Elektrické sítě ve výbušných zónách všech tříd musí být provedeny s izolovanými vodiči.
Použití holých (neizolovaných) drátů, včetně vodičů (vozíků) k jeřábům, kladkostrojům atd., je zakázáno.
V zónách tříd BI a B-Ia musí být vodiče vodičů a kabelů měděné; v zónách tříd B-Ib, B-Ig, B-II, B-IIa je povoleno použití hliníkových vodičů.
Dráty a kabely s polyetylenovou izolací a pláštěm je zakázáno používat v nebezpečných prostorách všech tříd.
V nebezpečných oblastech všech tříd lze použít:
a) dráty s pryžovou a polyvinylchloridovou izolací;
b) kabely s pryžovými, papírovými (kromě skupinových osvětlovacích sítí), polyvinylchloridovou izolací v pryži, polyvinylchloridovým a kovovým pláštěm v sítích do 1000V; pouze s papírovou izolací – v sítích nad 1000 V.
V zónách tříd BI a B-Ia je použití kabelů v hliníkovém plášti zakázáno, v ostatních povoleno.
Nulový vodič, pracovní i ochranný (uzemnění) musí mít izolaci ekvivalentní izolaci fázových vodičů.
Značky kabelů doporučené pro použití v elektrických sítích v nebezpečných oblastech jsou uvedeny v tabulce.
Způsoby kladení kabelů a vodičů v nebezpečných oblastech jsou uvedeny v tabulce.
Kabely položené otevřeně ve výbušných zónách jakékoli třídy nesmí mít vnější kryty nebo povlaky z hořlavých materiálů (juta, bitumen, bavlněné opletení atd.).
Přes výbušné zóny jakékoli třídy je zakázáno pokládat nesouvisející (tranzitní) elektrické rozvody a kabelová vedení všech napětí.
Proudové vodiče k elektrickým jeřábům, kladkostrojům a jiným mobilním mechanismům umístěným ve výbušných zónách jakékoli třídy musí být vyrobeny s přenosným ohebným kabelem, s měděnými vodiči, s pryžovou izolací, v ohnivzdorném pryžovém plášti, který je odolný vůči oleji a benzínu.
1. Kabely pro stacionární instalaci – v souladu s GOST 24180-80.
2. Dodávka elektromotorů instalovaných na vibracích izolujících základnách (pohony klimatizací, plynové dmychadla), jakož i různé mobilní mechanismy:
– kabely s ohebnými měděnými jádry;
– není povoleno použití jakýchkoliv drátů s měděnými vodiči uložených v ocelových trubkách s přechodem na jakékoli domácí kovové hadice nebo pryžové tlakové hadice s textilním rámem;
– pro dovážená elektrická zařízení se speciálními nevýbušnými ohebnými trubkami (vstupy) – v ocelových trubkách s přechodem na tyto vstupy s instalací oddělovací armatury (pouze u motorů instalovaných na podstavcích izolujících vibrace);
– v prostorách třídy, kde je povoleno použití kabelů s hliníkovými vodiči (kromě BI a B-IIa), musí být jejich přechod na kabely s měděnými vodiči proveden ve svorkovnicích. Vzhledem k omezenému rozsahu nevýbušných krabic se doporučuje používat následující:
a) se jmenovitými proudy elektromotorů do 16A v zónách B-Ig, B-Ib, B-IIa, U614A, U615A lze použít krabice KZN; a v přítocích do 25A – skříně typu KP;
b) ve všech ostatních případech vč. a pro připojení motorů v oblastech třídy B-II, pokud je to ekonomicky proveditelné, by měly být adaptérové svorkovnice (nebo krabice) instalovány mimo nebezpečné oblasti;
c) v případě neexistence takové možnosti musí být celé napájení elektromotorů instalovaných na vibroizolačních podstavcích v uvedených oblastech provedeno kabely s měděnými vodiči.
Přípojnice Je zakázáno používat v nebezpečných prostorách tříd BI, B-Ig, B-II a B-IIa. V zónách tříd B-Ia, B-Ib je povoleno použít přípojnicové vedení s izolovanými přípojnicemi v kovovém plášti se stupněm krytí minimálně IP31. V zónách třídy B-Ia musí být přípojnice měděné; v zónách třídy B-Ib mohou být pneumatiky hliníkové. Trvalé spoje přípojnic musí být provedeny svařováním nebo lisováním a rozebíratelné spoje (například v místě připojení přípojnic k zařízením a mezi sekcemi) musí být vybaveny zařízeními, které zabraňují samovolnému vyšroubování šroubů.
Otevírání ochranných krytů přípojnicových kanálů je možné pouze pomocí speciálních (zásuvkových) klíčů.
Průřez vodičů ve výbušných zónách všech tříd v sítích s napětím do 1 kV se volí podle dlouhodobě přípustných zatěžovacích proudů, jejichž hodnoty se určují v závislosti na
typ ochranného zařízení (tabulka 1). Zvolený průřez by neměl být menší, než vyžaduje návrhový proud. Průřezy odboček k elektromotorům s rotorem nakrátko musí být voleny tak, aby umožňovaly zatížení minimálně 125 % jmenovitého proudu elektromotoru.
Tabulka 1 – Přípustné trvalé zatížení vodičů a kabelů.
Přípustný trvalý proud, % jmenovitého proudu pojistkové vložky nebo rozběhového proudu spouště
Vodiče a kabely s pryžovou a plastovou izolací
Papírově izolované kabely
Automatické jističe se spouštěmi
a) maximální okamžitý
b) s neregulovanou charakteristikou závislou na inverzním proudu
c) stejné, ale nastavitelné
Průřez vodičů a kabelů v silových a osvětlovacích sítích ve výbušném prostředí musí být minimálně 1,5 mm 2 pro měděné vodiče a 2,5 mm 2 pro hliník; v sekundárních obvodech – minimálně 1,0 mm 2 pro měděné a 2,5 mm 2 pro hliníkové vodiče.
Při výběru průřezů kabelů je nutné vzít v úvahu redukční faktory v závislosti na počtu kabelů ve skupině.
Napájecí vedení a na ně připojené elektrické přijímače (včetně odboček k elektromotorům s rotorem nakrátko) v sítích s napětím do 1 kV ve výbušných zónách tříd BI, B-Ia, B-II a B-IIa musí být chráněny z přetížení a zkratů. V zónách tříd B-Ib, B-Ig se ochrana vodičů provádí stejně jako u nevýbušných zón, tzn. pouze proti zkratu.
Ve dvouvodičových vedeních s nulovým pracovním vodičem (například v osvětlovacích sítích s napětím 380/220 V), položených v zónách třídy BI, jsou fázové i nulové pracovní vodiče chráněny před zkratovými proudy. Pro současné odpojení fázového a nulového pracovního vodiče je třeba použít dvoupólové spínače.
Ochrana proti přetížení napájecích vedení a k nim připojených elektrických přijímačů v sítích s napětím nad 1 kV v zónách všech tříd se provádí ve všech případech bez ohledu na výkon elektrických přijímačů. Ochrana proti vícefázovému zkratu a přetížení musí být dvoureléová.
Kabely v sítích s napětím nad 1 kV ve výbušném prostředí musí být testovány na zahřívání zkratovými proudy.
V osvětlovacích sítích V místnostech s výbušnými zónami třídy BI je povoleno pokládat pouze odbočky ze skupinových vedení. Samotné pokládání skupinových vedení v prostorách třídy BI je zakázáno.
V místnostech s výbušnými zónami tříd B-Ia, B-Ib, B-II, B-IIa se doporučuje vedení skupinové osvětlovací sítě pokládat mimo výbušné zóny. Pokud je obtížné toto doporučení realizovat, pokládají se v zónách B-Ia, B-Ib, B-II, B-IIa, ale počet odbočných a odbočných krabic instalovaných uvnitř nebezpečných prostor by měl být co nejmenší.
Připojovací, odbočné a průchodkové krabice pro elektrické rozvody musí splňovat požadavky tabulky 2 (Tabulka 3 uvádí vlastnosti krabic určených pro domácnost).
Tabulka 2 – Provedení přípojných a odbočných krabic používaných v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Typ ochrany proti výbuchu nebo stupeň ochrany krabic
Nevýbušné, odpovídající kategorii a skupině VZOS
Zvýšená spolehlivost proti výbuchu. Pro osvětlovací sítě – normální, IP65
Normální verze (bez ochrany proti výbuchu), IP54 (povoleno IP44).
Nevýbušné, typ „d“.
Tabulka 3 – Typy krabic používaných v elektrických instalacích v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Označení ochrany proti výbuchu
Stupeň ochrany pláště
Třídy nebezpečných oblastí
B-Ia, B-Ib, B-Id, B-IIa
Napájení a sekundární obvody do 16A
V silových a sekundárních obvodech pouze pro tah a odbočky není připojení žil povoleno
B-Ia, B-Ib, B-Id, B-IIa
Výkonové a sekundární obvody, proud 25A
Poznámka k tabulce 3.
1) Boxy řady B jsou k dispozici v následujících typech: Účinnost – skrz dno; KTD – Tee s odbočkou do dna; Kontrolní bod – přímo; KTO – odbočka T; KKO – křížová větev.
2) Řada B obsahuje také oddělování boxy: KPL – průchozí oddělení pro místní zkoušky; KPR – pro zhotovení separačních těsnění (obdoba FPZ).
3) Krabice řady B – dříve kování řady „F“.
Pro elektrické vedení v ocelových trubkách Vložení vodičů do stroje, přístroje nebo lampy musí být provedeno společně s potrubím.
Není povoleno vložení potrubního vedení do stroje, přístroje nebo lampy, pokud jsou jejich vstupní zařízení určena pro kabelový vstup.
Na vstupu do vstupního zařízení elektrického zařízení je v potrubí instalováno separační těsnění vyrobeno z těsnící pasty, omezující šíření výbuchu potrubím při průniku výbušné směsi z vnějšku do pláště stroje (přístroje, lampy) vzplanutí. Pokud je takové těsnění již součástí konstrukce vstupního zařízení, není třeba instalovat další těsnění.
Aby se omezilo šíření výbuchů potrubím výbušných směsí, které vnikly a vznítily, a aby se zabránilo přenosu výbuchu do sousedních místností ve výbušných zónách tříd BI a B-Ia, když potrubí prochází z prostoru s nebezpečím výbuchu do – výbušná, stejně jako výbušnina jiné třídy, s jinou kategorií nebo skupinou výbušné směsi, nebo směrem ven musí mít potrubí s dráty v místech průchodu stěnou separační těsnění.
Oddělovací těsnění se neinstalují, pokud potrubí s kabelem vede ven a kabely jsou poté položeny otevřeně; pokud potrubí slouží k ochraně kabelu v místech možného mechanického poškození (nárazu) a oba jeho konce se nacházejí ve stejné výbušné zóně.
Ve výbušných zónách tříd B-Ib, B-II, B-IIa není nutná instalace separačních těsnění.
Separační těsnění se vyrábí v krabicích speciálně navržených pro tento účel (např. typ KPL, KPR (FPZ) – viz poznámka k tabulce 5), které jsou vyplněny speciální směsí, např. US-65. K tomuto účelu je zakázáno používat krabice, které nejsou určeny pro separační těsnění (např. připojovací nebo odbočné krabice).
Oddělovací těsnění jsou instalována:
a) v bezprostřední blízkosti, ale ne více než 200 mm od místa vstupu potrubí do výbušné zóny – ze strany výbušné zóny;
b) při přechodu potrubí z výbušné zóny jedné třídy do výbušné zóny jiné třídy – v prostorách výbušné zóny vyšší třídy;
c) při přechodu potrubí z jedné výbušné zóny do druhé stejné třídy – v prostorách výbušné zóny s vyšší kategorií a skupinou výbušné směsi.
Je povoleno instalovat separační těsnění ze strany nevýbušné zóny nebo zvenčí, pokud je jejich instalace ve výbušné zóně nemožná;
d) při zavádění potrubí do vstupních zařízení elektrických strojů, přístrojů, svítidel, pokud nemají speciální ucpávkové těsnění (ve vzdálenosti nejvýše 120 mm od místa, kde potrubí vstupuje do nevýbušného elektrického zařízení).
Oddělovací těsnění v KPL boxech jsou testována na hustotu stlačeným vzduchem při přetlaku 250 kPa (asi 2,5 atm.) po dobu 3 minut. Pokud během této doby poklesne tlak v boxu alespoň na 200 kPa, má se za to, že těsnění zkouškou prošlo. Během místních zkoušek separačních těsnění nejsou potrubí tlakově zkoušena. Nevýbušné lampy, zařízení, elektromotory včetně vstupních zařízení nepodléhají tlakové zkoušce.
Při instalaci separačních těsnění do krabic KPR (FPZ) je celé potrubí testováno na těsnost. Testování v zónách třídy BI se provádí stlačeným vzduchem při tlaku 250 kPa, v zónách třídy B-Ia – při tlaku 50 kPa. Pokud do 3 minut poklesne tlak v potrubí nejvýše o 50 %, lze potrubí uvést do provozu.
Kabelové rozvody.
Ve výbušných zónách všech tříd je zakázáno instalovat propojovací a odbočné kabelové spojky (s výjimkou jiskrově bezpečných obvodů).
Délka kabelů položených v nebezpečných oblastech v sítích s napětím nad 1 kV je pokud možno omezena.
Kabelový vstup do elektrických strojů a zařízení musí být prováděny prostřednictvím vstupních zařízení v nich dostupných. Vstupní místa jsou utěsněna: v zónách třídy BI – kabelovou hmotou, v prostorách ostatních tříd – suchým těsněním nebo pryžovým kroužkem, který je v provedení vstupního zařízení.
U vysoce výkonných strojů, které nemají vstupní spojky, je povoleno v zónách tříd B-Ia, B-IIa instalovat kabelové koncovky do skříní se stupněm krytí IP54. Skříně jsou umístěny na místech přístupných pouze personálu údržby a izolovaným od výbušné zóny (např. v základové jámě stroje).
Průchody jednotlivých kabelů vnitřními stěnami a mezipodhledy v zónách tříd BI, B-Ia, B-II jsou prováděny v úsecích plynovodů utěsněných cementovou maltou.
Mezera mezi trubkou a kabelem musí být utěsněna do hloubky 100-120 mm od konce trubky těsnicí hmotou (například US-65), vyplněnou mezi dvěma kroužkovými těsněními z azbestové šňůry 10-20 mm tlustý. V tomto případě musí být poměr průměru kabelu k vnitřnímu průměru trubky roven nebo menší než 0,5.
Pro spolehlivé utěsnění pancéřového kabelu v oblasti, kde prochází zdí, je pancéřování odstraněno; v tomto případě jsou zemnící (uzemňovací) vodiče připájeny k pancíři na obou stranách průchodu a připevněny ke šroubům na trubkách, aby se vytvořila kontinuita zemnícího (uzemňovacího) obvodu pancíře.
V nebezpečných prostorech třídy BI by mělo být balení provedeno na obou stranách stěny a v prostorech tříd B-Ia a B-II – na straně nebezpečného prostoru. Namísto speciálního složení pro utěsnění kabelů v potrubí je povoleno používat standardní potrubní průchodky.
V zónách třídy BI by však těsnění měla být instalována na obou stranách průchodu.
Prostupy až pěti kabelů vnitřními stěnami výbušných zón tříd BI, B-Ia, B-II se doporučuje provádět stejně jako prostupy jednotlivých kabelů v úsecích vodovodního a plynového potrubí předem přivařených k kovové rámy.
Průchody skupiny kabelů o více než pěti kusech vnitřními stěnami výbušných zón se provádějí ve speciálních kabelových boxech naplněných pískem.
Prostupy kabelů v úsecích vodovodního a plynového potrubí stěnami a stropy ve výbušných zónách tříd B-Ib, B-IIa lze provádět s utěsněnými kabely nacpáním kabelů do potrubí (do hloubky 120-150 mm ) se snadno pronikajícími nehořlavými sloučeninami.
Průchody kabelů přes vnější stěny výbušných zón všech tříd se provádějí pomocí odnímatelných (skládacích) desek instalovaných na obou stranách otvoru. Prostor mezi deskami je vyplněn tepelně izolačními materiály.
Pokud je ve výbušné zóně kabel uložen v ocelové trubce, pak při přechodu trubky z této zóny do nevýbušné zóny nebo do místnosti s výbušnou zónou jiné třídy nebo s jinou kategorií a skupinou VZOS se potrubí s kabelem v místě přechodu stěnou musí mít vyrobeno separační těsnění v souladu s požadavky uvedenými výše pro ochranná těsnění potrubí.
