Masivní keramická cihla má rozměry 250x120x65 mm a modulární (zahuštěná) – 250x120x88 mm, váha cihly 3,6. 5 m. Hustota 1,6. 1,8 t/m 3, třídy cihel 75, 100, 150, 200, 250 a 300, nasákavost do 8 %. Cihla se vyrábí lisováním plastu s následným vypalováním. Hlavní nevýhodou je vysoká tepelná vodivost.
Duté, porézní a děrované cihly, se stejnými půdorysnými rozměry, mají výšku 65, 88, 103 a 138 mm (1,25, 1,5 a 2 násobek výšky ve srovnání s plnými cihlami), nižší hustotu – 1,35. 1,45 t/m3. Třídy cihel jsou 75, 100 a 150. Použití tohoto typu cihel umožňuje snížit hmotnost stěnových výrobků až o 30%.
Vápenopísková cihla se používá na stěny s relativní vlhkostí nejvýše 75%, třídy cihel – 75, 100 a 150. Cihla se vyrábí lisováním surové směsi vápna a křemičitého písku a následným zpracováním v autoklávu.
Keramické a silikátové duté kameny mají tyto rozměry: (běžné – 250x120x138 mm, zvětšené – 250x250x138 mm a modulární – 288x38x138 mm. Tloušťka kamene odpovídá dvěma cihlám položeným na lůžku, s přihlédnutím k tloušťce švu mezi nimi Povrch kamenů může být hladký nebo rýhovaný.
Betonové a sádrové kameny na zdi jsou vyráběny jako plné duté. Vyrábějí se z těžkého, lehkého a lehkého betonu a sádrového betonu o rozměrech 400 x 200 x 200 mm, 400 x 200 x 90 mm a hmotnosti do 35 kg.
Dutinkové a vápenopískové cihly nelze použít pro pokládku stěn pod hydroizolační vrstvu, pro pokládku soklů a stěn vlhkých místností.
Malty pro zdění. Malty používané pro stavbu kamenných konstrukcí se nazývají zdicí malty. Řešení spojují jednotlivé kameny do jednoho monolitu, s jejich pomocí se lůžka kamenů vyrovnávají, čímž dochází k rovnoměrnému přenosu účinné síly z jednoho kamene na druhý; roztok vyplní mezery mezi kameny a zabrání vnikání vzduchu a vody do zdiva. Řešení tak zajišťují rovnoměrný přenos sil, chrání zdivo před profukováním a pronikáním vody a zvyšují mrazuvzdornost budov.
Klasifikace roztoků podle typu plniv:
těžký nebo za studena – roztoky na bázi křemene nebo přírodního písku z hustých hornin s hustotou vyšší než 1500 kg/m 3 ;
plic nebo teplý – roztoky na bázi strusky, pemzy nebo tufového písku, popela z tepelných elektráren, granulované vysokopecní nebo palivové strusky s hustotou menší než 1500 kg/m3.
Velikost zrn písku u všech druhů malt by neměla přesáhnout 5 mm, pohyblivost malty pro zdění by měla být 9 cm.Široce se používají plastifikační přísady: organické – siřičitanový louh a mýdlový naft a anorganické – vápno a jíl.
Klasifikace roztoků podle typu pojiva:
cementové malty – používá se pro konstrukce pod povrchem terénu, v silně zatížených pilířích, pilířích a ve vyztuženém zdivu. Složení od 1: 2,5 do 1: 6, třídy malty od 100 do 300. Minimální spotřeba cementu na 1 m 3 písku – pro podzemní část budov ne méně než 75 kg, pro nadzemní část – 125 kg. Portlandský cement a portlandský struskový cement se používají pouze ve vysoce kvalitních maltách pro kritické konstrukce, ve vyztuženém zdivu, ve zdění podzemních staveb, v zeminách nasycených vodou nebo pro zimní zdivo prováděné metodou zmrazování;
vápenné malty Používejte na suchých místech a při mírném zatížení. Mají velkou pohyblivost, plasticitu a poskytují největší produktivitu práce. Používají se kompozice od 1:4 do 1:8 a třídy 4, 10 a 25;
smíšené nebo komplexní řešení – cementovo-vápenné a cemento-jílové kompozice od 1: 0,1: 3 do 1: 2: 15, třídy malty 10, 25, 50, 75 a 100. Takové malty se používají pro pokládku většiny stavebních konstrukcí. Druhé pojivo oddaluje nástup tuhnutí, zlepšuje zpracovatelnost a plasticitu, ale výrazně snižuje pevnost malty. V objemovém dávkování směsných roztoků první číslo označuje spotřebu cementu, druhé – vápenné nebo hliněné těsto, třetí – písek.
Rychlost nárůstu pevnosti roztoku závisí na vlastnostech pojiv a podmínkách vytvrzování. Při teplotě 15 °C se pevnost jednoduchého roztoku zvýší takto: po 3 dnech – 25 % pevnosti značky, po 7 dnech – 50 %, po 14 dnech – 75 % a po 28 dnech – 100 % . Se zvyšující se teplotou vytvrzovacího roztoku roste jeho pevnost rychleji, s klesající teplotou roste pomaleji.
Zpracovatelnost Připravený roztok závisí na stupni jeho pohyblivosti a schopnosti zadržovat vodu, která chrání roztok před stratifikací – rychlou separací vody a sedimentací písku. Stupeň pohyblivosti roztoků se určuje v závislosti na ponoření standardního kužele o hmotnosti 0,3 kg do něj.
Malty pro zdění musí být nejen odolné, ale také plastické, to znamená, že musí umožňovat jejich uložení v tenké stejnoměrné vrstvě do zdiva. Toto řešení se snadnou pokládkou dobře vyplní všechny nerovnosti podkladu a přilne rovnoměrně k celému jeho povrchu. Navíc takovéto snadno použitelné řešení pomáhá zvýšit produktivitu zedníků a zlepšit kvalitu zdiva.
Kapacita zadržování vody roztok, zabraňující odlučování vody a sedimentaci, je zvláště důležitý při pokládání roztoku na porézní podklady a k ochraně roztoku před delaminací při přepravě na velké vzdálenosti, při jeho dodávání na pracoviště potrubím. Typicky se schopnost roztoku zadržovat vodu zvýší přidáním povrchově aktivních organických přísad nebo jemných minerálních látek (vápno, jíl).
Masivní keramická cihla má rozměry 250x120x65 mm a modulární (zahuštěná) – 250x120x88 mm, váha cihly 3,6. 5 m. Hustota 1,6. 1,8 t/m 3, třídy cihel 75, 100, 150, 200, 250 a 300, nasákavost do 8 %. Cihla se vyrábí lisováním plastu s následným vypalováním. Hlavní nevýhodou je vysoká tepelná vodivost.
Duté, porézní a děrované cihly, se stejnými půdorysnými rozměry, mají výšku 65, 88, 103 a 138 mm (1,25, 1,5 a 2 násobek výšky ve srovnání s plnými cihlami), nižší hustotu – 1,35. 1,45 t/m3. Třídy cihel jsou 75, 100 a 150. Použití tohoto typu cihel umožňuje snížit hmotnost stěnových výrobků až o 30%.
Vápenopísková cihla se používá na stěny s relativní vlhkostí nejvýše 75%, třídy cihel – 75, 100 a 150. Cihla se vyrábí lisováním surové směsi vápna a křemičitého písku a následným zpracováním v autoklávu.
Keramické a silikátové duté kameny mají tyto rozměry: (běžné – 250x120x138 mm, zvětšené – 250x250x138 mm a modulární – 288x38x138 mm. Tloušťka kamene odpovídá dvěma cihlám položeným na lůžku, s přihlédnutím k tloušťce švu mezi nimi Povrch kamenů může být hladký nebo rýhovaný.
Betonové a sádrové kameny na zdi jsou vyráběny jako plné duté. Vyrábějí se z těžkého, lehkého a lehkého betonu a sádrového betonu o rozměrech 400 x 200 x 200 mm, 400 x 200 x 90 mm a hmotnosti do 35 kg.
Dutinkové a vápenopískové cihly nelze použít pro pokládku stěn pod hydroizolační vrstvu, pro pokládku soklů a stěn vlhkých místností.
Malty pro zdění. Malty používané pro stavbu kamenných konstrukcí se nazývají zdicí malty. Řešení spojují jednotlivé kameny do jednoho monolitu, s jejich pomocí se lůžka kamenů vyrovnávají, čímž dochází k rovnoměrnému přenosu účinné síly z jednoho kamene na druhý; roztok vyplní mezery mezi kameny a zabrání vnikání vzduchu a vody do zdiva. Řešení tak zajišťují rovnoměrný přenos sil, chrání zdivo před profukováním a pronikáním vody a zvyšují mrazuvzdornost budov.
Klasifikace roztoků podle typu plniv:
těžký nebo za studena – roztoky na bázi křemene nebo přírodního písku z hustých hornin s hustotou vyšší než 1500 kg/m 3 ;
plic nebo teplý – roztoky na bázi strusky, pemzy nebo tufového písku, popela z tepelných elektráren, granulované vysokopecní nebo palivové strusky s hustotou menší než 1500 kg/m3.
Velikost zrn písku u všech druhů malt by neměla přesáhnout 5 mm, pohyblivost malty pro zdění by měla být 9 cm.Široce se používají plastifikační přísady: organické – siřičitanový louh a mýdlový naft a anorganické – vápno a jíl.
Klasifikace roztoků podle typu pojiva:
cementové malty – používá se pro konstrukce pod povrchem terénu, v silně zatížených pilířích, pilířích a ve vyztuženém zdivu. Složení od 1: 2,5 do 1: 6, třídy malty od 100 do 300. Minimální spotřeba cementu na 1 m 3 písku – pro podzemní část budov nejméně 75 kg, pro nadzemní část – 125 kg. Portlandský cement a portlandský struskový cement se používají pouze ve vysoce kvalitních maltách pro kritické konstrukce, ve vyztuženém zdivu, ve zdění podzemních staveb, v zeminách nasycených vodou nebo pro zimní zdivo prováděné metodou zmrazování;
vápenné malty Používejte na suchých místech a při mírném zatížení. Mají velkou pohyblivost, plasticitu a poskytují největší produktivitu práce. Používají se kompozice od 1:4 do 1:8 a třídy 4, 10 a 25;
smíšené nebo komplexní řešení – cementovo-vápenné a cemento-jílové kompozice od 1: 0,1: 3 do 1: 2: 15, třídy malty 10, 25, 50, 75 a 100. Takové malty se používají pro pokládku většiny stavebních konstrukcí. Druhé pojivo oddaluje nástup tuhnutí, zlepšuje zpracovatelnost a plasticitu, ale výrazně snižuje pevnost malty. V objemovém dávkování směsných roztoků první číslo označuje spotřebu cementu, druhé – vápenné nebo hliněné těsto, třetí – písek.
Rychlost nárůstu pevnosti roztoku závisí na vlastnostech pojiv a podmínkách vytvrzování. Při teplotě 15 °C se pevnost jednoduchého roztoku zvýší takto: po 3 dnech – 25 % pevnosti značky, po 7 dnech – 50 %, po 14 dnech – 75 % a po 28 dnech – 100 % . Se zvyšující se teplotou vytvrzovacího roztoku roste jeho pevnost rychleji, s klesající teplotou roste pomaleji.
Zpracovatelnost Připravený roztok závisí na stupni jeho pohyblivosti a schopnosti zadržovat vodu, která chrání roztok před stratifikací – rychlou separací vody a sedimentací písku. Stupeň pohyblivosti roztoků se určuje v závislosti na ponoření standardního kužele o hmotnosti 0,3 kg do něj.
Malty pro zdění musí být nejen odolné, ale také plastické, to znamená, že musí umožňovat jejich uložení v tenké stejnoměrné vrstvě do zdiva. Toto řešení se snadnou pokládkou dobře vyplní všechny nerovnosti podkladu a přilne rovnoměrně k celému jeho povrchu. Navíc takovéto snadno použitelné řešení pomáhá zvýšit produktivitu zedníků a zlepšit kvalitu zdiva.
Kapacita zadržování vody roztok, zabraňující odlučování vody a sedimentaci, je zvláště důležitý při pokládání roztoku na porézní podklady a k ochraně roztoku před delaminací při přepravě na velké vzdálenosti, při jeho dodávání na pracoviště potrubím. Typicky se schopnost roztoku zadržovat vodu zvýší přidáním povrchově aktivních organických přísad nebo jemných minerálních látek (vápno, jíl).