Nýtování je proces spojování dvou nebo více dílů pomocí nýtů. Tento typ spojení patří do skupiny trvalých spojení, protože oddělení nýtovaných částí je možné pouze zničením odpovídajících částí nýtů.
Široký nýtový spoj použít při výrobě kovových konstrukcí mostů, vazníků, rámů, nosníků, dále při výrobě kotlů a leteckých konstrukcí.
Proces nýtování se skládá z následujících hlavních operací:
1Vytvoření otvoru pro nýt ve spojovaných dílech vrtáním nebo děrováním;
2 Vytvoření hnízda pro zapuštěnou hlavu nýtu (s tajným nýtováním);
3Vkládání nýtů do otvorů;
4Vznik závěrné hlavy nýtu, tzn. To je samotné nýtování.
Nýtování je rozděleno:
– studená, tzn. provádí se bez zahřívání nýtů
– horké, ve kterém se ocelové nýty před výměnou zahřejí na 1000-1100`C.
Nýtje válcová kovová tyč s hlavou (zapuštěná)
dkoy) na jednom konci. Díly jsou spojeny deformací
(nýtováním) vyčnívající tyč nýtu, ze které se vytvoří další hlavice (zavírání).
Podle tvaru hlav se rozlišují:
–vysoké nýty s kulatou hlavou
– nýty s půlkruhovou nízkou hlavou
– nýty s plochou hlavou
– nýty se zápustnou hlavou
Nýty jsou zpravidla vyrobeny ze stejné oceli jako spojované díly; Jinak může dojít ke korozi a zničení spoje.
Nýtové švy jsou rozděleny do 3 skupin:
1.Odolný –získat spojení se zvýšenou pevností.
2.Tlustý – získat dostatečně hustou a vzduchotěsnou strukturu.
3.Pevně hustý – získat trvanlivou a zároveň nepropustnou pro páru, plyn, vodu a další kapalné sloučeniny.
51. Lepicí spoje. Rozsah použití, podstata procesu.
Lepicí spojení– trvalé spojování strojních součástí, stavebních konstrukcí, nábytku, výrobků lehkého průmyslu atd., prováděné lepidlem. Proces lepení je založen na fenoménu adheze – adheze jako výsledku fyzikálních a chemických sil interakce s různými materiály za určitých podmínek.
Pro lepení je nutné určit velikost a druh zatížení, určit vlastnosti média, vybrat konstrukční materiál, lepidlo, vypočítat rozměry, technologii lepení, způsob aplikace.
Při výběru lepidla se zohledňuje: povaha lepeného materiálu, provozní podmínky, úroveň požadované pevnosti, vlastnosti lepidla a technologie lepení.
LepenímSpojování dílů nazývají tenkou vrstvou rychle tvrdnoucího roztoku – lepidlem.
Proces lepení se skládá z: přípravy povrchů dílů ke spojování, nanášení lepidla, spojování dílů, držení při určitém tlaku a teplotě.
Lepené spoje použítpro upevnění dílů z různých kovových i nekovových (sklo, keramika, plast) materiálů v libovolné kombinaci.
Síla lepeného spoje závisí na způsobu přípravy povrchu. Je žádoucí, aby byly hrubé. K tomuto účelu využívají mechanické (abrazivní) Achemický (leptání v roztocích)zpracovává se.
Lepidla se vybírají na základě vlastností materiálu spojovaných povrchů.
1)vytvrzení při odstranění rozpouštědla– nanesení roztoku lepidla na povrch dílů, vymáčknutí dílů a následné odstranění rozpouštědla odpařením nebo absorpcí do lepeného materiálu. Směs má vlastnost reverzibility, nepoužívá se pro výrobky pracující v podmínkách vysoké vlhkosti a teploty. Mezi taková lepidla patří kaučuk, kasein a další typy lepidel.
2) tvrdnutí, když tavenina chladne – před aplikací zkapalněte zahřátím, poté aplikujte na povrchy, které jsou stlačené a udržované při pokojové teplotě. Tato lepidla jsou také reverzibilní, tzn. Při zahřívání se stávají viskózními a spoje jsou zničeny.
3)tvrdnutí v důsledku chemických procesů –Spoj je velmi pevný, ale proces lepení může být obtížný, některá lepidla při zahřátí spoje tvrdnou. Mezi taková lepidla patří syntetická lepidla řady BF, Moment, lepidla na bázi epoxidu, epoxid-křemíku atd.
Lepený spoj funguje lépe ve smyku a hůře při trhání. Jeho síla závisí na typu lepidla, tloušťce a kvalitě vrstvy a adhezní síle lepidla k povrchům spojovaných dílů.
Nýt je kulatá tyč s předem vyrobenou hlavou nýtu na jednom konci a uzavírací hlavou na druhém, vytvořená během nýtovacího procesu.
Nýty se používají ke spojování takových částí strojů a konstrukcí, kterými jsou pásy, plechy, válcované profily atd.
Spárované díly 1 и 2 (obr. 3.1) se stahují nýtem, který se skládá z tyče 3 kulatá část a zapuštěná hlava 4. Nýt se vloží do zarovnaných otvorů d a zatlačením vyčnívajícího konce tyče dolů vytvořte druhou uzavírací hlavu 5. Vytvoření této hlavy se provádí pomocí krimpování 6. Pokládací hlava je instalována v podpěře 7. Proces formování uzavírací hlavy se nazývá nýtování.
Rýže. 3.5 Vzor nýtování
S průměrem ocelových nýtů až d = 12 mm, používá se nýtování za studena, u větších průměrů se používá nýtování za tepla. Aby bylo zajištěno vložení nýtu, otvor v nýtovaných dílech je o něco větší, než je průměr nýtovací tyče. Nýtování se provádí ručně nebo strojově. Při strojním nýtování se otvor lépe vyplní kovem, což má příznivý vliv na činnost nýtovaného spoje. Aby se zabránilo chemické korozi ve spojích, jsou nýty vyrobeny ze stejného materiálu jako spojované díly. Nýty jsou vyrobeny z oceli (čl. 2; čl. 3; čl. 10; čl. 20), hliníku, mosazi a mědi. Materiál nýtu musí být dostatečně tažný.
Nýtované spoje se stále používají v kritických konstrukcích, které snášejí intenzivní vibrace nebo velká opakovaná rázová zatížení (letadla, unikátní mosty). Dále se nýtované spoje používají v konstrukcích, které neumožňují použití svařování, z důvodu nebezpečí deformace, popouštění tepelně zpracovaných dílů nebo při nýtování nesvařitelných dílů.
Spojení strojních částí nebo konstrukcí prováděné skupinou nýtů se nazývá nýt (obr. 4).
Mezi nevýhody nýtovaných spojů patří velká spotřeba kovu a zvýšená pracnost. Hmotnost nýtů je 4 % hmotnosti konstrukce (hmotnost svarů je 1,5 %).
3.3 Klasifikace nýtů a nýtových švů
Hlavní typy nýtů pro všeobecné použití jsou standardizované. Existují následující hlavní typy nýtů:
nýty s půlkruhovou hlavou GOST 14797-85 a 10299-80 (obr. 3, а);
nýty s plochou hlavou GOST 14801-85 (obr. 3, б);
nýty se zápustnou hlavou GOST 14798-85, 14799-69, 10300-80 (obr. 3 .6, в);
poloduté nýty GOST 12641-80, 12643-80 (obr. 3 .6, Kde);
duté se zaoblenými hlavami GOST 12638-80 a zapuštěnými hlavami GOST 12640-80 (obr. 3 .6, g, h, i).
Rýže. 3.6 Standardní ocelové nýty
Duté nýty se používají k využití jejich otvoru v nýtovém spoji k protažení elektrických vodičů, spojovacích prvků nebo jiných částí.
Poloduté nýty se používají v případech, kdy není žádoucí nebo přípustné vystavovat nýtované spoje rázům.
V některých případech se používají speciální nýty, například výbušné.
Nýtové švy se dělí na:
– překryté švy (obr. 3, a, d);
– tupé švy s jedním překrytím (obr. 3, b);
– tupé švy se dvěma překryvy (obr. 3, c).
Podle umístění nýtů:
– jednořadý (obr. 3, a, b, c);
– a) v řadové formaci (obr. 3, a);
– b) šachová formace (obr. 3, b).
Podle počtu nýtů pracujících pro stříhání:
– jednořez (obr. 3, a, b, d; obr. 7);
– dvojitý řez (obr. 3, c);
– trvanlivé (součásti stroje);
– husté (parní kotle, nádrže atd.).
Rýže. 3.7 Typy nýtových spojů: а – překrytí; б – tupé spoje s jedním překrytím; в – pažba se dvěma překryvy; г – překrytí víceřadé
Rýže. 3.8. Dvouřadá rovnoběžná (а) a dvouřadá šachovnice (б) přeplátovaný spoj
