V případě revize (náhrady) nebo zrušení tohoto souboru pravidel bude odpovídající oznámení zveřejněno předepsaným způsobem. Příslušné informace, oznámení a texty jsou také umístěny ve veřejném informačním systému – na oficiálních stránkách developera (Ministerstvo výstavby Ruska) na internetu
Změny č. 1, 2, 3 provedl výrobce databáze dle textu M.: Standartinform, 2018; M.: Standartinform, 2019; M.: Federální státní rozpočtová instituce „RST“, 2022
Tento soubor pravidel byl sestaven s cílem zvýšit úroveň bezpečnosti v budovách a konstrukcích osob a bezpečnost hmotného majetku v souladu s federálním zákonem ze dne 30. prosince 2009 N 384-FZ „Technické předpisy o bezpečnosti budov a stavby“, splňující požadavky federálního zákona ze dne 23. listopadu 2009 N 261-FZ „O úsporách energie a zvyšování energetické účinnosti ao zavádění změn některých právních předpisů Ruské federace“, zvyšující úroveň harmonizace regulačních požadavků s Evropské a mezinárodní regulační dokumenty, uplatňující jednotné metody stanovení provozních charakteristik a metody hodnocení. Byly také zohledněny požadavky federálního zákona ze dne 22. července 2008 N 123-FZ „Technické předpisy o požadavcích na požární bezpečnost“ a kódy pravidel systému požární ochrany.
Práci provedl Institut JSC „Národní výzkumné centrum „Stavebnictví“ – TsNIISK pojmenované po V.A. Kucherenko: Ph.D. tech. Sciences A.A. Pogoreltsev (manažer vývoje), doktor inženýrství. věd, prof. L.M.Kovalchuk, doktor inženýrství. vědy S.B.Turkovský, Ph.D. tech. vědy A.D. Lomakin, Ph.D. tech. vědy I.P.Preobraženskaja, Ph.D. tech. vědy Yu.Yu.Slavik, Ph.D. tech. vědy P.N.Smirnov, Ing. I.A.Kondrashev, inženýr A.N.Pyanov, inženýr D.S. Solonitsyn, inženýr. M.A.Filimonova, za účasti Dr.Tech. věd, prof. A. Ya Naichuk („BelNIIS Institute“ – STC), doktor technických věd. věd, prof. D.K.Arleninova (MGSU), doktorka inženýrství. věd, prof. E.N. Serova (SPbGASU).
Dodatek č. 2 k SP 64.13330.2017 byl vyvinut týmem autorů JSC „Výzkumné centrum „Stavebnictví“ – TsNIISK pojmenované po V.A. Kucherenko (vedoucí – kandidát technických věd A.A. Pogorelьtsev).
Dodatek č. 3 k SP 64.13330.2017 byl vyvinut týmem autorů JSC „Výzkumné centrum „Stavebnictví“ – TsNIISK pojmenované po V.A. Kucherenko (manažer vývoje – kandidát technických věd A.A. Pogorelcev, doktor věd S.B. Turkovský, Ph.D. tech. vědy A.D. Lomakin, Ph.D. tech. vědy P.N.Smirnov, K. A. Ustimenko, M.A.Filimonov).
Rozsah 1
1.1 Tento soubor pravidel se vztahuje na způsoby navrhování a výpočtu konstrukcí z masivního a vrstveného dřeva (dále jen vrstvené dřevo), používaných ve veřejném, bytovém, průmyslovém a jiném odvětví výstavby v nových, užívaných a rekonstruovaných budovách a konstrukcích. .
1.2 Tento soubor pravidel se nevztahuje na navrhování rekreačních zařízení pro vodní stavby, mosty, základy a piloty.
2 Normativní reference
Tato sada pravidel používá regulační odkazy na následující dokumenty:
GOST 8486-86 Měkké dřevo. Specifikace
GOST 9077-82 Mletý křemenný prach. Všeobecné technické podmínky
GOST 9463-2016 Kulaté dřevo z měkkého dřeva. Specifikace
GOST 10587-84 Nevytvrzené epoxid-dianové pryskyřice. Technické podmínky.
GOST 18288-87 Pilařská výroba. Termíny a definice.
GOST 27751-2014 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základů. Základní ustanovení
GOST 30247.0-94 (ISO 834-75) Stavební konstrukce. Zkušební metody požární odolnosti. Obecné požadavky
GOST 30247.1-94 Stavební konstrukce. Zkušební metody požární odolnosti. Nosné a obvodové konstrukce
GOST 30403-2012 Stavební konstrukce. Zkušební metoda požárního nebezpečí
GOST R 56705-2015 Dřevěné konstrukce pro stavebnictví. Termíny a definice
SP 14.13330.2018 „SNiP II-7-81* Výstavba v seismických oblastech“
SP 28.13330.2017 „SNiP 2.03.11-85 Ochrana stavebních konstrukcí před korozí“ (ve znění N 1, N 2)
SP 63.13330.2018 „SNiP 52-01-2003 Betonové a železobetonové konstrukce. Základní ustanovení“ (ve znění novely č. 1)
SP 70.13330.2012 „SNiP 3.03.01-87 Nosné a obvodové konstrukce“ (ve znění N 1, N 3, N 4)
SP 451.1325800.2019 Veřejné budovy využívající dřevěné konstrukce. Pravidla designu
SP 452.1325800.2019 Bytové domy s využitím dřevěných konstrukcí. Pravidla designu
Poznámka – Při použití tohoto souboru pravidel je vhodné zkontrolovat platnost referenčních dokumentů ve veřejném informačním systému – na oficiálních stránkách federálního výkonného orgánu v oblasti normalizace na internetu nebo podle ročního informačního indexu „Národní standardy“, který byl zveřejněn k 1. lednu běžného roku a na vydání měsíčního informačního indexu „Národní standardy“ za aktuální rok. Pokud se nahradí odkazovaný dokument, na který je uveden nedatovaný odkaz, doporučuje se použít aktuální verzi tohoto dokumentu s přihlédnutím ke všem změnám provedeným v této verzi. Pokud je nahrazen referenční dokument, na který je uveden datovaný odkaz, doporučuje se použít verzi tohoto dokumentu s rokem schválení (akceptace) uvedeným výše. Pokud po schválení tohoto souboru pravidel dojde v odkazovaném dokumentu, na který je uveden datovaný odkaz, ke změně, která ovlivní ustanovení, na které je odkaz uveden, pak se doporučuje, aby se toto ustanovení použilo bez zohlednění tato změna. Pokud je referenční dokument zrušen bez náhrady, pak se ustanovení, ve kterém je na něj uveden odkaz, doporučuje použít v části, která nemá vliv na tento odkaz. Je vhodné zkontrolovat informace o fungování souborů pravidel ve Federálním informačním fondu standardů.
3 Termíny a definice
V tomto souboru pravidel se používají termíny a definice v souladu s GOST 18288, GOST R 56705.
4 Obecná ustanovení
4.1 DC se dále dělí (klasifikují) podle hlavních charakteristik: funkční účel, provozní podmínky, životnost (příloha A).
4.2 Při navrhování DC je třeba se řídit požadavky SP 70.13330, zajistit jejich ochranu před vlhkostí, biologickým poškozením a korozí (pro konstrukce provozované v agresivním prostředí) v souladu s normami pro navrhování ochrany stavebních konstrukcí před korozí SP. 28.13330, z vystavení požáru v případě požáru v souladu s [1], jakož i zohlednění seismických dopadů během výstavby v seismických oblastech v souladu s SP 14.13330.
4.3 DC musí splňovat výpočtové požadavky na únosnost (1. skupina mezních stavů) a na deformace, které nenarušují běžný provoz (2. skupina mezních stavů), s přihlédnutím k povaze a trvání zatížení.
4.4 DC by měly být navrženy s ohledem na výrobní vlastnosti, jakož i podmínky jejich provozu, přepravy a instalace.
4.5 DC v podmínkách stálého nebo periodického dlouhodobého ohřevu je povoleno používat, pokud okolní teplota nepřesáhne 50°C. U konstrukcí z vrstveného dřeva (dále jen vrstveného dřeva) jsou povoleny teploty nad 35°C při relativní vlhkosti vzduchu minimálně 50 %.
4.6 Trvanlivost DC musí být zajištěna konstrukčními opatřeními v souladu s pokyny v § 9 a v případě potřeby ochranným ošetřením na ochranu před vlhkostí, biologickým poškozením a ohněm.
5 Materiály
5.1 Pro výrobu DC by mělo být použito převážně jehličnaté dřevo. Na hmoždinky, polštáře a další díly by mělo být použito tvrdé dřevo.
Poznámka – Pro konstrukce dřevěných podpěr nadzemního elektrického vedení by mělo být použito borovicové a modřínové dřevo a pro konstrukce podpěr elektrického vedení s napětím 35 kV nebo méně, s výjimkou prvků stojanů a příslušenství uložených v země, a traverzy, je povoleno používat smrkové a jedlové dřevo.
5.2 Kvalita dřeva použitého na nosné prvky stavební konstrukce musí splňovat dodatečné požadavky uvedené v příloze B.
Pevnost dřeva odpovídajících tříd nebo pevnostních tříd nesmí být nižší než standardní únosnosti uvedené v příloze B.
5.3 V závislosti na teplotních a vlhkostních provozních podmínkách (třídách provozních podmínek) by měly být stanoveny požadavky na maximální hodnoty provozní vlhkosti dřeva a měla by být zohledněna závislost jeho pevnosti na těchto hodnotách.
Klasifikace provozních podmínek je uvedena v tabulce 1, vlastnosti jejich zohlednění při navrhování a výrobě konstrukcí jsou v tabulce A.2 přílohy A.
5.4 Použití KDK 1a, 1b a 2a funkčních tříd (A.1 Přílohy A) pro třídu provozu 1a není povoleno (relativní vlhkost vzduchu v prostoru umístění konstrukcí je nižší než 45 % při teplotě nepřesahující 35°C, je povoleno krátkodobé snížení minimální vlhkosti prostoru po dobu 2-3 týdnů v roce). Je povoleno používat KDK 2b a 3 funkční třídy při relativní vlhkosti vzduchu minimálně 30 %.
5.5 V masivních dřevěných konstrukcích provozovaných za podmínek provozních tříd 2, 3 a 4, kdy smršťování dřeva nezpůsobuje poškození nebo nezvyšuje poddajnost spojů, je povoleno používat dřevo s vlhkostí nejvýše 40 %, pokud je chráněna před hnilobou.
Třída provozního prostředí
Provozní vlhkost dřeva, %
Maximální relativní vlhkost vzduchu při teplotě 20°C, %
SNiP II-25-80
________________
Registrováno Rosstandart as SP 64.13330.2010. –
Poznámka výrobce databáze.
____________________________________________________________________
Text Srovnání SNiP II-25-80 s SP 64.13330.2011 viz odkaz.
– Poznámka od výrobce databáze.
____________________________________________________________________
Datum představení 1982-01-01
VYVINUTO TsNIISK im. Kucherenko Státního stavebního výboru SSSR za účasti TsNIIPromzdanii Státního stavebního výboru SSSR, komplexů a budov TsNIIEP kultury, sportu a managementu. B.S. Mezentsev Gosgrazhdanstroy, TsNIIEPselstroy Ministerstvo zemědělství SSSR a ukrajinská pobočka Institutu Energosetproekt Ministerstva energetiky SSSR
PŘEDSTAVIL Ústřední výzkumný ústav pozemních staveb pojmenovaný po. Kucherenko Gosstroy SSSR
SCHVÁLENO výnosem Státního výboru SSSR pro stavební záležitosti ze dne 18. prosince 1980 N 198
Vstupem této kapitoly SNiP v platnost ztrácí kapitola SNiP II-B.4-71 platnost.
SNiP II-25-80 „Dřevěné konstrukce“ byl pozměněn, schválen vyhláškou Státního stavebního výboru SSSR č. 132 ze dne 8. července 1988 a vstoupil v platnost 1. ledna 1989. Odstavce, tabulky, ve kterých byly provedeny změny, jsou označené v těchto stavebních normách a pravidlech znakem (K).
Změny byly provedeny výrobcem databáze podle textu „Sbírky změn stavebních zákonů a pravidel zavedených v roce 1988“, M.: CITP Gosstroy SSSR, 1989.
1. Obecná ustanovení
1.1. Normy této kapitoly je nutno dodržovat při navrhování dřevěných konstrukcí nových i rekonstruovaných budov a staveb, jakož i při navrhování dřevěných podpěr pro nadzemní elektrické vedení.
Normy se nevztahují na navrhování dřevěných konstrukcí vodních staveb, mostů, jakož i konstrukcí dočasných staveb a staveb.
1.2. Při navrhování dřevěných konstrukcí je nutné zajistit jejich ochranu před vlhkostí, biologickým poškozením a korozí (u konstrukcí provozovaných v agresivním prostředí) v souladu s kapitolou SNiP o návrhu ochrany stavebních konstrukcí před korozí a před požárem s kapitolou SNiP o normách požární bezpečnosti pro navrhování budov a konstrukcí.
1.3. Dřevěné konstrukce musí splňovat výpočtové požadavky na únosnost (první skupina mezních stavů) a na deformace, které nenarušují běžný provoz (druhá skupina mezních stavů), s přihlédnutím k povaze a trvání zatížení.
1.4. Dřevěné konstrukce by měly být navrženy s ohledem na jejich tovární výrobu, jakož i podmínky jejich provozu, dopravy a instalace, a to jak jednotlivě, tak ve zvětšených blocích.
1.5. Trvanlivost dřevěných konstrukcí musí být zajištěna konstrukčními opatřeními v souladu s pokyny v § 6 těchto norem a v případě potřeby ochrannou úpravou, která je chrání před vlhkostí, biologickým poškozením a ohněm.
1.6. Dřevěné konstrukce za podmínek stálého nebo periodického dlouhodobého vytápění lze použít, pokud okolní teplota nepřesáhne 50 °C u konstrukcí z nelepeného dřeva a 35 °C u konstrukcí z vrstveného dřeva.
1.7. Druhy dřeva pro výrobu dřevěných konstrukcí, lepidla, jakož i nezbytné dodatečné požadavky na dřevo v souladu s přílohou. 1 musí být uvedeno na pracovních výkresech.
2.1. Pro výrobu dřevěných konstrukcí by se mělo používat převážně jehličnaté dřevo. Tvrdé dřevo by mělo být použito na hmoždinky, polštáře a další kritické části.
Poznámka. Pro konstrukce dřevěných podpěr nadzemního elektrického vedení by se mělo používat borovicové a modřínové dřevo a pro konstrukce podpěr elektrického vedení s napětím 35 kV a nižším, s výjimkou prvků stojanů a příslušenství zakopaných v zemi, a traverz, lze použít smrkové a jedlové dřevo.
2.2. Dřevo pro nosné prvky dřevěných konstrukcí musí splňovat požadavky tříd 1, 2 a 3 podle GOST 8486-66, GOST 2695-71, GOST 9462-71, GOST 9463-72, jakož i další požadavky uvedené v slepé střevo. 1.
Pevnost dřeva nesmí být nižší než standardní únosnosti uvedené v příloze. 2.
V závislosti na provozních podmínkách teploty a vlhkosti musí vlhkost dřeva použitého v konstrukčních prvcích splňovat požadavky uvedené v tabulce. 1. Vlhkostní zóny, které určují provozní podmínky konstrukcí pod širým nebem nebo uvnitř nevytápěných místností, by měly být přijaty v souladu s kapitolou SNiP o technice vytápění budov.
2.3. Dřevo hmoždinek, vložek a dalších dílů musí být rovné, bez suků a jiných vad, vlhkost dřeva by neměla přesáhnout 12 %. Takové části ze dřeva, které není příliš odolné proti hnilobě (bříza, buk), musí být antiseptické.
2.4. Množství odtoku kulatiny při výpočtu konstrukčních prvků by se mělo rovnat 0,8 cm na 1 m délky a pro modřín – 1 cm na 1 m délky.
2.5. Hustota dřeva a překližky pro stanovení vlastní hmotnosti konstrukcí při výpočtu by měla být brána podle adj. 3.
2.6. Syntetická lepidla pro lepení dřeva a dřeva s překližkou ve vrstvených dřevěných konstrukcích by měla být předepsána podle tabulky. 2.
2.7. Pro lepené překližkové konstrukce byste měli použít překližku třídy FSF v souladu s GOST 3916-69 a také zapečenou překližku třídy FBS v souladu s GOST 11539-73.
2.8. Pro ocelové prvky dřevěných konstrukcí by měla být použita ocel v souladu s kapitolou SNiP o navrhování ocelových konstrukcí a betonářská ocel v souladu s kapitolou SNiP o navrhování betonových a železobetonových konstrukcí.
Provozní podmínky teploty a vlhkosti
Charakteristika provozních podmínek konstrukcí
Maximální vlhkost dřeva pro konstrukce, %
z nelaminovaného dřeva
Uvnitř vytápěných místností při teplotách do 35°C, relativní vlhkost vzduchu, %
