Třídy a stupně jsou ukazatele kvality betonu (podle jakéhokoli kritéria) a jsou stanoveny SNiP 52-01-2003. Rozlišují se tyto třídy: В – pokud jde o pevnost v tlaku; Вt – z hlediska axiální pevnosti v tahu.

Třída pevnosti v tlaku betonu B se nazývá nejmenší kontrolovaná hodnota dočasné pevnosti v tlaku standardní kostky (s hranou 150 mm, testováno v souladu s požadavky GOST), zaručena с bezpečnost 0,95.

Podle SNiP 52-01-2003 jsou pro betonové a železobetonové konstrukce poskytovány následující třídy těžkého betonu z hlediska pevnosti v tlaku:

V 10 HODIN; B15; IN 20; B25; B30; B35; B40; B45; B50; B55; B60.

Číslo za písmenem B odpovídá zaručena axiální pevnost v tlaku v MPa, s 95% bezpečností.

Podívejme se blíže na pojem „třída betonu“ a na to, jak se přiřazuje.

Pevnostní charakteristiky betonu mají určitou variabilitu, tzn. jsou náhodné veličiny (z hlediska teorie pravděpodobnosti). Pak, aby byla zajištěna dostatečná spolehlivost návrhu, je třeba vzít v úvahu nejméně možných hodnot odpovídajících pevnosti daná pravděpodobnost (jinak takové hodnoty pevnosti, jaké by byly v drtivé většině případů níže možné skutečné hodnoty pevnosti v konstrukci). Takové hodnoty lze stanovit pomocí metod teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky.

Na základě výsledků zkoušek vzorků je sestrojen experimentální histogram a statistická křivka rozložení pevnosti betonu (obr. 13), charakterizující jeho variabilitu. Hodnoty pevnosti jsou vyneseny podél osy x. R1, R2, . Rka na ose pořadnice čísla n1, n2, . nk , představující počet výskytů odpovídající síly.

Pro sestrojení experimentální křivky se provádí statistické zpracování výsledků testu, během kterého se stanoví:

– aritmetická střední hodnota pevnosti

– směrodatná odchylka (standard), charakterizující rozložení pevnosti vzhledem k průměrné hodnotě

kde 1 = R1 – Rm; 2 = R2 – Rm; …, k = Rk – Rm – odchylky jednotlivých hodnot pevnosti od průměrné hodnoty;

– variační koeficient (proměnlivost) pevnosti betonu v dávce, který charakterizuje stupeň rozptylu pevnosti betonu

Celý rozsah pozorování Rmin – Rmax jsou rozděleny do několika intervalů a je sestaven histogram (a pokud spojíte středy intervalů, získáte experimentální křivku).

Křivky rozložení pevnosti betonu (a výztuže) jsou obvykle symetrické kolem průměrné hodnoty a jsou dobře popsány teoretickou křivkou normální rozdělení náhodné veličiny (v našem případě pevnost betonu) .Je třeba poznamenat, že teoretické distribuční křivky pevnostních charakteristik se asymptoticky přibližují k ose x, aniž by ji protínaly, takže v zásadě neexistuje určitý hranice, minimální nebo maximální hodnota pevnosti materiálu.

ČTĚTE VÍCE
Jaké pokojové rostliny lze umístit do koupelny?

Rýže. 13. Histogram (1) a teoretická křivka (2) rozložení pevnosti betonu

Poměr plochy , omezená distribuční křivkou a osou x po délce úseku Rmax – Rmin , na celou oblast ohraničenou distribuční křivkou (od - do +), je pravděpodobnost nenastoupení hodnot pevnosti větší Rm + kS a méně Rm – kS. Čím vyšší číslo k normy, tím větší je plocha a tím větší je pravděpodobnost, že se neobjeví síla rovná Rmax и Rmin , (tedy čím vyšší spolehlivost), ale hodnoty Rmax и Rmin bude s rostoucím počtem klesat k.

V důsledku toho nejmenší pravděpodobná hodnota pevnosti betonu s danou (přes číslo k standardy) zabezpečení se liší od průměrné hodnoty

Číslo k – ukazatel spolehlivosti v závislosti na specifikovaném zabezpečení (pravděpodobnost spolehlivosti) Р nejnižší hodnota pevnosti:

k = 1 – P = 0,84 (84 % všech vzorků bude vykazovat pevnost ne nižší než Rmin);

Normy designu zaručují bezpečnost P = 0,95 a variační koeficient v = 0,135. Poté je dle (2.13) nejmenší řízená hodnota odporu dočasného stlačení resp třídy betonu podle pevnosti v tlakuB (jinak – standardní krychlová síla Rn)

BRn = Rmin = Rm(1-1,64v) (2.14)

nebo B = Rm(1 – 1,640,135) = 0,778Rm ,

kde Rm – průměrná hodnota krychlové pevnosti.

Třída betonu pro axiální pevnost v tahu Bt předepsané stejným způsobem, ale na hodnotě variačního koeficientu v = 0,165 (protože šíření pevnosti v tahu je větší než v tlaku) a pouze u konstrukcí, u kterých má rozhodující význam (nádrže, vodovodní potrubí, sila) a je kontrolováno ve výrobě. Normy stanoví následující parametrické řady tříd betonu na základě osové pevnosti v tahu:

Konkrétní stupně charakterizovat ho fyzikální vlastnosti. Normy stanovují třídy těžkého betonu podle následujících ukazatelů:

mrazuvzdornost – F50; F75; F100; F150; F200; F300; F400; F500 (počet cyklů střídavého zmrazování a rozmrazování vzorků nasycených vodou, testovaných v souladu s GOST, během nichž se pevnost snižuje o ne více než 15%);

pokud jde o voděodolnost – W2; W4; W6; W8; W10; W12 (nejvyšší tlak vody, MPa, při kterém není pozorováno její pronikání betonem standardního vzorku testovaného v souladu s GOST;

podle průměrné hustoty (kg/m3): pro těžký beton – D2300, D2400, D2500; pro plíce – od D800 do D2000.