnižším odporem.
Obrys uzemnění se provádí zasunutím elektrod podél obrysu uzemněného zařízení a mezi něj. Taková instalace elektrod vytváří dodatečný ochranný účinek v důsledku zvýšení a vyrovnání (rovnoměrnější rozložení) zemních potenciálů v oblasti, kde se nachází osoba.
Vynulování – jedná se o záměrné elektrické připojení kovových bezproudových částí elektrických instalací, které mohou být napájeny uzemněným neutrálem zdroje proudu (generátoru nebo transformátoru).
Ve čtyřvodičových sítích s neutrálním vodičem a uzemněným neutrálem zdroje proudu s napětím do 1000 V je hlavním prostředkem ochrany nulování.
Připojení elektrických instalací k neutrálu zdroje proudu se provádí pomocí nulová ochrana dirigent (RE – dirigent). Nesmí se zaměňovat s nulový pracovník drátem (N – vodič), který je také připojen k neutrálu zdroje, ale slouží k napájení jednofázových elektrických instalací. Nulový ochranný vodič je položen podél trasy fázových vodičů, v jejich bezprostřední blízkosti.
Vynulování ochranné akce na základě na poklesu na bezpečnou hodnotu proudu procházejícího osobou v okamžiku kontaktu poškodili elektrickou instalaci a následné odpojení této instalace od sítě.
Nulování funguje takto: když je na těleso nulované elektrické instalace přivedeno napětí 8 (obr. 4) většina proudu z něj půjde do sítě přes nulový ochranný vodič 6. Podle okruhu: pouzdro elektroinstalace 8 – člověk – země – uzemňovací zařízení 9 – nulový pracovní drát 5 – poteče nepatrný proud, který nezpůsobí poškození (vzhledem k vyššímu odporu tohoto obvodu ve srovnání s odporem obvodu přes neutrální ochranný vodič 6).Současně se zkrat k tělu fázového vodiče s takovým ochranným schématem automaticky změní na jednofázový zkrat mezi fázovým a neutrálním pracovním vodičem 5 sítě, což má za následek po 0,2-7 s proudové ochrany (vypálená pojistka 7, vypadne jistič atd.) a elektroinstalace a s ní i osoba jsou zcela bez napětí.
Nulování tedy v počátečním okamžiku funguje podobně jako ochranné uzemnění a následně zcela zastaví působení proudu na člověka. Pouze v tomto případě bude proud procházející lidským tělem před spuštěním ochrany několikanásobně menší, protože. odpor zemnícího vodiče obvykle nepřesahuje 0,3 ohmů a odpor zemnící elektrody je povolen do 4 ohmů.
Rýže. 4. Schéma uzemnění:
1 – nulové uzemnění transformátoru; 2 – zdroj proudu (transformátor); 3 – neutrální zdroj proudu; 4 – nulování skříně transformátoru; 5 – nulový pracovní (je to také nulový ochranný) vodič sítě; 6 – nulový ochranný vodič elektroinstalace; 7 – pojistka; 8 – elektroinstalace; 9 – opětovné uzemnění nulového ochranného vodiče sítě
V uzemněných elektrických instalacích do 1 kV s pevně uzemněným nulovým vodičem, aby bylo spolehlivě zajištěno automatické vypnutí nouzového úseku, musí vodivost fázových a nulových ochranných vodičů a jejich spojení zajistit zkratový proud, který je minimálně 3. krát vyšší než jmenovitý proud pojistkového prvku nejbližší pojistky nebo jističe mající spoušť s charakteristikou nepřímo závislou na proudu (tepelná spoušť), 1,4krát – pro jističe s elektromagnetickými spouštěmi se jmenovitým proudem do 100 A a 1,25krát – s hodnotou proudu vyšší než 100 A.
В vynulováno v elektrických instalacích do 1 kV s uzemněným neutrálem (aby bylo spolehlivě zajištěno automatické vypnutí nouzového úseku) musí vodivost fázových a neutrálních ochranných vodičů a jejich spojení zajistit zkratový proud.
Nulový ochranný drát 5 sítě (obr. 4) musí zajistit spolehlivé spojení elektroinstalace s neutrálním zdrojem, proto jsou všechny spoje svařované. Je zakázáno do něj instalovat pojistky a spínače (kromě případu současného odpojení a fázových vodičů).
Nulová ochrana vodič 5 síť přízemní: u zdroje proudu pomocí zemnící elektrody 1; na koncích nadzemních vedení (nebo odboček z nich) delších než 200 m; i na vstupech venkovního vedení do elektroinstalací. Opětovné uzemnění 9 nutné pro snížení rizika úrazu elektrickým proudem v případě přerušení nulového vodiče a fázového zkratu na tělese elektroinstalace za přerušením, jakož i pro snížení napětí na tělese v době proudové ochrany je spuštěna.
Podle PUE odpor uzemňovacího zařízení, ke kterému je připojen neutrál zdroje proudu, s přihlédnutím k přirozeným a opakovaným zemnicím vodičům nulového vodiče už by nemělo být 2, 4 a 8 ohmů respektive při lineárních napětích zdroje třífázového proudu 660, 380 a 220 V.
Celkový odpor šíření zemních elektrod (včetně přírodních) všech opakoval základy PEN vodič každého nadzemního vedení kdykoli během roku by měl být ne více než 5, 10 a 20 ohmů respektive při síťovém napětí Napájení třífázovým proudem 660, 380 a 220 V nebo Zdroj jednofázového proudu 380, 220 a 127 V. V čem odpor proti šíření zemní elektrody každé z opakovaných uzemnění by nemělo být větší než 15, 30 a 60 ohmů při stejném napětí.
Se zemním odporem ρо > 100 Ohm∙m je povoleno zvýšit uvedené normy o 0,01 ρо krát, ale ne více než desetkrát.
Vynulování (uzemnění) kovových pouzder přenosných elektrických instalací se provádí třetím jádrem pro jednofázové nebo čtvrtým jádrem pro třífázové elektrické přijímače, které se nacházejí ve stejném plášti s fázovými vodiči.
Vodiče těchto drátů musí být ohebné, měděné, jejich část se musí rovnat průřezu fázových vodičů a být nejméně 1,5 mm 2 .
Násuvné konektory (zástrčky a zásuvky) musí být provedeny tak, aby k připojení zemnícího a nulového ochranného vodiče došlo před připojením fázových vodičů a k rozpojení v opačném pořadí. Toho se obvykle dosáhne použitím delšího kolíku na zástrčce pro ochranný vodič než pro fázové vodiče. Ve všech případech je zástrčka připojena k elektrickému přijímači, zásuvce – k síti.
Osobní ochranné prostředky před úrazem elektrickým proudem
Osobní ochranné prostředky před úrazem elektrickým proudem – elektrická ochranná prostředístva (EZS), které se dělí na základní a doplňkové.
Základní EZS – jedná se o ochranné prostředky, jejichž izolace dlouhodobě odolá provoznímu napětí elektrických instalací, což jim umožňuje dotýkat se s jejich pomocí živých částí, které jsou pod napětím.
Pro práce na elektroinstalacích až 1000 V Tyto zahrnují: izolační tyče, izolační a elektrické kleště, dielektrické rukavice, montážní a montážní nástroj s izolovanými rukojeťmi, indikátory napětí.
Při napětí elektroinstalace přes 1000 V dlouhodobý majetek zahrnuje izolační kalhotygi, izolační a elektrické svorky, ukazatele napříze.
Další EZS – jedná se o ochranné prostředky, jejichž izolace dlouhodobě nevydrží provozní napětí elektrických instalací. Používají se k ochraně před dotykovým a krokovým napětím a při práci pod napětím pouze s hlavním EZS.
Patří mezi ně: napětí na 1000 B – dielektrické galoše, rohože, izolační podceny; přes 1000 V – dielektrické rukavice, holínky, kovrýhy, izolační podložky. EZS musí být označeny napětím, pro které jsou určeny, jejich izolační vlastnosti podléhají pravidelnému ověřování ve lhůtách stanovených normami.
Termíny zkoušek ochranných prostředků proti úrazu elektrickým proudem jsou uvedeny v tabulce 2.
Podmínky testování ochranných prostředků proti úrazu elektrickým proudem (fragment)
