Ztráta napětí je algebraický rozdíl mezi absolutní hodnotou napětí na začátku a na konci vedení. ΔU = Uк ±Uн. Ztráta napětí je algebraický rozdíl mezi hodnotami napětí naměřenými voltmetrem na začátku a na konci. ± je způsobeno tím, že napětí na konci vedení může být větší nebo menší než na začátku vedení.
Přípustné ztráty napětí:
1) pro napěťové sítě 220 – 380 V 5-6,5%
2) pro venkovní vedení 6-35 kV 8 %, pro kabelová vedení 6 %.
3) v nouzovém režimu 10-12%.
Vektor poklesu napětí je geometrický rozdíl mezi vektory komplexu napětí na začátku a na konci vedení.
Úbytek napětí je geometrický (vektorový) rozdíl mezi napěťovými komplexy začátku a konce vedení. Toto je AB
Podélná složka pádu U AC=∆ U12 k , k – znamená průmět konce vedení U na napětí2. Příčná složka:
5.Pojem přenosové kapacity výkonu
Kapacita přenosu výkonu je nejvyšší činný výkon třífázového přenosu výkonu, který lze přenášet v dlouhodobém ustáleném režimu s přihlédnutím k režimu technického omezení. Maximální přenášený vysílací výkon je omezen stavem statické stability generátoru, vysílacích a přijímacích částí elektrizační soustavy, které jsou spojeny se jmenovitým napětím.
V praxi z provozu elektrických soustav vyplývá, že 500 – 700 kV je omezeno pouze provozem generátorů a přenos výkonu je nižší z hlediska přípustného ohřevu vodičů.
Někdy je maximální přenášený výkon charakterizován faktorem změny fáze vlny a také délkou vedení.
Maximální přenášený výkon, MW
Maximální přenosová vzdálenost, km
Zvýšená propustnost: zvýšené napětí, snížený odpor vodičů (rozdělení fáze na několik vodičů, snížení až o 25 %).
30.Výběr jmenovitého síťového napětí
Velikost napětí určuje parametry elektrických vedení a vybírá elektrické vybavení rozvoden a sítí, potažmo velikost kapitálových investic, spotřebu barevného kovu, ztráty elektřiny a provozní náklady.
Jmenovité napětí je určeno přenášeným činným výkonem a délkou elektrického vedení.
K předběžnému posouzení jmenovitého napětí můžete použít údaje z tabulky nebo provést výpočty pomocí empirických vzorců.
Pro stanovení délky linií je třeba vzít v úvahu, že délka trasy z důvodu nerovnosti a nerovnosti terénu je o 5 % větší než vzdálenosti přímek mezi předmětnými body.
Jmenovité napětí lze předběžně určit ze známého přenášeného výkonu P, MW a délky vedení 1, km pomocí Stillova vzorce:
Tento vzorec platí pro vedení o délce do 250 km a přenášených kapacitách nepřesahujících 60 MW. V případě velkých výkonů přenášených na vzdálenost až 1000 km se používá vzorec A.M.Zeleského:
Uspokojivé výsledky pro celou škálu jmenovitých napětí od 35 do 1150 kV dává vzorec G.A. Illarionova:
Varianty navržené elektrické sítě nebo jejích jednotlivých úseků mohou mít různá jmenovitá napětí. Obvykle se nejprve zjišťuje jmenovité napětí hlavy, více zatížených úseků. Úseky kruhové sítě musí být zpravidla provozovány při stejném jmenovitém napětí.
Výsledkem výpočtů budou získány hodnoty nestandardních napětí jednotlivých síťových vedení. Vybíráme tu nejbližší.
