Otázka 12 Při jaké hmotnosti by měly být kryty poklopů vybaveny zvedacím a otočným nebo jiným zařízením pro jejich otevírání a zavírání?

Otázka 14 Jaká by měla být vzdálenost mezi okrajem svaru nádoby a okrajem svaru, kde jsou k tělu nádoby přivařeny podpěry nebo jiné prvky?

Jaké základní materiály by měly být použity pro výrobu, montáž a opravy nádob a jejich prvků?

Otázka 16 Jakou teplotu je třeba vzít v úvahu při výběru materiálů pro nádoby určené k instalaci na volném prostranství nebo v nevytápěných místnostech?

Otázka 17 Jaké doklady musí potvrzovat kvalitu a vlastnosti materiálů a polotovarů používaných při výrobě, instalaci a opravách nádob?

Otázka 18 Jaká opatření by měla opravárenská organizace přijmout v případě chybějícího nebo neúplného certifikátu potvrzujícího kvalitu a vlastnosti materiálu pro opravu plavidla?

Otázka 2 Které svarové spoje prvků pracujících pod tlakem podléhají značení (vyražení), které umožňuje stanovit jméno svářeče?

Otázka 3 Do kolika skupin jsou nádoby rozděleny v závislosti na konstrukčním tlaku, teplotě stěny a povaze média?

Otázka 4 Do které skupiny nádob patří nádoba s návrhovým tlakem 0,8 MPa (8 kgf/cm2), teplotou stěny 150°C a pracovním médiem voda?

Otázka 5 Pracovníci které organizace by měli provádět provozní kontrolu svařování a tepelného zpracování?

Otázka 6 Kolik svarových spojů nádob a jejich prvků podléhá vizuální a měřicí kontrole?

Otázka 1 Kterým z uvedených zařízení by mělo být plavidlo vybaveno pro řízení provozu a zajištění bezpečných provozních podmínek?

Otázka 2 Které nádoby by měly mít bezpečnostní zařízení, která zabrání tomu, aby byla nádoba pod tlakem, pokud není víko zcela uzavřeno?

Otázka 5 Jaká třída přesnosti tlakoměrů by měla být instalována, když je provozní tlak nádoby vyšší než 2,5 MPa (25 kgf/cm2)?

Otázka 8 Jak často majitel plavidla kontroluje provozní tlakoměry pomocí kontrolního tlakoměru?

Otázka 10 O kolik smí tlak v nádobě překročit před aktivací pojistného ventilu u nádoby o tlaku 1,0 MPa (10 kgf/cm2)?

Otázka 11 Kdo určuje potřebu a místo instalace membránových bezpečnostních zařízení a jejich provedení?

Otázka 13 Který dokument by měl uvádět postup a načasování kontroly provozuschopnosti bezpečnostních zařízení v závislosti na technologickém postupu?

Otázka 6 V jakém případě by mělo být plavidlo před uvedením do provozu znovu zaregistrováno u Rostechnadzor?

Otázka 7 Kdo může vypracovat pas plavidla pro registraci plavidel, která nemají technickou dokumentaci výrobce?

Otázka 8 Kdy podléhají plavidla, na která se vztahují pravidla, technické kontrole?

Otázka 9 Kdo by měl určovat rozsah, způsoby a četnost technických prohlídek nádob (s výjimkou tlakových lahví)?

Otázka 10 Jaká je četnost technických kontrol nádob pracujících s médiem, které způsobuje korozi materiálu rychlostí nejvýše 0,1 mm/rok a které nepodléhají registraci u Rostechnadzor?

Otázka 11 Jak často by měla být plavidla registrovaná u Rostechnadzor, pracující s médiem, které způsobuje korozi materiálu rychlostí nepřesahující 0,1 mm/rok, podrobena vnější a vnitřní kontrole odborníkem z organizace s licencí od Rostechnadzor za účelem vyšetření ?

Otázka 12 Jak často provádí specialista z organizace s licencí Rostechnadzor pro zkoušení hydraulickou zkušební tlakovou zkoušku nádoby registrované u Rostechnadzor, která pracuje s médiem, které způsobuje korozi materiálu rychlostí maximálně 0,1 mm/rok?

ČTĚTE VÍCE
Je možné pokládat keramické dlaždice s lepidlem na porcelánové dlaždice?

Otázka 13 Jak často provádí specialista z organizace s licencí od Rostechnadzor pro vyšetření externí a vnitřní kontroly plavidla registrovaného u Rostechnadzor a pracujícího v prostředí, které způsobuje korozi materiálu rychlostí vyšší než 0,1 mm/rok?

Otázka 14 Jaká je četnost technických kontrol lahví pro plnění plyny, které způsobují korozi materiálu rychlostí nejvýše 0,1 mm/rok, které jsou v provozu a nepodléhají registraci u Rostechnadzor?

Otázka 15 Jak často provádí specialista z organizace s licencí od Rostechnadzor pro vyšetření externí a interní kontroly trvale instalovaných lahví na skladování kyslíku registrovaných u úřadů Rostechnadzor?

Otázka 16 Kdo provádí technickou kontrolu plavidel, která nejsou registrována u Rostechnadzor?

Otázka 17 Jaké práce je třeba provést před vnitřní kontrolou a hydraulickým testováním plavidla?

Otázka 20 Jak dlouho by měla být nádoba pod zkušebním tlakem během hydraulické zkoušky?

Otázka 21 Kolik dní předem je vlastník plavidla povinen oznámit osobě provádějící určenou práci blížící se kontrolu plavidla?

Otázka 22 Kdo odpovídá za včasnou a kvalitní přípravu plavidla ke kontrole?

Otázka 23 Jak by měl být stanoven rozsah, metody a četnost technické kontroly u plavidel, která dokončila projektovanou životnost stanovenou projektem?

Otázka 24 Kdo dává povolení ke zprovoznění plavidla, které podléhá registraci u Rostechnadzor?

Otázka 25 Kdo dává povolení ke zprovoznění plavidla, které nepodléhá registraci u Rostechnadzor?

Otázka 27 Který z následujících údajů musí být umístěn na každém plavidle (nebo na zvláštním štítku) po vydání povolení k jeho provozu?

Otázka 1 Které odpovědné osoby musí určit vlastník, aby zajistil, že plavidla jsou udržována v dobrém stavu a jejich provozní podmínky jsou bezpečné?

Otázka 2 Na základě čeho by měl být stanoven počet odpovědných osob pro provádění kontroly výroby?

Otázka 3 Jaké jsou povinnosti vlastníka zajistit, aby plavidla byla udržována v dobrém stavu a jejich provozní podmínky byly bezpečné?

Otázka 4 Která organizace by měla vypracovat a schválit pokyny pro osoby odpovědné za dobrý stav a bezpečný provoz plavidel?

4.1.1 Konstrukce nádob musí být technologicky vyspělá, spolehlivá po dobu životnosti stanovené v technické dokumentaci, zajišťovat bezpečnost při výrobě, instalaci a provozu, umožňovat kontrolu (včetně vnitřního povrchu), čištění, mytí, proplachování a opravy, sledování technického stavu nádoby při diagnostice, stejně jako sledování nedostatku tlaku a odběr vzorků média před otevřením nádoby.

Pokud konstrukce nádoby neumožňuje kontrolu (vnější nebo vnitřní) nebo hydraulické přezkoušení při technické prohlídce, pak musí projektant nádoby uvést v technické dokumentaci k nádobě metodiku, četnost a rozsah kontroly nádoby, provedení která zajistí včasnou identifikaci a odstranění závad.

4.1.2 Životnost nádoby stanoví výrobce nádoby a je uvedena v technické dokumentaci.

4.1.3 Při navrhování plavidel by měly být brány v úvahu požadavky Pravidel pro přepravu zboží po železnici, po vodě a po silnici.

ČTĚTE VÍCE
Co se stane, když kožené boty vyperete v pračce?

Nádoby, které nelze přepravovat smontované, musí být navrženy z dílů, které splňují rozměrové požadavky pro přepravu vozidly. Rozdělení plavidla na přepravitelné části by mělo být uvedeno v technické dokumentaci.

4.1.4 Výpočet pevnosti nádob a jejich prvků by měl být proveden v souladu s GOST R 52857.1 – GOST R 52857.11, GOST R 51273, GOST R 51274, GOST 30780.

Tato norma může být použita ve spojení s jinými mezinárodními a národními normami pro návrh pevnosti za předpokladu, že jejich požadavky nejsou nižší než požadavky ruských národních norem.

4.1.5 Nádoby přepravované smontované, jakož i přepravované díly, musí mít závěsná zařízení (drapáky) pro operace nakládky a vykládky, zvedání a instalaci nádob v konstrukční poloze.

Je povoleno používat technologické armatury, hrdla, římsy, límce a další konstrukční prvky nádob, pokud to potvrdí pevnostní výpočty.

Provedení, umístění závěsných zařízení a konstrukčních prvků pro závěs, jejich množství, schéma závěsu pro plavidla a jejich přepravované části musí být uvedeny v technické dokumentaci.

4.1.6 Sklopná plavidla musí mít zařízení zabraňující samočinnému převrácení.

4.1.7 Podle konstrukčního tlaku, teploty stěn a charakteru pracovního prostředí se nádoby dělí do skupin. Skupina nádob je určena vývojkou, ale ne nižší, než je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1 – Skupiny plavidel

Skupina Návrhový tlak, MPa Teplota stěny, °C Charakteristika pracovního prostředí
1 Bez ohledu na Bez ohledu na Výbušné, požárně nebezpečné, toxické třídy nebezpečnosti 1, 2, 3 podle GOST 12.1.007
2 Do 2,5 Nad 400 Jakékoli, kromě těch, které jsou uvedeny pro 1. skupinu plavidel
2,5 5,0 na Nad 200
5,0 a další Bez ohledu na
Do 5,0 Pod mínus 40
3 Do 2,5 Od mínus 40 do 400
Od 2,5 po 5,0 Od mínus 40 do 200
4 Do 1,6 Od mínus 20 do 200
5 Z vakua na 0,07 Bez ohledu na Nevýbušné, ohnivzdorné nebo třída nebezpečnosti 4 podle GOST 12.1.007

Skupinu nádob s dutinami s různými konstrukčními parametry a prostředím lze určit pro každou dutinu samostatně.

4.1.8 Doporučuje se brát základní průměry nádob podle GOST 9617.

4.2 Dna, kryty, přechody

4.2.1 V nádobách se používají tato dna: eliptická, polokulovitá, torisferická, kulovitá bez perliček, kuželová bez perliček, kuželová bez perliček, plochá bez perliček, plochá bez perliček, plochá, šroubovaná.

4.2.2 Přířezy pro konvexní dna mohou být vyrobeny svařené z dílů s umístěním svarů, jak je znázorněno na obrázku 1.

Obrázek 1 – Umístění svarů na plechových polotovarech dna

Vzdálenosti l a l1 od osy obrobku eliptických a torisférických dna ke středu svaru by neměly být větší než 1/5 vnitřního průměru dna. V tomto případě pro možnosti c), e), g), i), j), k) musí být součet vzdáleností l + l1 alespoň 1/5 vnitřního průměru dna.

Při výrobě obrobků s umístěním svarů podle obrázku 1 (m) není počet okvětních lístků regulován.

4.2.3 Konvexní dna mohou být vyrobena z lisovaných plátků a kuličkového segmentu. Počet okvětních lístků není regulován.

ČTĚTE VÍCE
Proč potřebujete stabilizátor napětí v soukromém domě?

Pokud je tvarovka instalována ve středu dna, pak se kulový segment nemusí vyrábět.

4.2.4 Kruhové švy konvexních dna vyrobené z lisovaných plátků a kulového segmentu nebo polotovarů s umístěním svarů podle obrázku 1 m musí být umístěny od středu dna ve vzdálenosti podél průmětu nejvýše 1/3 vnitřního průměru dna. U polokulových dna není umístění kruhových švů regulováno.

Nejmenší vzdálenost mezi poledníkovými švy v místě, kde přiléhají k segmentu koule nebo armatury instalované ve středu dna místo segmentu koule, jakož i mezi poledníkovými švy a švem na segmentu koule, musí být větší než trojnásobek tloušťky dna, ale ne méně než 100 mm podél os švů.

4.2.5 Hlavní rozměry eliptických dna musí odpovídat GOST 6533. Jiné základní průměry eliptických dna jsou povoleny za předpokladu, že výška konvexní části je alespoň 0,25 vnitřního průměru dna.

4.2.6 Polokulové kompozitní hlavice (viz obrázek 2) se používají v nádobách, pokud jsou splněny následující podmínky:

– neutrální osy polokulové části dna a přechodové části pláště trupu se musí shodovat; shoda os musí být zajištěna dodržením rozměrů uvedených v projektové dokumentaci;

– posunutí t neutrálních os polokulové části dna a přechodové části pláště trupu by nemělo přesáhnout 0,5 (S – S1);

– výška h přechodové části pláště pláště musí být minimálně 3у.

Obrázek 2 – Spojovací jednotka mezi dnem a pláštěm

4.2.7 Kulová dna bez přírub se mohou používat v nádobách skupiny 5, s výjimkou nádob pracujících ve vakuu.

Kulová bezpřírubová dna v nádobách 1., 2., 3., 4. skupiny a v nádobách pracujících ve vakuu lze použít pouze jako prvek přírubových vík.

Kulovitá dna bez přírub (viz obrázek 3) musí:

– mít poloměr koule R ne menší než 0,85 D a ne větší než D;

– svařeno svarovým švem s průběžnou penetrací.

Obrázek 3 – Kulové dno bez příruby

4.2.8 Torisférická dna musí mít:

– výška konvexní části, měřená podél vnitřního povrchu, není menší než 0,2 vnitřního průměru dna;

– vnitřní poloměr lemování není menší než 0,095 vnitřního průměru dna;

– vnitřní poloměr zakřivení střední části není větší než vnitřní průměr dna.

4.2.9 Lze použít kónická bezpřírubová dna nebo přechody:

a) pro nádoby 1., 2., 3., 4. skupiny, pokud středový úhel na vrcholu kužele není větší než 45°. Je povoleno používat kuželová dna a přechody s vrcholovým úhlem větším než 45°, s výhradou dodatečného potvrzení jejich pevnosti výpočtem přípustných napětí v souladu s GOST R 52857.1, pododdíl 8.10;

b) pro nádoby pracující pod vnějším tlakem nebo vakuem, pokud středový úhel na vrcholu kužele není větší než 60°.

Části konvexních dna v kombinaci s kónickými dny nebo přechody se používají bez omezení úhlu na vrcholu kužele.

4.2.10 Plochá dna (viz obrázek 4), používaná u nádob 1., 2., 3., 4. skupiny, by měla být vyrobena z výkovků.

ČTĚTE VÍCE
Jaká potrubí by měla být poskytnuta pro potrubí topné sítě?

V tomto případě musí být splněny následující podmínky:

– vzdálenost od začátku zaoblení k ose svaru není menší (D je vnitřní průměr pláště, S je tloušťka pláště);

– poloměr zakřivení r ≥ 2,5S [viz Obrázek 4a)];

– poloměr prstencové drážky r1 ≥ 2,5S, ale ne méně než 8 mm [viz. obrázek 4b)];

– nejmenší tloušťka dna [viz. obrázek 4b)] v místě prstencové drážky S2 ≥ 0,8S1, ale ne menší než tloušťka pláště S (S1 je tloušťka dna);

– délka spodního lemování h1 ≥ r;

– úhel drážky γ by měl být od 30° do 90°;

– zóna A je řízena ve směrech Z v souladu s požadavky 5.4.2.

Obrázek 4 – Plochá dna

Je přípustné vyrobit ploché dno (viz obrázek 4) z plechu, pokud se lemování provádí ražením nebo válcováním okraje plechu s ohybem 90°.

4.2.11 Hlavní rozměry plochých dna určených pro plavidla skupiny 5 musí odpovídat GOST 12622 nebo GOST 12623.

4.2.12 Délka válcové strany l (l je vzdálenost od začátku zaoblení přírubového prvku ke konečné opracované hraně) v závislosti na tloušťce stěny S (viz obrázek 5) u přírubových a přechodových prvků nádob, s výjimkou armatur, kompenzátorů a konvexních dna by neměly být menší, než je uvedeno v tabulce 2. Poloměr lemování R ≥ 2,5S.

Obrázek 5 – Korálkové a přechodové prvky

Tabulka 2 – Délka válcové patky

tloušťka stěny S, mm Délka válcového korálku l, mm, ne méně než
Do 5 vč. 15
Přes 5 až 10 vč. 2S + 5
Přes 10 až 20 vč. S + 15
Přes 20 až 150 vč. S/2 + 25
St. 150 100

4.3 Poklopy, poklopy, nálitky a kování

4.3.1 Nádoby musí být vybaveny poklopy nebo kontrolními poklopy pro zajištění kontroly, čištění, bezpečnosti práce na ochraně proti korozi, montáže a demontáže demontovatelných vnitřních zařízení, opravy a kontroly nádob. Počet poklopů a poklopů určuje konstruktér plavidla. Poklopy a poklopy musí být umístěny na přístupných místech pro použití.

4.3.2 Plavidla s vnitřním průměrem větším než 800 mm musí mít poklopy.

Vnitřní průměr kulatého poklopu pro nádoby instalované venku musí být alespoň 450 mm a pro nádoby umístěné uvnitř – alespoň 400 mm. Velikost oválných poklopů podél nejmenší a největší osy musí být minimálně 325×400 mm.

Vnitřní průměr poklopu u nádob, které nemají přírubové spojky těla a podléhají vnitřní antikorozní ochraně nekovovými materiály, musí být minimálně 800 mm.

Je povoleno navrhovat bez poklopů:

– nádoby určené pro práci s látkami 1. a 2. třídy nebezpečnosti podle GOST 12.1.007, které nezpůsobují korozi a vodní kámen, bez ohledu na jejich průměr, a měl by být zajištěn požadovaný počet kontrolních poklopů;

– nádoby se svařovaným pláštěm a trubkovými výměníky tepla bez ohledu na jejich průměr;

– nádoby, které mají odnímatelné dno nebo kryty a také poskytují možnost provedení vnitřní kontroly bez demontáže hrdla potrubí nebo armatury.

4.3.3 Nádoby s vnitřním průměrem nejvýše 800 mm musí mít kulatý nebo oválný poklop. Velikost poklopu podél nejmenší osy musí být alespoň 80 mm.

ČTĚTE VÍCE
Jak dlouho vydrží topné těleso v pračce?

4.3.4 Každá nádoba musí mít hrdla nebo armatury pro plnění vodou a vypouštění, odstraňování vzduchu během hydraulické zkoušky. K tomuto účelu je povoleno používat technologické nálitky a tvarovky.

Armatury a nástavce na vertikálních nádobách musí být umístěny s ohledem na možnost provedení hydraulické zkoušky ve vertikální i horizontální poloze.

4.3.5 U poklopů vážících více než 20 kg musí být k dispozici zařízení usnadňující jejich otevírání a zavírání.

4.3.6 Závěsové nebo vložkové šrouby umístěné ve štěrbinách, svorkách a jiných upínacích zařízeních poklopů, krytů a přírub musí být chráněny před posunutím nebo uvolněním.

4.4 Umístění otvorů

4.4.1 Umístění otvorů v eliptických a polokulových dnách není regulováno.

Umístění otvorů na torisférických dnech je povoleno v rámci centrálního sférického segmentu. V tomto případě by vzdálenost od vnějšího okraje otvoru ke středu dna, měřená podél tětivy, neměla být větší než 0,4 vnějšího průměru dna.

4.4.2 Otvory pro poklopy, poklopy a armatury u plavidel 1., 2., 3., 4. skupiny by měly být umístěny zpravidla mimo svary.

Umístění otvorů je povoleno:

– na podélných švech válcových a kuželových plášťů nádob, pokud průměr otvorů není větší než 150 mm;

– obvodové svary válcových a kuželových plášťů nádob bez omezení průměru otvorů;

– švy konvexních dna bez omezení průměru otvorů, podléhající 100% kontrole svarových švů dna rentgenovými nebo ultrazvukovými metodami;

– švy plochého dna.

4.4.3 Otvory nesmí být umístěny v průsečíku svarů nádob 1., 2., 3., 4. skupiny.

Tento požadavek neplatí pro případ uvedený v 4.2.3.

4.4.4 Otvory pro poklopy, poklopy, armatury v nádobách skupiny 5 lze instalovat na svary bez omezení průměru.

4.5 Požadavky na podpěry

4.5.1 Pro nádoby z korozivzdorné oceli lze použít podpěry z uhlíkové oceli za předpokladu, že přechodový plášť podpěry z korozivzdorné oceli je k nádobě přivařen s výškou stanovenou výpočtem provedeným projektantem. plavidla.

4.5.2 U horizontálních plavidel by měl být úhel pokrytí podpěry sedla zpravidla nejméně 120°.

4.5.3 Pokud u vodorovných nádob dochází k teplotním dilatacím v podélném směru, měla by být pevná pouze jedna podpěra sedla, zbývající podpěry by měly být pohyblivé. Toto musí být uvedeno v technické dokumentaci.

4.6 Požadavky na interní a externí zařízení

4.6.1 Vnitřní zařízení v nádobách (svitky, desky, přepážky atd.), která brání kontrole a opravě, musí být zpravidla vyjímatelná.

Při použití svařovaných zařízení musí být splněny požadavky 4.1.1.

4.6.2 Vnitřní a vnější svařovaná zařízení musí být navržena tak, aby bylo zajištěno odstranění vzduchu a úplné vyprázdnění zařízení při hydraulické zkoušce v horizontální a vertikální poloze.

4.6.3 Pláště a hady používané pro vnější ohřev nebo chlazení nádob mohou být snímatelné nebo svařované.

4.6.4 Všechny záslepky montážních jednotek a prvky vnitřních zařízení musí mít drenážní otvory pro zajištění úplného odvodnění (vyprázdnění) kapaliny v případě zastavení nádoby.