Nepříznivé povětrnostní podmínky mohou vést k únavě, zvýšené nemoci a snížené produktivitě.
Teplota vzduchu tak může výrazně ovlivnit termoregulaci těla, která se uskutečňuje díky biochemickým a biofyzikálním procesům, které určují neustálou výměnu tepla těla s vnějším prostředím.
Teplota vzduchu má významný vliv na pohodu a pracovní výsledky člověka. Nízké teploty ochlazují organismus a mohou přispívat ke vzniku nachlazení. Při vysokých teplotách se tělo přehřívá, což vede ke zvýšenému pocení a snížení výkonnosti. Pracovník ztrácí pozornost, což může způsobit nehodu./ Teplota vzduchu ovlivňuje termoregulaci těla.
Termoregulace je fyziologický proces, který zajišťuje rovnováhu výměny tepla mezi tělem a vnějším prostředím.
Chemická termoregulace se provádí změnou intenzity metabolických procesů a oxidačních procesů.
Fyzická termoregulace se uskutečňuje změnou činnosti kardiovaskulárního systému (rozšířením cév a zvýšeným prokrvením pokožky) a prací svalové tkáně.
Při nízkých teplotách je možné podchlazení a omrzliny. Pokud je zvýšená, dochází k narušení metabolismu voda-sůl, metabolismu bílkovin (štěpení bílkovin, uvolňování a akumulace dusíku v krvi) a metabolismu vitamínů. Při zvýšených teplotách je možná negativní vodní bilance a zvýšení viskozity krve.
Teplotu vzduchu průmyslových prostor výrazně ovlivňuje teplo vstupující do pracovního prostoru od zařízení, topných zařízení, ohřívaných materiálů, lidí a dalších zdrojů. V klidu člověk vydá průměrně 2400-2700 kcal tepla denně. Při výkonu práce se v těle zvyšuje látková výměna, zvyšuje se i jeho tvorba tepla, proto je nutný intenzivnější přenos tepla do okolí, jinak může dojít k narušení tepelné bilance, což vede k hypertermii.
Vlhkost vzduchu také ovlivňuje výměnu tepla v lidském těle. Odhaduje se relativní vlhkostí, tzn. poměr obsahu vodních par v jednom krychlovém metru vzduchu k jejich maximálnímu možnému obsahu v procentech.
Vlhký, studený vzduch zvyšuje přenos tepla a podporuje nachlazení.
Vlhký teplý vzduch zabraňuje přenosu tepla a odpařování. Suchý vzduch způsobuje nadměrné vysušování pokožky a sliznic.
Zvýšená vlhkost vzduchu ztěžuje odpařování vlhkosti z povrchu kůže a plic, což vede k narušení termoregulace těla a v důsledku toho ke zhoršení kondice a snížení výkonnosti člověka. Při nízké relativní vlhkosti (méně než 20 %) pociťuje člověk pocit sucha na sliznicích horních cest dýchacích.
Rychlost pohybu vzduchu hraje významnou roli při vytváření mikroklimatu v pracovním prostoru. Člověk začíná pociťovat pohyb vzduchu rychlostí přibližně 0,15 m/s. V tomto případě závisí účinek proudění vzduchu na jeho teplotě. Při teplotě 36 působí potok na člověka osvěživě, při teplotě 40 působí nepříznivě.
Kategorie intenzity práce: lehká, střední a těžká.
Optimální mikroklimatické podmínky se nastavují podle kritérií optimálního tepelného a funkčního stavu člověka. Poskytují celkový i lokální pocit tepelné pohody během 8hodinové pracovní směny s minimálním namáháním termoregulačních mechanismů, nezpůsobují odchylky ve zdraví, vytvářejí předpoklady pro vysokou výkonnost a jsou na pracovišti preferovány.
Optimální hodnoty ukazatelů mikroklimatu je nutné dodržovat na pracovištích průmyslových areálů, kde jsou vykonávány práce operátorského typu spojené s nervovou a emoční zátěží (v kabinách, na pultech a řídicích stanicích technologických procesů, v počítačových učebnách apod.).
Optimální parametry mikroklimatu na pracovištích by měly odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce. 5.1, ve vztahu k výkonu práce různých kategorií v chladném a teplém období roku.
Změny teploty vzduchu ve výšce a vodorovně, stejně jako změny teploty vzduchu během směny, při zajištění optimálních hodnot mikroklimatu na pracovišti, by neměly překročit 2 °C a přesahovat hodnoty uvedené v tabulce . 5.1. pro určité kategorie prací.
