Rampa je konstrukce určená k pohybu z jedné úrovně vodorovného povrchu dráhy na druhou, sestávající z letů (se souvislým povrchem nakloněným ve směru pohybu) a vodorovných plošin (pro odpočinek a/nebo manévrování).
Tito. považován za rampu nakloněná rovná plocha instalovaná vedle schodiště pro zajištění přístupu do budovy pro osoby se zdravotním postižením na invalidním vozíku, osoby tlačící kočárky, vozíky a podobně.
Rampy mohou být stacionární, nikoli trvalé nebo mobilní.
Stacionární rampy.
Kovové rampy, které nemají hluboký (více než 0,3 m) základ, se nepovažují za trvalé (skládací).
Instalují se dlouhodobě nebo na dobu nestálé konstrukce a lze je snadno demontovat v případě nutnosti opravy komunikací procházejících pod nimi.
Mobilní (přenosné, pojízdné) rampy se instalují pouze po dobu jejich používání a poté se odstraňují.
Největší počet přestupků při vytváření bezbariérového prostředí je povolen při výstavbě ramp. Je to dáno jak chybami projektantů, tak tím, že v husté městské zástavbě velmi často není před vchodem do objektu ani uvnitř něj dostatek místa pro umístění regulační rampy.
Drobné odchylky od normy za účelem zmenšení rozměrů rampy zajišťují její dostupnost pro většinu vozíčkářů.
Při výraznějších odchylkách od normy pro sklon a šířku nájezdů se budou muset handicapovaní uchýlit k pomoci doprovázející osoby.
Přípustné odchylky pro nestandardní rampy byly stanoveny empiricky a nebudou vyžadovat nadměrné úsilí ze strany obsluhy.
Za prvé, instalace ramp je nezbytná v místech, kde se horizontální úrovně liší o více než 1.4 cm: na cestách pro pěší, u vchodů a ve vnitřních prostorách budov a staveb.
Z nějakého důvodu se v Rusku věří, že všichni postižení lidé mohou překonat rozdíl 4 cm.
Ve skutečnosti tomu tak není. V mezinárodní praxi je maximální přípustná výška výškového rozdílu nejvýše 1,4 cm.
Rampa se vždy skládá ze tří částí:
1 – vodorovná plošina u paty rampy;
2 – šikmá plocha rampy;
3 – horizontální plošina v horní úrovni.
Jednou z nejčastějších chyb při navrhování rampy je, že architekti buď zapomenou zajistit vodorovnou plošinu u paty rampy, nebo není dostatečně velká, aby se do šikmé části dostal invalidní vozík.
Tu rampu pak ale člověk sám od sebe nepoužije!
Není dostupný
Častá chyba: při instalaci rampy není rozšířen vstupní prostor pro bezpečné manévrování na invalidním vozíku při otevírání dveří.
Není dostupný
Důležitým bodem při konstrukci ramp je tože jeho obal by měl být souvislý list.
SP 59.13330.2016- 6.1.2 Vnější rampa musí mít sklon ne strmější než 1:20 (5 %). Pokud je před vchodem omezená plocha budovy nebo přítomnost podzemních komunikací, je povoleno navrhnout rampu se sklonem ne strmějším než 1:12 (8%) s délkou letu ne větší než 6,0 m. Parametry rampy by měly být brány podle 5.1.15.
Na místě není povoleno použití ramp pro osoby se zdravotním postižením místo ramp.
Stanoví se sklon rampy jako poměr výšky rampy k délce vodorovného průmětu šikmé části rampy.
Může být prezentován jako poměr nebo vyjádřen v procentech.
Pokud potřebujete udělat rampu poblíž schodu o výšce 10 cm, musíte od něj měřit 2 metry a poté tento rozdíl vyrovnat ve formě nakloněné plochy.
příklad. Rozdíl úrovní mezi spodním a horním bodem rampy je H = 0,15 m.
Obvykle se jedná o výšku obrubníku bez spádu (na úrovni chodníku) mínus výška obrubníku v místě spádu.
Pomocí nivelety se určí hranice mezi šikmou a vodorovnou částí chodníku.
Nakloněná část chodníku L se měří, např. je rovna L = 1,4 m.
Vypočítáme: (0,15:1,4) x100 % ~ 10 %.
Nejjednodušší způsob měření sklonu rampy je pomocí úhloměru (sklonoměr, sklonoměr).
V tomto případě můžete získat přesný výsledek okamžitě bez jakýchkoli výpočtů. Můžete použít elektronickou vodováhu (úhloměr).
Pokud je prostor budovy omezen nebo jsou před vchodem podzemní komunikace, je možné navrhnout rampu se sklonem ne lepší než 1:12 (8 %) s délkou pochodu ne více než 6,0 m. Měly by se vzít parametry rampy by 5.1.15.
Šířka pochodu rampy
Minimální přípustná šířka rampy je 0,9 m. Norma neomezuje maximální šířku rampy.
Rampa do šířky 0,85 m je považována za částečně přístupnou. Samostatné stoupání po takové rampě je obtížné, protože při otáčení kol invalidního vozíku si postižený narazí lokty na madla.
Zvedání je možné s doprovodem, který bude kočárek válet, na elektrickém vozíku a postižený nemusí hýbat rukama.
Rampa o šířce menší než 0,85 m není uznána jako rampa pro osoby se zdravotním postižením. Objekt s takovou rampou je považován za nepřístupný pro vozíčkáře.
SNiP 35-01-3.29 Šířka rampy pro výhradně jednosměrný provoz by měla být ne méně než 1,0 m, v ostatních případech – berte šířku jízdního pruhu dle 3.18.
SP 59.13330.2016 – 5.1.15 Měla by být zohledněna vzdálenost mezi madly rampy v rozmezí od 0,9 do 1,0 m.
Šířka rampy se obvykle měří mezi madly, pokud je rampa má. Při absenci oplocení a zábradlí se měření provádějí podél šířky letové plochy. V každém případě se šířka měří v „čistém“, tedy v místě, kde je šířka pohybu minimální.
Příklad: při šířce rampy mezi zábradlím 1,0 m je šířka plochy rampy (s přihlédnutím k minimálnímu průměru zábradlí 4 cm, požadovaná mezera mezi zábradlím a sloupkem je 4 cm a průměr zábradlí upevňovací sloupek je 5 cm) může být o 15-30 cm větší.
Na rampě by neměly být žádné překážky nebo architektonické prvky, které zužují její šířku. V tomto případě se měří šířka průchodu od zábradlí k překážce.
SP 59.13330.2016 – 6.2.9 Maximální výška jednoho stoupání (letu) rampy by neměla přesáhnout 0,45 m se sklonem maximálně 1:20 (5 %).
Pokud je rozdíl ve výškách podlah na dopravních cestách 0,2 m nebo méně, je povoleno zvýšit sklon rampy na 1:10 (10%).
Co znamenají čísla?
1:10 – 10 % – jeden z deseti, tzn. při výškovém rozdílu 1 m by měla být délka rampy 10 m, při výšce 0,5 m – délka rampy by měla být být 5 m atd. V tomto případě bude sklon rampy odpovídat 5,7 stupňů.
1:12 – 8 % – jedna až dvanáct, tzn. s výškovým rozdílem 1 m, délka rampy by měla být 12 m, s výškou 0,5 m – délka rampy by měla být ne méně než 6 metrů atd.
Úhel sklonu rampy bude 4,8 stupně.
1:20 – 5 % – jeden z dvaceti, tzn. s výškovým rozdílem 1 m, délka rampy by měla být 20 m, ve výšce 0,5m – 10m.
Úhel sklonu rampy bude 2,9 stupně.
Uvnitř budov a na dočasných konstrukcích nebo dočasných zařízeních infrastruktury je povolen maximální sklon rampy 1:12 (8 %) za předpokladu, že vertikální převýšení mezi nástupišti nepřesáhne 0,5 m.
Při navrhování rekonstruovaných, s výhradou velkých oprav a adaptabilních stávajících budov a konstrukcí, sklon rampy 1:20 (5 %) až 1:12 (8 %).
Podél vnějších (nepřiléhajících ke stěnám) bočních okrajů rampy a vodorovných plošin musí být zajištěny chrániče (bočnice) kol s výškou nejméně 0,05 m, aby se zabránilo sklouznutí kočárku, hůlky a nohou.
Rozbíječ kol – nejdůležitější část rampy, na kterou by se nikdy nemělo zapomínat!
© 2001–2022 aupam.ru
Při použití materiálů stránek je odkaz povinný.
SP 59.13330.2016 – 6.2.11 po obou stranách všech ramp a otevřených schodišť, jakož i při všech výškových rozdílech vodorovných ploch větších než 0,45 m, je nutné instalovat ploty s madly.
Zábradlí jsou instalována na rampách s výškou zdvihu více než 0,15 m.
Na rampě bez zábradlí je vyžadován obrubník na otevřené straně, která nepřiléhá ke stěně nebo opěrné stěně.
Zábradlí by mělo být umístěno ve výšce 0,9 m, u ramp – navíc ve výšce 0,7 m. Horní a spodní madlo rampy by mělo být umístěno ve stejné svislé rovině.
Zábradlí na vnitřní straně schodiště musí být průběžné po celé své výšce. Vzdálenost mezi madly jednosměrné rampy musí být v rámci limitů od 0,9 po 1,0 m.
Rampy musí mít oboustranné oplocení se zábradlím. Sklon větší než 5 % způsobuje určité potíže při pohybu na invalidním vozíku, je nutné instalovat zábradlí na obou stranách, aby se člověk mohl vyšplhat sám a uchopit je rukama.
Zábradlí na rampách by mělo být zpravidla dvojité ve výšce 0,7 a 0,9 m. Pro předškolní děti je madlo umístěno ve výšce 0,5m.
A zde je také důležité pamatovat na to, že pro postiženého je snazší lézt tak, že se drží za madla umístěná co nejblíže k sobě.
Vezměte centimetr do rukou, natáhněte jej a představte si, že vaše ruce drží na obou stranách madla, umístěná ve vzdálenosti 1500 mm.
GOST R 51261 – 5.2.3 Zábradlí ramp musí mít na obou stranách části, které přesahují délku šikmé části rampy na vodorovné plošiny sousedící s touto částí, každá o délce nejméně 300 mm..
Délka madel by měla být větší než délka rampy na každé straně ne méně než 0,3 m. S tím je třeba počítat, protože invalidní osoba na invalidním vozíku se při stoupání chytí za madla na obou stranách rampy, mírně před kočárkem, a prudkým pohybem kočárek tlačí nahoru.
Při sjíždění z rampy invalidní osoba zpomalí kočárek, drží se zábradlí mírně před sebou, a pokud zábradlí nemají vyčnívající vodorovné části, bude mít osoba potíže při sestupu z rampy.
Povrch zábradlí ramp musí být souvislý po celé délce a přísně rovnoběžný s povrchem samotné rampy, s přihlédnutím k vodorovným úsekům, které k ní přiléhají.
GOST R 51261 – 5.1.6 Tvar a rozměry podpůrných zařízení by měly zajistit maximální snadné uchopení a stabilní fixaci ruky pro každou konkrétní situaci během používání.
Zábradlí instalovaná v budovách a konstrukcích musí mít v tomto případě kruhový průřez o průměru nejméně 30 mm (zábradlí pro děti) a nejvýše 50 V (zábradlí pro dospělé) nebo obdélníkového průřezu o průměru tloušťky 25 až 30 mm.
Madla musí mít kulatý průměr o průměru nejméně 4 a nejvýše 6 cm (doporučený průměr – 4 cm).
Na horní nebo boční straně, vně letu, by měly být povrchy madel opatřeny reliéfními značkami podlah a také pruhy označujícími konec madel.
Je třeba také poznamenat, že nejen handicapovaní lidé používají správně nainstalovanou rampu. Lidé bez fyzických omezení někdy dávají přednost stoupání nebo sjíždění rampy, protože je to v mnoha případech pohodlnější, vždy méně energeticky náročné a přirozené z hlediska fyziologických parametrů lidského pohybu.
A pro některé kategorie populace, například maminky s dětskými kočárky, je to jediná příležitost, jak samostatně překonat bariéru schodiště.
Zábradlí nebo zábradlí podél schodů musí být instalováno v souladu se schválenými stavebními předpisy. Plot je prostě prázdná zeď nepřijatelné, to znamená, že na jakékoli stěně podél schodů musí být zábradlí.
Jakýkoli vstup do budovy musí být vybaven jak rampou, tak schodištěm. To je způsobeno tím, že pro lidi je bezpečnější chodit po schodech během náledí nebo deště než po kluzkém nakloněném povrchu. Některé kategorie lidí se zdravotním postižením (nebo časovým omezením) také preferují pohyb po pravoúhlých schodech než po rampě.
Například lidé, kteří mají sádru, nebo zdravotně postižení lidé, kteří nosí ortopedickou obuv: jejich noha je pevně fixována v úhlu 90° k noze a neohýbá se.
Níže uvedený obrázek ukazuje optimální vstup do objektu, který má zároveň pohodlnou rampu požadované šířky a schůdky opatřené zábradlím na obou stranách. Dveře by se měly otevírat ve směru opačném k rampě, protože jinak mohou nastat situace, kdy může být uživatel invalidního vozíku, jedoucí na podestu, zasažen otevíracími dveřmi.
© 2001–2022 aupam.ru
Při použití materiálů stránek je odkaz povinný.
