Poznámky
1 Při konzervaci nedokončené stavby i po dobu výstavby je třeba zajistit ochranu před vlhkostí nebo tepelnou izolaci konstrukcí např. zasypáním základových konstrukcí zeminou.
2 Pro konstrukce, jejichž části jsou v různých vlhkostních podmínkách, například podpěry elektrického vedení, sloupy, regály atd. Třída betonu pro mrazuvzdornost je přiřazena k oblasti konstrukce, která je nejvíce náchylná k vlhkosti a mrazu.
3 Třídy mrazuvzdornosti betonu pro konstrukce vodovodních konstrukcí, mostů a potrubí, letišť, dálnic a vodních staveb při vystavení sladké vodě by měly být přiřazeny v souladu s požadavky SP 31.13330, SP 34.13330, SP 35.13330, SP 41.13330, SP 121.13330; při vystavení mineralizované vodě (včetně mořské vody) – podle tohoto souboru pravidel. 4 Odhadovaná zimní teplota venkovního vzduchu se bere podle SP 131.13330 jako teplota nejchladnějšího pětidenního období s pravděpodobností 0,92.
Tabulka G.2. Požadavky na mrazuvzdornost betonových a maltových stěnových konstrukcí
Provozní podmínky konstrukcí | Minimální třída betonu pro mrazuvzdornost vnějších stěn vytápěných betonových budov | |||
---|---|---|---|---|
Relativní vlhkost vnitřního vzduchu φint≤, % | Předpokládaná zimní teplota venkovního vzduchu 1), °C | buněčný | lehký, porézní | těžké a jemnozrnné |
φint> 75 | Pod -40 | F100 | F1100 | F1200 |
Pod -20 až -40 včetně. | F75 | F175 | F1100 | |
Pod -5 až -20 včetně. | F50 | F150 | F175 | |
-5 a výše | F150 | F135 | ||
60int≤75 | Pod -40 | F75 | F175 | F1100 |
Pod -20 až -40 včetně. | F50 | F150 | F150 | |
Pod -5 až -20 včetně. | F35 | F135 | – | |
-5 a výše | F25 | F125 | – | |
φint≤60 | Pod -40 | F50 | F150 | F175 |
Pod -20 až -40 včetně. | F35 | F135 | – | |
Pod -5 až -20 včetně. | F25 | F125 | – | |
– 5 a vyšší | F15 | F125 | – | |
1) Odhadovaná zimní teplota venkovního vzduchu se bere podle SP 131.13330 jako teplota nejchladnějšího pětidenního období s pravděpodobností 0,92. |
Tabulka G.3 Požadavky na železobetonové konstrukce fungující při vystavení plynům a pevným agresivním médiím
Skupina armovací oceli | Třída ventilů 1) | Kategorie požadavků na odolnost proti trhlinám a maximální přípustnou šířku otevření krátkodobé a dlouhodobé trhliny, mm, 2) v prostředí | Minimální hodnota tloušťky ochranné vrstvy betonu 3), mm (nad čarou) a stupeň odolnosti betonu vůči vodě 4) (pod čarou) v prostředí | ||||
slabě agresivní | středně agresivní | vysoce agresivní | slabě agresivní | středně agresivní | vysoce agresivní | ||
Konstrukce bez předpětí | |||||||
I | A240, A400, A500, Bp500 V500 | 3 / 0,25 (0,20) | 3 5) /0,15 (0,10) | 3 5) /0,10 (0,05) | 25 / W4 | 25 / W6 | 25 / W8 |
Předpjaté konstrukce | |||||||
II | A600, | 2 / 0,15 (0,10) | 1/0 | 1 / – | 25 / W6 | 25 / W8 | 25 / W8 |
ppА800 6), А1000 6) | 2 / 0,15 (0,10) | 1 / – | 1 / – | 25 / W6 | 25 / W8 | 25 / W8 | |
ppВp1200 Bp1300 7), Vp1400 7), Vp1500 7), Vp1600 7) 1400 K (K7), 1500 K (K7), 1600 K 1700 | 2/0,10 | 1 / – | 1 / – | 25 / W8 | 25 / W8 | 25 / W8 | |
III | Výztuž z kompozitního polymeru | Šířka trhlin, minimální tloušťka ochranné vrstvy a stupeň odolnosti betonu vůči vodě nejsou standardizovány | |||||
1) Označení tříd výztuže jsou přijata v souladu s SP 63.13330. Třídy armatur, způsoby jejich výroby a provozní vlastnosti jsou přijaty v souladu s regulačními dokumenty. 2) Nad čarou – kategorie požadavků na odolnost proti trhlinám; pod čarou je přípustná šířka krátkodobého a dlouhodobého (v závorce) otevření trhliny. 3) Hodnota tloušťky ochranné vrstvy pro prefabrikované železobetonové konstrukce, pro monolitické konstrukce by měla být zvýšena o 5 mm. 4) Stupně betonu pro voděodolnost pro středně a vysoce agresivní prostředí jsou uvedeny pro podmínku přítomnosti izolačních nátěrů. Při absenci nátěrů by měly být stupně odolnosti betonu vůči vodě zvýšeny a přiřazeny v každém konkrétním případě v závislosti na typu konstrukce a podmínkách prostředí. 5) V konstrukcích bez předpětí je povoleno použití výztuže tříd A400, A500 a A600, podrobené termomechanickému zpevnění během výroby, za předpokladu, že odolnost proti koroznímu praskání je potvrzena zkouškami trvajícími alespoň 40 hodin 6) V konstrukcích s předpětím výztuž tříd A600, A800, A1000, podrobená termomechanickému kalení při výrobě, je povolena k použití s podmínkou potvrzení odolnosti proti koroznímu praskání zkouškami trvajícími minimálně 100 hod. 7) Vysokopevnostní drát může být vyroben jako hladký nebo periodický profil. |
Tabulka G.4 – Požadavky na železobetonové konstrukce při vystavení agresivním kapalným médiím
p 1) Označení tříd výztuže jsou přijata v souladu s SP 63.13330. Třídy armatur, způsoby jejich výroby a provozní vlastnosti jsou přijaty v souladu s regulačními dokumenty. 2) Nad čarou – kategorie požadavků na odolnost proti trhlinám; pod čarou je přípustná šířka krátkodobého a dlouhodobého (v závorce) otevření trhliny. 3) Hodnota tloušťky ochranné vrstvy pro prefabrikované železobetonové konstrukce, pro monolitické konstrukce by měla být zvýšena o 5 mm. 4) Stupně betonu pro voděodolnost pro středně a vysoce agresivní prostředí jsou uvedeny pro podmínku přítomnosti izolačních nátěrů. Při absenci nátěrů by měly být stupně odolnosti betonu vůči vodě zvýšeny a přiřazeny v každém konkrétním případě v závislosti na typu konstrukce a podmínkách prostředí. 5) V konstrukcích bez předpětí je povoleno použití výztuže tříd A400, A500 a A600, podrobené termomechanickému zpevnění během výroby, za předpokladu, že odolnost proti koroznímu praskání je potvrzena zkouškami trvajícími alespoň 40 hodin 6) V konstrukcích s předpětím výztuž tříd A600, A800, A1000, podrobená termomechanickému kalení při výrobě, je povolena k použití s podmínkou potvrzení odolnosti proti koroznímu praskání zkouškami trvajícími minimálně 100 hod. 7) Vysokopevnostní drát může být vyroben jako hladký nebo periodický profil. Poznámky 1 S možnou filtrací přes trhliny jsou kapalná média hodnocena jako středně a vysoce agresivní ve vztahu k ocelové výztuži. Antikorozní ochrana železobetonových konstrukcí se provádí eliminací filtrace kombinovaným použitím metod primární a sekundární ochrany.
2 V prostředích charakterizovaných periodickým smáčením a kapilární absorpcí roztoků chloridů nejsou povoleny trhliny s šířkou otvoru větší než 0,10 (0,05) mm v betonu ochranné vrstvy železobetonových konstrukcí.
Tabulka G.5 – Požadavky na ochrannou vrstvu betonu pro železobetonové konstrukce pracující pod vlivem oxidu uhličitého
Stupeň betonu podle ukazatele vodotěsnost označená písmenem „W“ a číslicemi 2, 4, 6, 8 a 12. Číslo v označení udává přípustnou úroveň tlaku vody měřenou v kgf/cm2 pro vzorkový válec o výšce 15 cm.
Třída cementu se přiřazuje v závislosti na konstrukční třídě betonu z hlediska pevnosti v tlaku
Třída betonu pro odolnost proti vodě – charakterizovaný maximálním tlakem vody (kg/cm2), při kterém ještě není pozorován její průnik přes testovaný standardní vzorek. W 2 ÷ W 12.
Třída betonu podle průměrné hustoty – garantovaná vlastní hmotnost betonu (kg/m3): těžký beton D 2200 ÷ D 2500.
Třída betonu založená na vlastním namáhání – hodnota předpětí v betonu MPa vzniklá v důsledku jeho roztažení s podélným součinitelem výztuže μ = 0,01 a je kontrolována na hranolových vzorcích o rozměrech 10 × 10 × 40 cm. Sp 0,6 ÷ Sp 4.
Dlouhodobá pevnost betonu klesá ve srovnání s pevností při krátkodobých rázech. Je to způsobeno změnami ve struktuře betonu a rozvojem plastických deformací v něm. Při delším zatěžování se krychelná pevnost betonu snižuje o 15 % – Na druhou stranu při rychlém zatěžování vzorků betonu, což odpovídá aplikaci zatížení v reálných konstrukcích např. od větru, nárazu, výbuchu, pevnost betonu. zvýší o 20. 10 %. Dlouhodobá pevnost betonu klesá ve srovnání s pevností při krátkodobých rázech. Je to způsobeno změnami ve struktuře betonu a rozvojem plastických deformací v něm. Při delším zatěžování se krychelná pevnost betonu snižuje o 20 % – Na druhou stranu při rychlém zatěžování vzorků betonu, což odpovídá aplikaci zatížení v reálných konstrukcích např. od větru, nárazu, výbuchu, pevnost betonu. zvýší o 15. 20 %. Pevnost betonu při opakovaném zatížení musí být známa při výpočtu konstrukcí, které jsou vystaveny střídavému cyklu zatížení-odtížení, jako jsou pražce nebo jeřábové nosníky. V důsledku změn heterogenní struktury betonu, hromadění plastických deformací a vzniku mikrotrhlin se pevnost betonu v tlaku snižuje o 10 %. Pokles pevnosti závisí především na poměru napětí v něm při zatěžování a napětí v době odlehčování a také na počtu cyklů. Standardizované ukazatele betonu.
5.Krychlová a prizmatická pevnost betonu. Metody definice a označení. Řádově pro těžký beton. Přenosová a popouštěcí pevnost.
Kubická pevnost betonu v tlaku. Při osovém stlačení se kostky ničí výbuchem betonu v příčném směru. Sklon lomových trhlin je dán třecími silami, které vznikají na styčných plochách – mezi lisovacími podložkami a čely krychle. Třecí síly směřující dovnitř zabraňují volným příčným deformacím krychle a vytvářejí klecový efekt. Přídržný vliv třecích sil klesá se vzdáleností od čelních ploch krychle, proto má krychle po destrukci podobu komolých jehlanů spojených malými podstavami. Pokud se při axiálním stlačování krychle eliminuje vliv třecích sil mazáním styčných ploch, volně se objevují příčné deformace, praskliny se stávají svislými, rovnoběžnými s působením tlakové síly a dočasný odpor se snižuje přibližně o polovina. Kostky se podle normy testují bez mazání styčných ploch. Experimenty prokázaly, že pevnost betonu stejného složení závisí na velikosti krychle: pokud je dočasná pevnost betonu v tlaku pro základní krychli s hranou 15 cm rovna R, pak pro krychli s hranou 20 cm se zmenšuje a rovná se přibližně 0,93 R a pro krychli s hranou 10 cm se zvětšuje a rovná se ~1,1 R. To se vysvětluje změnou účinku klece se změnou velikosti krychle a vzdálenost mezi jejími konci. Prizmatická pevnost betonu v tlaku. Železobetonové konstrukce se tvarem liší od krychlí, takže krychlovou pevnost betonu nelze přímo použít při výpočtu pevnosti konstrukčních prvků. Hlavní charakteristikou pevnosti betonu tlačených prvků je prizmatická pevnost Rb – dočasná odolnost proti osovému tlaku betonových hranolů. Experimenty na betonových hranolech s velikostí strany základny a a výškou h ukázaly, že prizmatická pevnost betonu je menší než krychlová pevnost a že s rostoucím poměrem h/a klesá.
Prizmatickou pevností se rozumí dočasný odpor proti osovému stlačení hranolu s poměrem výšky hranolu k velikosti strany čtverce rovné 4. Vzorky hranolového tvaru, u kterých je vliv třecích sil méně než u kostek, se stejným průřezem, vykazují nižší pevnost v tlaku. V reálných konstrukcích se napjatost betonu blíží napjatosti hranolů. Proto se pro výpočet konstrukcí pro osový tlak používá prizmatická pevnost betonu, jejíž hodnota má maximální hodnotu při okamžitém zatížení. Při tomto poměru H/b se vliv podpěrných desek lisu ve střední části hranolu (oblast lomu), stejně jako pružnost vzorku betonu, prakticky neprojeví. To znamená, že referenční hranoly získaly pevnost za normálních podmínek do 28 dnů a že podmínky zatížení splňují požadavky GOST.
Pevnost v předpětí je normovaná pevnost betonu předpjatých výrobků v okamžiku přenosu předpínací výztuže do něj.
Hodnota přenosové pevnosti betonu je u tohoto typu výrobku regulována projektem, GOST nebo TU Betonové květináče
Přenosová pevnost betonu se přiřazuje ne méně než 70 % konstrukční třídy, která je obvykle akceptována pro předpjaté výrobky, v závislosti na typu a třídě předpjaté výztuže; v tomto případě musí být skutečná hodnota pevnosti přenosu s přihlédnutím k požadavkům statistické kontroly ve výrobě minimálně 14 MPa a pro prutovou výztuž třídy Αt-VI, armovací lana a drátěnou výztuž bez mezihlavic – při. nejméně 20 MPa. Požadovaná pevnost betonu (temperování, přenášení, mezilehlé popř
návrhové stáří) při normalizaci pevnosti podle třídy (Рт), MPa, vypočtené podle
kde Bnorm je standardizovaná hodnota pevnosti betonu (popouštění, přenos, v
střední nebo návrhové stáří) pro beton dané pevnostní třídy při
tlak, axiální tah nebo ohybový tah, MPa;
KT – součinitel požadované pevnosti pro všechny druhy betonu, akceptováno
podle tabulky. 2 v závislosti na průměrném variačním koeficientu pevnosti
beton Vn pro všechny šarže za analyzované období, vypočtený pomocí vzorce (7).
Při použití nedestruktivních metod sledování pevnosti betonu v případech, kdy
když se pevnost betonu kontrolované oblasti bere jako jediná hodnota
struktur, měla by se pravá strana vzorce (8) vynásobit koeficientem rovným 0,95.