3.Co je vnitřní zásobování vodou podle SNiP 2.04.01-85?
Jedná se o soustavu potrubí a zařízení, které přivádějí vodu uvnitř budov, včetně přívodu vody, který je umístěn venku
Jedná se o vnitřní svody budov
6.Co je vnitřní kanalizace podle SNiP 2.04.01-85?
Potrubí a zařízení odvádějící odpadní vodu z budov včetně vnějších vývodů
Zásobování teplou vodou pro budovy
10.Maximální vzdálenost mezi drenážními nálevkami na střechách budov?
11.Jaký je nejreprezentativnější seznam požadavků na kvalitu vody v B1?
Voda v B1 musí být pitná (podle GOST a SanPiN) a studená
12.Jaký je seznam prvků vnitřního systému K1?
Sanitární armatury. Výtlačné potrubí s tvarovými díly. Stoupačky. Sběratelé. Problémy
13. Vyjmenujte prvky vnitřní B1 (ve směru pohybu vody)?
Vstupte. Vodoměrná jednotka. Čerpací instalace. Distribuční síť. Stoupačky. Oční linky. Kování.
14.Jaké jsou nejčastěji používané průměry trubek ve vnitřním K1?
15. Standardní průtok vody z kohoutku v B1?
0,2 litru za sekundu
16.Kde se používají šikmá odpaliště v K1, s ohledem na požadavky SNiP 2.04.01-85?
Pro připojení odpadního potrubí ke stoupačce pod stropem místností ve sklepech a technických podzemích
17. Druhy tlakových ztrát ve vodovodní síti?
Lineární a lokální tlakové ztráty
18.Kde se ve vnitřním systému K1 používají rovné kříže?
Na vertikálních úsecích
19. Zvolte interval úsporných rychlostí při výpočtu interního B1?
0,9-1,2 metru za sekundu
20.Kde by měly být instalovány revize podle SNiP 2.04.01-85?
Pouze na stoupačkách a minimálně každé tři podlaží
21.Jaký je rozsah průměrů ocelových potrubí pro vnitřní B1?
22.Jak jsou připojeny kanalizační potrubí?
Pomocí zásuvkového připojení
23. Přípustné tlakové ztráty u vodoměrů podle požadavků SNiP 2.04.01-85?
Na lopatkových vodoměrech ne více než 5 m a na turbínových vodoměrech ne více než 2,5 m vody. pilíř
24.Co je to kabolka (důraz na první slabiku)?
Jedná se o dehtovaný konopný pramen pro utěsnění hrdel kanalizačních trubek.
25. Rozsah ráží lopatkových (VK) a turbínových (VT) vodoměrů?
VK od 15 do 40 mm a VT od 50 mm a více
26.Co jsou sifony v K1?
27.Maximální tlak ve vnitřním B1 podle SNiP 2.04.01-85?
Ne více než 45 metrů vodního sloupce
28.Jaká zařízení jsou nainstalována k čištění vnitřního K1?
Kontroly a čištění
29. Metody pokládky vodovodního potrubí v budovách podle SNiP 2.04.01-85?
Položte polymerové trubky skryté. Kovové trubky – otevřené
30. Uveďte vypočtené náplně v potrubí K1?
31.Způsoby upevnění vodovodního potrubí?
Na podpěrách. Na závorkách. Na přívěsky.
32. Přípustný rozsah rychlosti pro odpadní vodu v kanalizaci (m/s)?
33. Minimální volné tlaky před bateriemi pro umyvadla a sprchy podle SNiP 2.04.01-85?
2 a 3 metry vodního sloupce
34.Proč jsou v systémech K2 instalovány sifony (hydraulické těsnění)?
Od zamrzání drenážního potrubí a otevřených výpustí
35. Způsoby připojení vnitřního vodovodního potrubí?
Závitové, svařované, přírubové, lepicí
36.Jaký je rozsah sklonů kanalizačních potrubí?
37. Průměry požárních hydrantů pro vnitřní B2?
38.Co je systém K4?
Systémy s mechanicky znečištěnou odpadní vodou
39.Co jsou záplavové a sprinklerové systémy?
Povodeň – vodní clony pro hašení požáru. Postřikovač – plošné zavlažování
40.Jakými metodami se testují vnitřní kanalizační systémy K1 a K2?
K1 propláchnutím 75 % zařízení, K2 naplněním stoupačky po úroveň střechy po dobu 10 minut
41. Standardní hodnota průtoku vody z požárního hydrantu
2,5 litru za sekundu
42. Při jakém procentu fyzického opotřebení vyžaduje vnitřní vodovodní systém větší opravy?
43. Co jsou B4 a B5?
44. Požadavky na kvalitu vody v T3 podle SNiP 2.04.01-85?
Horká voda v T3-T4 musí být pitná podle GOST 2874-82
45. Co jsou otevřené a uzavřené systémy T3 v budovách?
Teplovodní systém, respektive z topné sítě nebo z ohřívačů vody
46. Kdy jsou v budově instalovány vnitřní vodovodní potrubí?
Před zahájením dokončovacích prací
47. Odhadovaná životnost vnitřního T3 podle SNiP 2.04.01-85 (v letech)?
48. Předpokládaná doba provozu vnitřních vodovodních systémů B1 podle SNiP
2.04.01-85 (v letech)?
49. Přesná definice odvodnění budovy?
Konstrukce pro snížení hladiny podzemní vody a odvodnění
50. Co je to hydraulický sklon?
Poměr lineární tlakové ztráty k délce potrubí
51. Co je součástí vnitřního vodovodu?
Potrubí, armatury, armatury, nástroje a zařízení
52. Způsoby instalace vnitřní kanalizace?
Hromadné, jednotky a bloky, sanitární kabiny
53. Přednost pro použití materiálu vodovodního potrubí podle SNiP 2.04.01-85 (s
Plast, kov polymer, sklolaminát, měď, bronz, mosaz, ocel
54. Vyjmenujte soubor sanitárního a technického vybavení. zařízení pro obytné domy bytového typu?
Záchody, vany, umyvadla a umyvadla
55. Klasifikace průmyslového zásobování vodou podle spotřeby vody?
Systémy zásobování vodou s přímým tokem, opětovné použití a recyklace
56. Co je součástí vnitřního kanalizačního systému?
Sanitární technika. zařízení a přijímače odpadních vod, zásuvkové trubky, armatury, čisticí zařízení
57. Minimální hloubka přívodu vody od povrchu země?
Standardní hloubka zamrznutí půdy plus 0,5 metru
58. Minimální hloubka vyústění kanalizace?
Standardní hloubka zamrznutí půdy mínus 0,3 metru
59. Co jsou armatury?
Jedná se o tvarové díly pro připojení vodovodního potrubí
60. Vyjmenujte charakteristické prvky vnitřního systému K3?
Přijímač odpadních vod, kanalizační síť, místní čištění, výpusti
61. Jak dešifrovat označení trubek T3-T4?
T3 – přívod, T4 – cirkulační potrubí teplé vody
62. Vyjmenujte charakteristické prvky vnitřního systému K2?
Drenážní nálevky, stoupačky, revize, sifony, vývody
63. Doporučená teplota ve vnitřním systému B1?
+8. +11 stupňů Celsia
64. Co jsou podlahové vpusti?
Jedná se o typ ploché odtokové nálevky
65. Jaký je rozdíl mezi systémy T1. T2 a T3. T4?
T1. T2 je topná síť a T3. T4 je přívod teplé vody
66. Obsahuje systém K2 takové způsoby odstraňování atmosférické vody ze střech budov?
Pouze organizovaná metoda pro vnitřní odtoky
67. Používá se podle SNiP 2.04.01-85 systém B2 v následujících obytných budovách?
12 a více pater
68. Koleno a abdukce – jak se liší v systému K1?
Koleno má úhel 90 stupňů a loket má úhel 135 stupňů.
69. Tlaky ve vnitřním vodovodním systému B1 jsou řízeny pomocí a
70. Výška stoupačky K1 nad střechou podle SNiP 2.04.01-85 by neměla být menší?
0,3 m – pro ploché nepoužívané; 0,7 m – sklon; 3 m – provozované
71. Kde by měly být instalovány proplachy na vnitřních systémech K1?
Pouze na vodorovných potrubích
72. Co je zaručený tlak?
Tlak vnější vodovodní sítě na vstupu vnitřního vodovodu
73. Jak jsou utěsněny hrdla litinových a plastových kanalizačních trubek?
Litinové trubky – s patkami, plastové trubky – s pryžovými kroužky
74. Obtokové potrubí u vodoměru systému B1?
Má utěsněný ventil nebo ventil
75. Kde se používá páska FUM při budování inženýrských sítí?
Pro těsnění závitových spojů vodovodního potrubí
76. Obtokové potrubí v čerpací jednotce systému B1?
Má zpětný ventil s uzavíracími ventily
77. Míra spotřeby vody B1 na obyvatele v bytě s vanou o délce od
1500 až 1700 mm?
180 litrů za den
78. Maximální výška nevětrané stoupačky K1?
90 vnitřních průměrů stoupačky
79. Jaká zařízení se používají v interním systému B1?
Tlakoměry a vodoměry
80. Jaký minimální sklon lze akceptovat pro kanalizační potrubí K1?
1/d, kde d je vnitřní průměr trubky v mm
81. Co je VYBAVENÍ v interním systému B1?
82. Co je REVIZE v interním systému K1?
Jedná se o hrdlovou trubku s odnímatelnou přírubou na boční ploše
83. V jaké vzdálenosti jsou umístěny vodovodní kohoutky po obvodu budovy?
V krocích 60-70 metrů po obvodu budovy
84. Co způsobuje poruchu sifonů (hydraulických ucpávek) v systémech K1?
Stoupací ventilace K1 je vadná
85. Kdo by měl děrovat montážní otvory pro průchod potrubí ve stěnách a podlahách bytů?
86. Typy drenážních nálevek vnitřního systému K2?
87. Požární hydrant pro vnitřní B2 je umístěn nad podlahou v jaké výšce?
88. Jaké struktury mohou být zahrnuty do vnitřního systému K3?
Lapače písku a lapače tuku
89. Co jsou sprinklery a záplavy v hasicích systémech?
Jedná se o zavlažovače: záplava je vždy otevřená, zavlažovač s tavnou vložkou
90. Co se kontroluje při testování a uvádění do provozu interního systému K1?
Shoda s designem, odvodnění, žádné netěsnosti nebo kapky
91. Jak zapnout instalaci sprinklerů?
Sám se zapne v případě požáru od nízkotavitelné vložky
92. Který dokument upravuje zkoušení vnitřního zásobování vodou?
93. Měla by být teplota vody v potrubí T3-T4 vhodná?
+50…+75 stupňů Celsia
94. Měla by být v předškolních zařízeních teplota vody v potrubí T3?
Nemělo by překročit +37 stupňů Celsia
95. Která trubka by měla být použita pro vyhřívaný žebřík na ručníky?
96. Kdo v budově instaluje montážní zapuštěné díly pro upevňovací prvky B2?
97. Co je to kotel?
Jedná se o válcový ohřívač vody
98. Hlavním typem čerpadel pro vnitřní vodovodní systémy je B1?
99. K čemu slouží podtlakový ventil na stoupačce K1?
Zabraňuje prasknutí sifonů
100. V jakém počtu podlaží v budově je instalován sprinkler pod stropem popelnice?
Obytné budovy s 10 a více podlažími
101. Co by mělo být instalováno z vodovodu v odpadkových komorách obytných budov?
Vodovodní kohoutek s přívodem studené a teplé vody
102. Co by mělo být instalováno na kanalizaci v odpadkových komorách obytných budov?
Výpusť o průměru 100 mm
103. Vodoměry by měly být instalovány v místnostech s jakou teplotou vzduchu?
Ne nižší než +5 stupňů Celsia
104. Co je to příjem vody?
Konstrukce pro zachycování vody z vodního zdroje
105. Co je to digestoř?
Podzemní nádrž pro vyhnívání čistírenských kalů za anaerobních podmínek
106. Průměrná rychlost pohybu vody v jímce?
1 centimetr za sekundu
107. Je maximální vzdálenost mezi jímkami pro kanalizační potrubí d=150 mm?
108. Je maximální vzdálenost mezi jímkami pro kanalizační potrubí d=200 mm?
109. SHELYGA IN SHELYGA – co to je?
Připojení kanalizačního potrubí s horním vyrovnáním
110. ZÁSOBNÍK v blízkosti kanalizačního potrubí – co to je?
Spodní část živé části potrubí
111. Hlavní struktury zahrnuté v biologickém čištění?
Aero nádrže. Sekundární usazovací nádrže
112. Délka vyústění kanalizace od vnější stěny k šachtě?
113. Kde v bytech je nutné instalovat uzavírací ventily podle SNiP 2.04.01-
Na větve do bytu, před splachovací nádrže a bojlery
114. Optimální sklony pro trubky K1 o průměru 50 a 100 mm?
Respektive 0,035 a 0,02
115. Uveďte městské kanalizační sítě postupně podle směru proudění odpadních vod?
Dvorní sítě. Pouliční sběratelé. Okresní sběratelé. Městský sběratel.
116. Tlak v systému T3 v blízkosti vodovodních kohoutků by neměl být vyšší
117. Hydrostatická výška v systému budov B2 by neměla překročit (v metrech)?
90 metrů vody. pilíř
118. Hydrostatická výška v systému budov B1+B2 by neměla překročit (v metrech)?
45 metrů vody. pilíř
119. Standardní délky požárních hadic pro B2 podle SNiP 2.04.01-85?
10, 15 a 20 metrů
120. Jak zjistit počet vodovodních přípojek pro bytový dům?
1 vstup na každých 400 bytů
121. Minimální vodorovná světlá vzdálenost mezi vstupem B1 a výstupem K1?
Ne méně než 1,5 m se vstupním průměrem do 200 mm včetně
122. Kde by měla být rozvodná síť B1 v obytných domech položena jako první?
V prolézacích prostorech, sklepech, technických podlažích a půdách
123. Kde mají být umístěny pítka v průmyslových objektech?
Ve vzdálenosti nejvýše 75 metrů od pracovišť
124. Materiál vnitřních uzavíracích armatur T3 do průměru 50 mm včetně?
Bronz, mosaz a žáruvzdorné plasty
125. Co je to provzdušňovací nádrž?
Průtoková konstrukce s provzdušňováním vody a aktivovaným kalem pro oxidaci znečištění v odpadních vodách
Vnitřní vodovody budov podle jejich účelu mohou být: užitková a pitná; Výroba; požární ochrana; zalévání. Pokud se požadavky na každý z nich shodují, lze tyto systémy kombinovat. Nejčastěji se kombinují systémy pitné vody a požární ochrany.
Podle provozního režimu je vnitřní vodovodní systém přiřazen v závislosti na množství volného tlaku v městské vodovodní síti a také na požadovaném tlaku na vstupu do budovy a může být:
– jednoduché, poháněné tlakem ve vnější síti;
– s pomocnými čerpacími jednotkami.
Schéma vodovodní sítě budovy může být:
– se spodním nebo horním zapojením hlavního vedení.
Slepé sítě, napojené jedním vstupem na externí vodovod, se používají v obytných budovách do výšky 12 pater a budovách pro jiné účely, pokud nevyžadují kruhovou síť.
Kruhové sítě se instalují v případech, kdy je přerušení dodávky vody nepřijatelné, například při instalaci protipožárních a kombinovaných vodovodních systémů. Měly by být poskytnuty dva nebo více vstupů:
– pro budovy, ve kterých je instalováno více než 12 požárních hydrantů;
– pro obytné budovy s více než 400 byty;
– kluby s pódiem, kina s více než 300 místy;
– divadla a kluby s jevištěm bez ohledu na počet míst;
– budovy vybavené sprinklerovými a záplavovými systémy s více než 3 řídicími jednotkami;
– lázeňské domy s počtem míst 200 nebo více;
– prádelny na 2 tuny a více suchého prádla za směnu.
Se dvěma vstupy musí být každý z nich dimenzován na 100% průtok vody.
Spodní vedení dálnic se zpravidla používá v obytných a veřejných budovách, horní vedení v průmyslových podnicích, lázních, prádelnách a také v systémech zónového zásobování vodou ve výškových budovách.
Pro obytné budovy s relativně malým počtem podlaží se suterénem nebo technickým podzemím je nejvhodnější slepý vodovodní systém s jedním vtokem a spodním hlavním řadem. Pro určení potřeby instalace zvýšení tlaku se (přibližně) požadovaný tlak (m) pro provoz systému určí pomocí vzorce
kde 10 m je standardní volná výška pro jednopatrové budovy; 4 m – další volná výška pro každé další podlaží; n – počet podlaží. Požadovaná volná hlava (Ntr) se porovnává se zárukou (Ngar).
Na Ngar ≥ Ntr provoz vnitřního vodovodu musí být zajištěn použitím tlaku dostupného v uliční vodovodní síti; v Hgar< Ntr je nutné instalovat čerpadla pro zvýšení tlaku.
Pro zalévání zeleně a chodníků kolem objektu je zajištěna závlahová voda kombinovaná s pitnou vodou.
Vnitřní vodovod objektu je napojen na vnější vodovodní síť pomocí vstupu, který se skládá z napojovací jednotky na vnější městskou síť, podzemního potrubí a vodoměrné jednotky. Do jímky (o průměru minimálně 700 mm) se v místě napojení na vnější přívod vody umístí jednotka pro vložení vtoku, skládající se z T-kusu a ventilu (umožňujícího odpojení vtoku při opravě). . Podzemní potrubí je uloženo se sklonem 0,003-0,005 směrem k vnější síti. Vodoměrná jednotka je umístěna uvnitř objektu (pokud je systém navržen bez pomocné čerpací jednotky). Může být instalován ve vzdálenosti 1 m od vnější stěny suterénu budovy. Vodoměrná jednotka je pevně připevněna ke stěně na konzolách. Osa vodoměru by měla být umístěna ve výšce 0,3-1,0 m od podlahy. Při projektování slepého vnitřního vodovodu musí být ve vodoměru zajištěno obtokové potrubí, na kterém je namontován utěsněný ventil.
Přívod vody je navržen tak, aby byl co nejblíže objektu. S konstrukčním průměrem do 65 mm může být vtok navržen z ocelových vodovodních a plynových potrubí v souladu s GOST 30547-97, spojených svařováním s povinnou antikorozní hydroizolací pomocí válcovaných hydroizolačních materiálů. Od průměru 65 mm se používají hrdlové litinové trubky s povinným těsněním spoje. V posledních letech se pro pokládku vstupů používají plastové trubky. Jsou odolné a mají dostatečnou mechanickou pevnost.
Minimální hloubka vstupu se bere pod hloubkou promrzání půdy o 0,5 m (ke dnu potrubí). Průnik vtoku se stěnami suterénu by měl být proveden v suchých půdách s mezerou 0,2 m mezi potrubím a stavebními konstrukcemi, utěsnění otvoru ve stěně vodotěsnými elastickými materiály. Ve vlhkých půdách je průsečík vtokové trubky se stěnou suterénu uspořádán pomocí ucpávkových těsnění.
Vodorovná světlá vzdálenost mezi nátokem vody a kanalizačními vývody musí být minimálně 1,5 m při průměru vývodu kanalizace do 200 mm a 3,0 m při větším průměru výtoku kanalizace.
Pro spodní rozvody je hlavní potrubí uloženo pod stropem suterénu objektu (ve výšce 0,5 m od něj) nebo technickým podzemím a zajištěno ke stavebním konstrukcím konzolami nebo závěsy. Při absenci suterénu a technického podzemí lze hlavní položit do podzemních kanálů prvního patra. Předpokládá se, že sklon hlavní linie je 0,003–0,005 směrem ke vstupu. Hlavní linka je spojena stoupačkami a vodovodními kohoutky, které jsou instalovány po obvodu budovy ve výklencích suterénu budovy ve vzdálenosti 30-60 m od sebe.
Vodovodní síť v obytných budovách je instalována z pozinkovaného ocelového, měděného nebo plastového potrubí.
Jako vodovodní armatury se používají směšovače, protože budova je vybavena systémem zásobování teplou vodou.
Stoupačky a připojení k zařízením pro rozvod vody jsou položeny dvěma hlavními způsoby:
– otevřené pokládání – podél sloupů, trámů, vazníků, stěn;
– skryté uložení – do drážek, kanálů a panelů sanitárních kabin spolu s potrubím pro jiné účely.
V koupelnách jsou instalovány stoupačky. Pro snadnou instalaci jsou umístěny vedle kanalizačních stoupaček. Vývody k sanitárním zařízením jsou vedeny ve výšce 0,3 m od podlahy.
Na vodovodní síti jsou instalovány uzavírací ventily pro řízení průtoku vody. U potrubí o průměru menším než 50 mm se instalují ventily a u potrubí o průměru 50 mm a více se instalují ventily. Uzavírací armatury jsou instalovány na každém vstupu, před a za vodoměrem, na obtokovém potrubí ve vodoměrné jednotce, na větvích hlavního potrubí ke každé stoupačce, u vodovodních kohoutků, na vstupu do každého bytu a před splachovacím sudem záchodu.
Typické obytné budovy bývají vybaveny kuchyňskými dřezy, umyvadly, vanami a toaletami. Charakteristiky těchto zařízení jsou uvedeny v tabulce 1
