Požární hlásiče by měly být instalovány pouze v souladu s pravidly a předpisy, které je nutné přísně dodržovat. Počet a pořadí montáže snímačů je předepsáno v instalačním řádu z roku 2009 (SP 5.13130.2009). Doba odezvy hlásičů, stejně jako včasná evakuace osob, závisí na správné instalaci všech čidel požární signalizace.
Bez ohledu na typ čidla alarmu (kouř, teplo, plamen atd.) se doporučuje umístit alespoň dvě zařízení do stejné místnosti, aby se získala spolehlivější data a eliminovala se možnost falešných poplachů.
Pravidla pro umístění kouřových zařízení
Bodové optické detektory kouře se používají ve středních nebo malých místnostech v domácnostech, nemocnicích, hotelech atd.
Lineární detektory kouře se používají k monitorování velkých prostor: haly, sklady, haly, letištní terminály.
Aspirační detektory jsou vhodné pro ochranu prostor, které obsahují velké množství hmotného majetku: muzea, sklady, knihovny.
Důležitou roli při instalaci požárních hlásičů kouře hrají: celkové rozměry místnosti; individuální regulační zóna prováděná jedním zařízením; výška stropu; přítomnost možných vysoce rizikových oblastí.
Bodová (kouřová) a aspirační čidla se umisťují pod strop nebo ve vzácných případech na stěny, sloupy a jiné konstrukce. Je důležité, aby vydržely zatížení a nepodléhaly vibracím nebo vibracím.
S výškou stropu 10-12 metrů je kontrolovaná plocha zmenšena na 55 m3. Plocha jednoho zařízení v místnosti s výškou stropu 3,5-85 metru je 12 m2. Je-li výška místnosti více než XNUMX metrů, jsou detektory kouře umístěny ve XNUMX úrovních: bodová zařízení pod stropem a lineární zařízení na stěnách.
Optimální vzdálenost mezi dvěma detektory je definována jako 9 metrů. Vzdálenost zařízení od stěny by neměla přesáhnout 10 cm, pokud jsou senzory umístěny na sloupech, pak vzdálenost od rohu by měla být 10 cm a od stropu 10-30 cm, spolu s rozměry samotného senzoru .
Lineární kouřové hlásiče jsou umístěny na protilehlých stěnách řízené místnosti (pokud se zařízení skládá ze dvou bloků), jejichž optická osa musí být ve vzdálenosti minimálně 10 cm od stropů. Optimální vzdálenost mezi několika osami kouřových hlásičů s výškou stropu 3 metry je 9 metrů. Podrobnější informace jsou uvedeny v návodu k obsluze zařízení.
Pokud jsou stropy v místnosti více než 12-18 metrů, jsou lineární detektory instalovány ve dvou úrovních: nižší úroveň – 4 metry nebo více od podlahy; horní úroveň – 40 cm nebo více od stropu. Mezi dvěma úrovněmi detektorů musí být prostor minimálně 2 metry.
Kromě toho je důležité zajistit, aby v dosahu snímače lineárního typu nedocházelo k rušení nebo stínům, aby se zabránilo falešným poplachům.
V místnostech se sníženými stropy jsou kouřové hlásiče instalovány mezi dva stropy s výstupy do větracích otvorů.
Hlásiče kouře mají svůj vlastní připojovací okruh ke kabelu vedoucímu k ovládacímu bodu.
Instalace hlásičů plamene
Hlásiče plamene se používají nejen v interiéru, ale také v exteriéru ve velkých prostorách, jako jsou sklady, výrobní dílny a výbušné prostory. Lze je umístit jak na stropy a stěny, tak na technologická zařízení. Provoz zařízení nesmí být ovlivněn žádným optickým rušením.
Minimální vzdálenost od rohů místnosti by při umístění na strop neměla přesáhnout 10 cm. Pokud jsou zařízení připevněna ke stěnám, je vzdálenost od rohů 30 cm. V případech, kdy jsou stropy nerovné a mají malé výstupky, by vzdálenost od zařízení k takovému výstupku měla být dvojnásobkem výšky bariéry.
Volný prostor od čidla plamene k první překážce je 50 cm nebo více.
Umístění tepelných liniových detektorů
Topný hlavní detektor je tepelný kabel, který detekuje změny teplotního pozadí po celé své délce. Používají se v místnostech s velkými stropy (v ploše) – výrobní dílny, sklady, tunely, stadiony, koncertní sály atd.
Kabel lze umístit jak na strop místnosti, tak na stěny. V některých případech, kdy jsou první dva způsoby umístění obtížné, je napnutý kabel konstrukcí pro pevnou instalaci detektoru. Hlavní je, že kabel nikomu a ničemu nepřekáží, je napnutý a neprověšuje se. V opačném případě může dojít k mechanickému poškození kabelu.
V otevřených místnostech (přístřešcích) se tepelný kabel pokládá ve vzdálenosti minimálně 50 cm od stropů. Uvnitř místnosti by měly být kabely umístěny ve vzdálenosti 8-10 metrů od sebe.
Při instalaci tepelných hlásičů je nutné vzít v úvahu „mrtvou zónu“ – trojúhelník 15-20 cm podél stropu a 15-20 cm dolů po stěně. Zde není nutné pokládat tepelný kabel.
Tepelná čidla požárního poplachu jsou připojena k řídicímu bodu, ve kterém je přijímán poplachový signál.
Umístění ručních zařízení
Ruční hlásiče požáru nereagují samostatně na oheň nebo kouř. Aktivují je pouze lidé.
Jsou umístěny na stěnách ve vzdálenosti 1,4 – 1,5 m od podlahy. V blízkosti zařízení by neměla být žádná jiná elektrická zařízení nebo magnety.
Místo instalace musí být otevřené a přístupné všem: haly, chodby, schodiště, východy z budovy. V tunelech jsou ruční hlásiče požáru umístěny v blízkosti východů, vchodů a odboček.
Optimální vzdálenost mezi zařízeními instalovanými uvnitř budovy je definována jako 50 m, venku – 150 m. Žádné další předměty, které brání přístupu k detektoru, by neměly být umístěny ve vzdálenosti alespoň 75 cm od instalace.
Osvětlení v blízkosti zařízení je 50 luxů.
Umístění detektoru plynu
Plynový požární hlásič detekuje přítomnost hořlavých a toxických plynů ve vzdušném prostoru. Používá se ve výrobních dílnách, skladech, speciálních zařízeních (rozvody plynu).
Umístění hlásičů požáru plynu by mělo být umístěno přímo nad možným zdrojem úniku plynu (kotle, lahve, ventily). V blízkosti zařízení by se neměly nacházet žádné zbytečné předměty, které by narušovaly činnost detektoru.
Při instalaci snímačů se berou v úvahu vlastnosti směsí plynů a přítomnost proudění vzduchu z ventilačních šachet nebo topných zařízení. Některé plyny (chlór, butan) se koncentrují u podlahy, ale teplý vzduch může způsobit jejich hromadění u stropu.
Přesné umístění detektoru (u podlahy, u stropu) je určeno jeho nastavením pro zachycení konkrétního plynu a je uvedeno v technickém listu výrobku.
Umístění autonomních detektorů
Tyto senzory se používají v každodenním životě k ochraně obytných místností v soukromých domech, bytech, hotelových pokojích a tak dále.
Jeden autonomní hlásič požáru má zhruba 30 metrů čtverečních řízené plochy, takže na jednu místnost obvykle stačí jedno zařízení.
Samostatná zařízení jsou instalována v otevřeném stropním prostoru s dobrou cirkulací vzduchu. Instalace nad dveře a ve vzdálených rozích místnosti se nedoporučuje. Je také nežádoucí, aby byl autonomní detektor vystaven přímému slunečnímu záření.
Pokud není možné zařízení instalovat na strop, lze jej umístit na stěny, přičemž vzdálenost ke stropu by měla být v rozmezí 10 – 30 cm.
Pokud jsou v prostoru stropu výčnělky větší než 8 cm, zmenší se ovladatelná plocha zařízení o 25 %.
Instalace světelných, zvukových a hlasových alarmů
Požární bezpečnost objektu zajišťují nejen hlásiče, ale také informační světelné displeje a zvukové alarmy, které umožňují rychlou a organizovanou evakuaci osob.
Instalacetakové sirény jsou také regulovány regulačními dokumenty.Požadavky na místo instalace světelných displejů:
Sirény mohou být umístěny uvnitř i vně budovy. Montují se pod strop – 15 cm ke stropu, ve vzdálenosti 2-2,3 m od podlahy.
Hlasové sirény jsou také lokalizovány a aktivovány osobou.
Poplachové smyčky
Vzdálenost mezi smyčkami požární signalizace a elektrickými/osvětlovacími kabely, pokud jsou položeny paralelně, je 50 cm. Pokud z různých důvodů nelze tuto vzdálenost dodržet, lze ji snížit na 40-30 cm za předpokladu, že jsou stíněné. z elektromagnetických impulsů. U jednotlivých světelných vodičů můžete zmenšit vzdálenost od kabelu k elektrickým vodičům na 25 cm.
Po umístění a připojení požárních hlásičů je nutné zkontrolovat jejich funkčnost a citlivost. Pro tuto kontrolu existují samostatná doporučení, která je také nutné dodržovat.
Veškeré instalační práce na umístění a upevnění zařízení, stejně jako jejich údržba, musí být prováděny odborníky v souladu s normami pro správnou instalaci požárních hlásičů.
6.6 Umístění požárních hlásičů
6.6.1 Pro implementaci algoritmů A a B v ZKPS musí být chráněné prostory řízeny alespoň (jedna z možností):
– dvě automatické bezadresné IP za předpokladu, že každý bod místnosti (oblasti) je řízen dvěma IP;
– jedna automatická adresa IP za předpokladu, že každý bod areálu (oblasti) je řízen jednou IP.
6.6.2 Pro implementaci algoritmu C musí být chráněný prostor řízen nejméně dvěma automatickými PI za předpokladu, že každý bod místnosti (oblasti) je řízen dvěma PI.
6.6.3 Pro jakýkoli algoritmus lze spolu s automatickými PI umístit IPR a pro provedení jakéhokoli algoritmu stačí spuštění jednoho IPR.
6.6.4 Rozhodnutím projekční organizace, dohodnutým s vlastníkem (vývojářem, technickým zákazníkem) budovy, stavby, nebo na základě zadání projektu lze instalovat větší počet (duplicitních) IP, než požaduje kontrolovaný oblast nebo vybraný algoritmus. Použití redundantních napájecích zdrojů umožňuje zvýšit spolehlivost SPS a je vhodné, když je možné omezit přístup do chráněných prostor za účelem údržby nebo výměny vadných napájecích zdrojů, například v citlivých zařízeních, v bytech obytných domů. , atd.
6.6.5 Oblast (každý bod) místnosti se považuje za plně řízenou požárními hlásiči, pokud rozměry místnosti v průmětu do vodorovné roviny nepřesahují kontrolní zóny konkrétního typu IP. Při monitorování zařízení nebo konstrukcí IP plamenů je třeba vzít v úvahu také výšku zařízení (konstrukce).
U bodových IP je kontrolní zónou kruh. U aspiračních PI je kontrolní zóna souborem kontrolních zón pro otvory pro nasávání vzduchu, které jsou podobné kouřovým bodům PI.
U aspiračních PI jsou otvory pro přívod vzduchu ekvivalentní PI pro kouřový bod pouze do té míry, pokud se týkají požadavků na jejich umístění (s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům na aspirační PI stanoveným v tomto souboru pravidel). Zbývající požadavky (požadavky na CCPS, řízení každého bodu dvěma PI, implementace algoritmů rozhodování o požáru atd.) platí pro aspirační PI jako celek.
Při monitorování každého bodu dvěma PI se doporučuje, aby byly umístěny v maximální možné vzdálenosti od sebe. Pro aspirační PI se požadavek vztahuje na otvory pro nasávání vzduchu různých PI.
U lineárních IP je kontrolní zóna rozšířená sekce o šířce rovnou dvěma poloměrům podle tabulky 1 (v závislosti na výšce místnosti) pro tepelná lineární IP a 9 m pro kouřová lineární IP se středovou osou, což je projekce citlivého prvku tepelného lineárního IP nebo optické osy kouřového lineárního IP na vodorovnou rovinu. Délka regulační zóny je dána technickými vlastnostmi konkrétního typu lineárního napájecího zdroje.
U lineárních vícebodových tepelných MT představuje regulační zóna soubor regulačních zón citlivých prvků, které jsou podobné teplotním bodovým MT.
6.6.6 Plocha a tvar kontrolní zóny plamene IP a IP s videodetekčním kanálem se určuje na základě úhlu pohledu detektorů uvedeného v technické dokumentaci výrobce a vzdálenosti mezi IP a kontrolovanou plochou.
Při použití zadané IP pro lokální detekci požáru (požár jednotek, instalací atd.) není vyžadováno monitorování každého bodu chráněného prostoru.
6.6.7 Bodové PI by měly být instalovány pod stropem nebo zavěšeným stropem bez perforace.
Bodové PI lze instalovat na strop za zavěšený strop s perforací, pokud jsou současně splněny následující podmínky:
– plocha perforace v průmětu do IP kontrolní zóny je minimálně 75 % plochy IP kontrolní zóny;
– minimální velikost každé perforace v jakékoli části je větší než 10 mm;
– tloušťka perforace – ne více než trojnásobek minimální velikosti perforační buňky.
6.6.8 Je povoleno zabudovat potrubí sání vzduchu aspirace IP do stavebních konstrukcí nebo prvků dekorace místnosti při zachování přístupu k otvorům pro nasávání vzduchu. Odsávací potrubí může být umístěno buď za podhledem nebo pod podhledem s nasáváním vzduchu kapilárními trubicemi procházejícími podhledem/podhledem s otvorem pro nasávání vzduchu do hlavního prostoru místnosti.
6.6.9 Pokud není možné instalovat IP přímo na strop, je povoleno je instalovat na kabely, jakož i na stěny, sloupy a jiné stavební konstrukce, na zařízení inženýrských systémů, pokud to neodporuje požadavky regulačních dokumentů pro tyto inženýrské systémy. Zároveň musí být zajištěna jejich stabilní poloha a orientace v prostoru v souladu s technickou dokumentací výrobce. Při instalaci IP na stěnu by měly být umístěny ve vzdálenosti alespoň 150 mm od IP k rohu mezi stěnami a také k rohu mezi stěnou a stropem.
6.6.10 Satelitní napájecí zdroje mohou být instalovány pomocí zařízení a konstrukcí poskytnutých technickou dokumentací výrobce satelitních napájecích zdrojů, s upevněním přímo na hasicí potrubí, aby byla zajištěna potřebná blízkost CO-PP, jakož i se zohledněním zohledněte splnění požadavků na vzdálenost mezi napájecím zdrojem a stropem. Zároveň musí být zajištěna jejich stabilní poloha, orientace v prostoru a ochrana před postříkáním a kapkami hasiv.
6.6.11 V případě zavěšeného podhledu lze PI instalovat přímo na zavěšený podhled nebo ve speciálních instalačních sadách instalovaných na podhled (stropní desky nebo panely). Možnost použití těchto sad musí zajistit TD u jednotlivého podnikatele. Instalační sady pro zavěšené stropy musí být připevněny k hlavnímu stropu pomocí držáků, kabelů atd. v souladu s TD pro instalační sady.
6.6.12 Vzdálenost od úrovně stropu (úroveň zavěšeného nebo zavěšeného podhledu) k citlivému prvku bodového zdroje (horní hrana vstupu tepla, kouře nebo plynu proudí do pouzdra zdroje) v místě jeho instalace, včetně při instalaci do speciálních instalačních sad pro zavěšený nebo zavěšený strop, musí být minimálně 25 mm, ne více než 600 mm pro kouřové IP a ne více než 150 mm pro tepelné IP. Doporučuje se umístit PI na nejmenší přípustnou vzdálenost mezi citlivým prvkem a úrovní stropu (úroveň zavěšeného nebo zavěšeného stropu). Požadavek se nevztahuje na aspirační IP.
6.6.13 Minimální vzdálenost od úrovně stropu (úroveň zavěšeného nebo zavěšeného stropu) k otvoru pro nasávání vzduchu nasávací jednotky není regulována. Maximální vzdálenost by neměla být větší než 900 mm.
6.6.14 Při umístění IP ve výšce větší než 6 m, stejně jako pod zdvojenými podlahami a nad zavěšenými (zavěšenými, zavěšenými) stropy, musí být stanovena možnost(y) přístupu k IP pro údržbu a opravy.
6.6.15 Bodové zdroje tepelného napájení by měly být umístěny v souladu s tabulkou 1.
