Jaký by měl být maximální volný tlak v síti kombinovaného externího vodovodu v obydlené oblasti?

2.26 Minimální volný tlak ve vodovodní síti obydlené oblasti s maximální spotřebou užitkové a pitné vody na vstupu do budovy nad povrchem terénu by měl být odebírán pro jednopodlažní budovu nejméně 10 m; pro vyšší počtu podlaží, ke každému podlaží by měly být přidány 4 m.

Poznámky: 1. V hodinách minimální spotřeby vody může být tlak na každém podlaží kromě prvního odebírán 3 m a musí být zajištěn přívod vody do akumulačních nádrží.

2. Pro jednotlivé vícepodlažní budovy nebo jejich skupiny, umístěné v oblastech s méně podlažími nebo ve vyvýšených oblastech, je povoleno zajistit místní čerpací zařízení pro zvýšení tlaku.

3. Volný tlak v síti u výdejníků vody musí být minimálně 10 m.

2.27 Volný tlak ve vnější síti průmyslového vodovodu musí být odebírán podle technologických údajů.

2.28 Volný tlak ve vnější síti systému zásobování pitnou vodou pro spotřebitele by neměl překročit 60 m.

Při tlaku v síti větším než 60 m je pro jednotlivé objekty nebo plochy nutné zajistit instalaci regulátorů tlaku nebo zónování vodovodu.

2.29 Zásobování požární vodou by mělo být použito při nízkém tlaku, vysokotlaké zásobování požární vodou může být použito pouze s náležitým odůvodněním.

Stacionární požární čerpadla musí být ve vysokotlakých vodovodních systémech vybavena zařízením, které zajistí spuštění čerpadel nejpozději do 5 minut po signálu o požáru.

Poznámka. Pro sídla s počtem obyvatel do 5 tisíc lidí, ve kterých není zajištěna profesionální požární ochrana, musí být systém zásobování požární vodou vysokotlaký.

2.30 Volný tlak v nízkotlaké požární vodovodní síti (na úrovni terénu) během hašení požáru musí být alespoň 10 m.

Volný tlak ve vysokotlaké požární vodovodní síti musí zajistit kompaktní výšku proudu minimálně 10 m při plné spotřebě vody na hašení a požární proudnice je umístěna v nejvyšším bodě nejvyšší budovy.

Maximální volný tlak v kombinované vodovodní síti by neměl překročit 60m.

3. Zdroje zásobování vodou

3.1 Volba vodárenského zdroje musí být zdůvodněna výsledky topografických, hydrologických, hydrogeologických, ichtyologických, hydrochemických, hydrobiologických, hydrotermálních a jiných průzkumů a hygienických průzkumů.

3.2 Vodní toky (řeky, kanály), nádrže (jezera, nádrže, rybníky), moře, podzemní vody (vodonosné vrstvy, podkanálové, důlní a jiné vody) by měly být považovány za zdroj zásobování vodou.

Pro zásobování průmyslovou vodou průmyslovým podnikům je třeba zvážit možnost využití vyčištěné odpadní vody.

Jako zdroj zásobování vodou lze využít naplněné vodojemy vodou dodávanou do nich z přírodních povrchových zdrojů.

Poznámka. Vodovod umožňuje využití více zdrojů s různými hydrologickými a hydrogeologickými charakteristikami.

3.3 Volba zdroje domácího zásobování pitnou vodou musí být provedena v souladu s požadavky GOST 17.1.1.04-80.

Výběr zdroje průmyslové vody by měl být proveden s ohledem na požadavky spotřebitelů na kvalitu vody.

Vodárenské zdroje přejímané k užívání podléhají schválení podle „Pokynů k postupu při schvalování a vydávání povolení ke zvláštnímu nakládání s vodami“.

3.4 Pro systémy zásobování domácností a zásobování pitnou vodou by měly být v maximální možné míře využívány dostupné zdroje podzemní vody, které splňují hygienické a hygienické požadavky.

Pokud jsou využitelné zásoby přirozené podzemní vody nedostatečné, měla by být zvážena možnost jejich zvýšení umělým doplňováním.

3.5 Využívání podzemních vod jakosti pitné pro potřeby nesouvisející se zásobováním domácností pitnou vodou není zpravidla povoleno. V oblastech, kde nejsou potřebné zdroje povrchové vody a jsou dostatečné zásoby podzemní vody pitné kvality, je povoleno tuto vodu používat pro průmyslové a závlahové potřeby s povolením orgánů regulujících užívání a ochranu vod.

3.6 Pro průmyslové a domácí zásobování pitnou vodou, s vhodnou úpravou vody a dodržováním hygienických požadavků, je povoleno používání mineralizovaných a geotermálních vod.

3.7 Dostupnost průměrných měsíčních průtoků vody z povrchových zdrojů by měla být brána podle tabulky. 9v závislosti na kategorii vodovodu, stanovené podle bodu 4.4.

Kategorie vodovodního systému

Zajištění minimálních průměrných měsíčních průtoků vody z povrchových zdrojů, %

3.8 Při posuzování využití plných zdrojů pro účely zásobování vodou je třeba vzít v úvahu následující:

průtokový režim a vodní bilance podle zdrojů s předpovědí na 15-20 let:

požadavky na kvalitu vody stanovené spotřebiteli;

kvalitativní charakteristiky vody u zdroje s uvedením agresivity vody a předpověď možných změn její kvality s přihlédnutím k přítoku odpadních vod;

kvalitativní a kvantitativní charakteristiky sedimentů a opadů, jejich režim, pohyb dnových sedimentů, stabilita pobřeží;

přítomnost permafrostových půd, možnost zamrznutí a vysychání zdroje, přítomnost sněhových lavin a bahna (na horských vodních tocích), jakož i další přírodní jevy v povodí zdroje;

podzimně-zimní režim zdroje a charakter ledových a sněhových jevů v něm;

teplota vody podle měsíců v roce a vývoj fytoplanktonu v různých hloubkách;

charakteristické znaky jarního otevření zdroje a záplavy (u nížinných vodních toků), průchod jarních-letních povodní (u horských vodních toků);

zásoby a stavy doplňování podzemních vod, jakož i jejich možné narušení v důsledku změn přírodních podmínek, budování nádrží nebo odvodňování, umělé čerpání vody apod.;

kvalita a teplota podzemní vody;

možnost umělého doplňování a vytváření zásob podzemní vody;

požadavky orgánů upravujících využívání a ochranu vod, hygienickou a epidemiologickou službu, ochranu rybářství atd.

3.9.Při posuzování dostatečnosti vodních zdrojů povrchových vodárenských zdrojů je nutné zajistit pod místem odběru vody zaručený průtok vody nutný v každém ročním období k uspokojení potřeby vody níže položených sídel, průmyslových podniků, vodních zdrojů, vodních zdrojů, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků, vodních toků a vodních zdrojů v každém ročním období. zemědělství, rybářství, lodní doprava a další druhy využívání vody, jakož i zajištění hygienických požadavků na ochranu zdrojů zásobování vodou.

3.10 Při nedostatečném průtoku vody v povrchovém zdroji je nutné zajistit regulaci přirozeného průtoku vody v rámci jednoho hydrologického roku (sezónní regulace) nebo víceletého období (víceletá regulace), jakož i přenos vody z jiných, vydatnějších povrchových zdrojů.

Poznámka. Míra zajištění pro jednotlivé odběratele vody v případě, kdy jsou dostupné průtoky vody u zdroje nedostatečné a jejich navýšení je obtížné nebo nákladné, je stanoveno po dohodě s orgány Ministerstva meliorací a vodních zdrojů ČR, resp. jako orgány hygienické a epidemiologické služby.

3.11 Hodnocení zdrojů podzemních vod by mělo být provedeno na základě materiálů z hydrogeologických průzkumů, průzkumů a průzkumů v souladu s „Klasifikace provozních zásob a prognózních zdrojů podzemních vod“ a „Pokyny pro aplikaci klasifikovaných zásob podzemních vod na sladké vodní ložiska“ Státní komise pro zásoby nerostných surovin .

Zásoby podzemních vod musí schválit stát nebo územní komise pro zásoby nerostných surovin.

Schvalování provozních zásob podzemních vod se nevyžaduje, pokud investiční investice do výstavby vodárenských objektů nepřekročí 500 tis. rub., a pro zařízení železniční dopravy – 1 milion. třít.

Současně náklady na stavby pro příjem vody zohledňují náklady na zařízení pro příjem vody, čerpací stanice, zařízení na úpravu vody, nádrže a vodovodní potrubí ke spotřebiteli.

Míra spotřeby vody (1.34) je množství vody vynaložené na určité potřeby za jednotku času nebo na jednotku vyrobeného produktu. Existují normy pro spotřebu domácností a pitné vody (1.35). v obydlených oblastech a průmyslových podnicích.

V obydlených oblastech standardy pití vody spotřeba vody předepsáno podle [SNiP 2.04. 02-84] v závislosti na stupni zlepšení obytných oblastí a klimatických podmínkách (tab. 1.1).

Tabulka 1. Normy spotřeby vody v domácnostech a pitné vody v obydlených oblastech.

Stupeň zlepšení obytných oblastí

Norma na obyvatele, průměrná denní (za rok), l/den

Budovy vybavené vnitřním vodovodem a kanalizací, bez koupelen

Budovy vybavené vnitřním vodovodem, kanalizací a vanami s lokálními ohřívači vody

Budovy vybavené vnitřním vodovodem

kanalizace a centralizovaného zásobování teplou vodou.

V průmyslových podnicích s vodou plýtvají dělníci a zaměstnanci pro potřeby domácnosti a pití a pro sprchy. Normy pro spotřebu domácnosti a pitné vody v průmyslových podnicích musí být přijaty v souladu s [SNiP 2.04. 02-84].

3.2.Režim spotřeby vody.

Režim spotřeby vody (1.36) je rozložení nákladů na spotřebu vody v čase za určité období – rok, den atd.

Spotřeba vody obyvateli je v průběhu roku nerovnoměrná. V létě tak utrácejí více než v zimě a ve dnech před víkendem více než v jiné dny v týdnu. Poměr denního průtoku za den největší spotřeby vody Q_max.den k průměrnému dennímu průtoku Q_st.den tzv. koeficient denní nerovnoměrnosti spotřeby vody (1.37):

К_dnů.= Q_max.den, / Q_st.den

hodnota K_dnů záležío stupni zlepšení budov. S rostoucí mírou zlepšeníkoeficient denní nerovnoměrnosti spotřeby vodyklesá.

U průmyslových podniků koeficient denní nerovnoměrnosti spotřeby užitkové a pitné vodyjsou brány rovny jednotě, tzn. Předpokládá se, že spotřeba vody je po celý rok rovnoměrná. Nerovnoměrnost spotřeby procesní vody závisí na použité technologii, množství vyráběných produktů a v některých odvětvích na ročním období. Posledně jmenované se týká především průmyslových odvětví, která využívají vodu k chlazení.Denní koeficient nerovnoměrnostispotřebaprodukční vodajsou instalovány technologiemi příslušných výrob.

Během dne je také spotřeba vody nerovnoměrná: v noci je nižší než ve dne. Kolísání spotřeby vody v jednotlivých hodinách dne závisí na odhadovaném počtu obyvatel. Čím menší je sedání, tím větší je tato nerovnost. Spotřeba vody se také mění v průběhu hodiny. Pro zjednodušení výpočtů se však konvenčně předpokládá, že spotřeba vody se během hodiny nezmění.

Poměr hodinového průtoku za hodinu největší (maximální) spotřeby vody Q_maxч na průměrnou hodinovou spotřebu Q_{srov. h}nazývá koeficient hodinové nerovnoměrnosti spotřeby vody (1.38):

К_ч= Q_{max h}, /Q_{srov. h}

Hodinový koeficient nerovnoměrnosti spotřeby vody proosadodebíráno v závislosti na normě spotřeby vody.Hodinový koeficient nerovnoměrnostipití vody spotřeba vody u průmyslových podniků rovná se 2,5 nebo 3.Koeficient nepravidelnosti hodinové spotřeby voda provýrobní potřebyse může lišit a závisí na technologii.

Režim spotřeby vody, tj. změny spotřeby vody v jednotlivých hodinách dne jsou obvykle prezentovány ve formě tabulek nebo grafů. Grafy spotřeby vody (1.39) mohou být stupňovité nebo integrální. Na Obr. I.4 je postupný diagram spotřeby vody. V tomto grafu osa y ukazuje hodinový průtok jako procento denního průtoku. Někdy se hodinová spotřeba vyjadřuje nikoli v procentech, ale v metrech krychlových. Jak je vidět z Obr. I.4 je spotřeba vody během dne nerovnoměrná. Naintegrální grafNa svislé ose je také vynesena spotřeba vody jako procento denní spotřeby, ale s přírůstkovým úhrnem za celou dobu, počínaje začátkem dne.

Spotřeba vody jako % denní

Rýže. 1.4. Plán stupňovité spotřeby vody.

Na základě průměrného denního a průměrného hodinového odběru vody a odpovídajících koeficientů denní a hodinové nerovnoměrnosti odběru vody je pro výběr všech vodovodních staveb stanovena odhadovaná maximální hodinová spotřeba vody.

1.1.Vodovod nebo vodovodní potrubí.

Vodárenské nebo vodovodní systémy jsou souborem inženýrských staveb určených k odběru vody z vodárenského zdroje, jejímu čištění, skladování a přepravě ke spotřebitelům.

1.2.Domácnost a systémy zásobování pitnou vodou.

Vodovodní systémy nebo vodovodní potrubí jsou souborem inženýrských staveb určených k odběru vody z vodárenského zdroje, jejímu čištění, skladování a přepravě ke spotřebitelům.

1.3. Průmyslové vodovodní systémy.

Průmyslové vodovodní systémy poskytují vodu do výrobních procesů.

1.4. Požární vodovodní systémy.

Vodu pro hašení požárů zajišťují hasicí vodovodní systémy.

1.5. Kombinovaný systém zásobování vodou průmyslovou, užitkovou a požární.

Kombinovaný systém zásobování vodou průmysl-domácnost-ochrana před požáry se instaluje, když je potřeba malé množství pitné vody pro potřeby výroby podniku.

1.6. Gravitační vodovodní potrubí (gravitační)

Gravitační vodovodní potrubí (gravitační) – fungující bez pomoci mechanického přívodu vody.

1.7. Mechanické vodovodní potrubí

Mechanicky napájené vodovodní potrubí – nebo tlakové, které pracuje s mechanickým přívodem vody, tzn. čerpadla

1.8. Vodovodní potrubí z povrchových zdrojů

Vodovodní potrubí z povrchových zdrojů – odběr vody z řeky, nádrže, jezera a moře.

1.9. Vodovodní potrubí z podzemních zdrojů

Vodovodní potrubí z podzemních zdrojů – odběr vody z vrtů a studní (artézské a pramenité vody)

1.10. Smíšené vodovodní potrubí

Vodovody smíšeného napájení – odběr vody z obou typů zdrojů, povrchových i podzemních.

1.11. Skupinový vodovodní systém

Skupinový vodovod – obsluhuje více objektů.

1.12. Okresní vodovod

Okresní vodovod – obsluhuje velká zařízení,

umístěné v malé vzdálenosti od sebe.

1.13. Místní vodovod

Okresní vodovodní systém – nebo okresní vodovodní systém, který obsluhuje velká zařízení umístěná ve značné vzdálenosti od sebe.

1.14. Zónové systémy zásobování vodou

Zónové vodovody – kdy jednotlivé části území mají výrazný výškový rozdíl.

1.15. Schéma zásobování vodou

Schéma zásobování vodou je soubor objektů spojených do jednoho pracovního komplexu.

1.16. Schéma zásobování vodou z povrchového zdroje

Schéma zásobování vodou z povrchového zdroje je nejběžnější, s vodou odebranou z řeky, jezera, kanálu atd.

1.17. Struktura příjmu vody

Stavba odběru vody – určená pro sběr vody z povrchového zdroje a předchozí částečné čištění kontaminantů, poměrně velkých frakcí suti, ledu, řas.

1.18. První stanice lanovky

První stanice výtahu – čerpací stanice vybavená čerpadly pro dodávku vody z objektu odběru vody do úpravny.

1.19. Léčebná zařízení

Úpravny jsou komplexem staveb určených pro jemné fyzikální a chemické čištění vody a její dezinfekci od bakterií.

1.20. Nádrže na čistou vodu

Nádrže na čistou vodu jsou nádoby na skladování vyčištěné vody.

1.21. Druhá stanice výtahu

Druhá stanice výtahu je čerpací stanice vybavená čerpadly pro dodávku vyčištěné vody vodovodním potrubím a hlavním potrubím do vodovodních sítí.

Vodovodní potrubí jsou potrubí, obvykle tlaková, určená k přivádění vody do hlavních potrubí a vodovodní sítě.

1.23. Hlavní potrubí

Hlavní vodovodní potrubí jsou odbočující potrubí podél hlavních směrů sídla k vodovodní síti.

1.24. Vodovodní síť

Vodovodní síť je síť potrubí rozmístěná po ulicích sídla, ze které jsou napájeny vnitroblokové nebo domovní sítě.

1.25. Vodárenská věž

Vodárenská věž je stavba pro skladování a akumulaci čisté vody.

Protitank je vodárenská věž umístěná na opačném konci města od čerpací stanice (druhé stoupání).

1.27. Nádrž na vodu

Vodní nádrž je zemní nádrž místo vodárenské věže, když se osada nachází ve významné nadmořské výšce.

1.28. Schéma zásobování vodou z podzemního zdroje

Schéma zásobování vodou z podzemního zdroje – používá se jako zdroj zásobování vodou z podzemní vody.

1.29. Gravitační přívod vody

Gravitační zásobování vodou je systém zásobování vodou bez pomoci čerpadel, kdy je zdroj vody umístěn ve významné výšce vzhledem k obydlené oblasti.

1.30. Skupinové vodovodní systémy

Skupinové vodovodní systémy jsou uspořádány v oblastech, kde je mnoho podniků umístěných blízko sebe.

1.31. Přímý průtok průmyslové vody

Přímý průtok průmyslové vody je schéma, do kterého se odebírá voda použitá v technologickém procesukanalizační síťa po příslušné úpravě jsou vypouštěny do nádrže po proudu od zařízení pro zásobování vodou.

1.32. Recyklace průmyslové vody

Recyklace průmyslové vody – schéma v technologickém procesu

voda se používá k chlazení a téměř se neznečišťuje, ale pouze ohřívá. Taková produkční voda se obvykle používá znovu, když je předem ochlazena.

1.33. Průmyslové zásobování vodou se sekvenčním využíváním vody

Zásobování průmyslovou vodou se sekvenčním odběrem vody je schéma, kdy voda vypuštěná po jednom technologickém cyklu může být použita ve druhém a někdy i ve třetím technologickém cyklu průmyslového podniku.

1.34. Míra spotřeby vody

Míra spotřeby vody je množství vody, které se spotřebuje pro určité potřeby za jednotku času nebo na jednotku vyrobeného produktu.

1.35. Norma pro spotřebu užitkové a pitné vody

Normou pro spotřebu domácnosti a pitné vody je množství vody, které se spotřebuje na potřeby domácnosti a pití za jednotku času.

1.36 Režim spotřeby vody

Režim spotřeby vody je rozložení nákladů na spotřebu vody v čase za určité období – rok, den atd.

1.37. Koeficient denní nerovnoměrnosti spotřeby vody

Koeficient denní nerovnoměrnosti spotřeby vody je poměr denní spotřeby za den největší spotřeby vody Q_max.den k průměrnému dennímu průtoku Q_st.den

1.38. Hodinový koeficient nerovnoměrnosti spotřeby vody

Koeficient hodinové nerovnoměrnosti spotřeby vody je poměr hodinové spotřeby za hodinu největší (maximální) spotřeby vody Q_maxч na průměrný hodinový průtok Q_{srov. h}

1.39. Tabulky spotřeby vody

Harmonogramy spotřeby vody — grafy změn spotřeby vody spotřebiteli podle hodin dne.

PŘEDNÁŠKA T-2. STANOVENÍ PŘEDPOKLADANÝCH NÁKLADŮ A VOLNÉHO TLAKU VODY. FÁZE NÁVRHU. SYSTÉMY A SCHÉMA VNITŘNÍHO VODOVODU.

Klíčová slova a pojmy.

2.1. Odhadovaný průtok

2.3. Geometrická výška posuvu

2.4. Piezometrická hlava

2.5. První fáze návrhu

2.6. Druhá fáze návrhu

2.7. Bytové instalatérské práce v budově

2.8. Stoupačka B1 – pitná voda

2.9. Stoupačka B8 – hasič

2.11. Prstencový svetr

2.14. Nádrž pro regulaci tlaku

2.15. Zaručený tlak

1.1 Stanovení odhadovaných nákladů.

Vodovodní stavby musí mít kapacitu dostatečnou po celou předpokládanou dobu svého provozu. Za odhadovaný průtokpřijmout výdajv hodině maximálního odběru vody dny s nejvyšší spotřebou vody.

2.1. Odhadovaný průtok

Odhadovaný průtok je průtok za hodinu maximálního příjmu vody a den s nejvyšší spotřebou vody.

Volný tlak je tlak ve vnější vodovodní síti, který by měl zajistit dodávku vody s určitou rezervou (zbytkový tlak h_pokoj) do nejvyššího a nejvzdálenějšího vodního bodu od vnější sítě. Tento tlak m se také nazývá nezbytný.

Odhadovaná denní (roční průměr) spotřebaд voda, m 3 / den,pro potřeby domácnosti a pití v lokalitě určeno vzorcem:

Q_st.den=q_ж *N/1000,kde

q_ж— norma spotřeby vody, která je přijata podle tabulky 1.1;N— odhadovaný počet obyvatel.

Odhadovaný průtok vody в dny nejvyšší a nejnižší spotřeby vody se berou v úvahu relevantní koeficienty nerovnoměrnosti.

Odhadovaná spotřeba vody pro výrobní potřeby přijato podle technologů.

1.2. Stanovení volné hlavy.

Tlak dovnitř vnější vodovodní síť musí zajistit přívod vody s určitou rezervou (zbytkový tlak h_pokoj) do nejvyššího a nejvzdálenějšího vodního bodu od vnější sítě. Tento tlak, m, se nazývávolný N_н nebo nutné:

H_н =H_г + h_п + h_St.

kde Н_г— geometrická výška přívodu vody od povrchu země k vysokému a vzdálenému bodu vody, m; h_{P –}tlaková ztráta ve vnitřní síti; zaváděcí a vodoměrná jednotka, m; h_St.–volnétlak na diktafonu, m.

Geometrická výška posuvu (2.3) Н_г, m, určeno vzorcem

kde h_pl — převýšení úrovně podlahy 1. patra nad povrchem terénu (plánovací výška); n — počet podlaží v budově; h_pov — výška podlaží budovy; h_пр — výška diktovacího zařízení nad podlahou.

2.3. Geometrická výška posuvu

Geometrická výška přívodu je výška stoupání vody od povrchu země k nejvyššímu a nejvzdálenějšímu místu přívodu vody spotřebitele.

Volný tlak ve vnější vodovodní síti osad pro předběžné výpočty pro jednopatrové budovy se rovná 10 m a u budov s více podlažími se přidávají 4 m na každé další podlaží. Volný tlak ve vnější síti průmyslového vodovodu je stanoven podle požadavků technologie výroby.

Tlak ve vnější vodovodní síti je zpravidla vytvářen čerpadly vlekové stanice II. Když čerpadla neběží, tlak je udržován skladováním vody ve vodárenské věži.

Pro posouzení dostupnosti požadovaného tlaku ve vnější vodovodní síti je vybudována piezometrická linie, která charakterizuje piezometrický tlak (2.4) v různých bodech sítě. Tlak v libovolném bodě sítě je určen rozdílem mezi výškami piezometrické čáry a povrchem země a nesmí být menší než volný tlak. Za těchto podmínek je voda přiváděna do nejvyššího a nejvzdálenějšího bodu uvnitř budovy.

2.4. Piezometrická hlava

Piezometrický tlak je skutečná výška vzestupu vody z povrchu země k jakémukoli místu dodávky vody spotřebitele.