9.1. Inženýrsko-geologické průzkumy při výstavbě, provozu a likvidaci podniků, objektů a staveb musí zajistit příjem materiálů a údajů o stavu a změnách jednotlivých složek geologického prostředí na území zařízení v souladu s bodem 4.21. SNiP 11-02-96.
Po dobu výstavby je vedena geologická dokumentace stavebních výkopů a zakládání staveb a také geotechnická kontrola výkopových prací. Ostatní druhy prací, včetně projektového dozoru geodetické organizace, se v případě potřeby provádějí podle technických specifikací projekční organizace provádějící projektový dozor nad výstavbou.
Skladba a objem průzkumných prací by měly být stanoveny v programu průzkumu nebo v objednávce jejich provedení v souladu s technickými specifikacemi zákazníka, s přihlédnutím k výsledkům dokumentace stavebních jam a ustanovením tohoto řádu.
9.2. Zadání pro inženýrské a geologické průzkumy nad rámec požadavků bodu 4.13 SNiP 11-02-96 musí obsahovat údaje o etapách a načasování stavebních prací, o použitých technických prostředcích, úkolech a požadované posloupnosti kontroly v jednotlivých fázích výstavby, postup při odevzdání průzkumných produktů a rychlé řešení problémů souvisejících s propojením obdržených dat s výrobou stavebních prací, postup při koordinaci, prověřování a schvalování aktů přejímky díla, jakož i účast na jejich přípravě.
K technické specifikaci je třeba přiložit dostupné inženýrsko-geologické mapy a řezy prostoru přípravy základů, generel zařízení s vyznačením hloubek výkopů, aluviální mapy, harmonogram plánovaných stavebních prací atd.
V případě potřeby může zadání obsahovat požadavky na provádění speciálních druhů experimentálních produkčních prací (výzkum experimentálního fragmentu aluviální struktury, v oblastech umělého zlepšování vlastností půdy apod.).
9.3. Inženýrskogeologické průzkumy v průběhu výstavby by měly být zpravidla uvedeny v příslušné projektové dokumentaci a prováděny v těchto případech:
výstavba budov a staveb XNUMX. stupně odpovědnosti (včetně unikátních) a ve ztížených inženýrských a geologických podmínkách – při výstavbě budov a staveb XNUMX. stupně odpovědnosti;
výstavba v podmínkách stísněné městské zástavby;
provádění opatření pro technickou rekultivaci základových půd a instalace umělého zakládání staveb a staveb;
nutnost pokračovat (nebo opět organizovat) stacionární pozorování režimu podzemních vod a dynamiky vývoje nebezpečných geologických a inženýrskogeologických procesů a predikovat možnost jejich vzniku a aktivace;
dlouhé časové přestávky mezi ukončením průzkumů a zahájením výstavby objektů, jakož i v případech výstavby v oblastech sousedících s jinými objekty, které mohou být poškozeny v důsledku stavebních prací nebo způsobit významné změny geologického prostředí (hydraulické výstavba, odvodňování, zavlažování zemědělské půdy atd.);
nepředvídané komplikace při výstavbě objektů (potíže se zarážením pilot do projektové hloubky, deformace budov a konstrukcí, nesrovnalosti mezi údaji o inženýrských a geologických podmínkách zjištěných a akceptovaných v projektové dokumentaci, průrazy podzemní vody do jam a výkopů, kolaps jejich svahy atd.) ;
změny územních plánů objektů, včetně posunutí obrysů budov a staveb ve vztahu k obrysům, ve kterých byly průzkumy prováděny;
výstavba zařízení ve vysoce rizikových oblastech.
Průzkumné práce by měly být prováděny v jámách, rýhách, umělých výkopech připravených pro výstavbu, v oblastech, kde byla provedena inženýrská příprava, v oblastech zemních prací z naplavených nebo objemných zemin při jejich výstavbě, zemních hmot po jejich zpevnění, rekultivaci atd. s přihlédnutím k požadavkům SNiP 3.02.01-83.
9.4. Při průzkumech v průběhu výstavby je nutné na základě průzkumu a inženýrskogeologické dokumentace jam, tunelů, štěrbin a jiných výkopů zjišťovat soulad inženýrsko-geologických podmínek přijatých v projektové dokumentaci se skutečnými. na základě výsledků studia charakteru podloží, složení zeminy, průsaků podzemní vody, stavu a vlastností zemin v těchto výkopech.
Průzkum by měl zahrnovat popis zeminy ve stěnách a dně jam a výkopů, zhotovení náčrtů a fotografií, v případě potřeby odběr kontrolních vzorků zeminy a podzemní vody, vypracování podrobných řezů a map skutečného stavu v měřítku 1:500 -1:50 (s patřičným zdůvodněním – 1:10), evidence vzhledu a stanovení hladiny podzemní vody, zóny kapilárního nasycení zemin, jakož i stanovení charakteristických znaků proudění vody do výkopů, množství odvodnění a účinnost metod používaných k tomu.
V místech výstavby uzavíracích a vodoregulačních hrází (hrází) vodních toků a akumulačních nádrží průmyslových odpadních vod, budování vysokých násypů a hlubinných výkopů, tras liniových staveb včetně silnic, železnic apod., inženýrsko-geologické dokumentace a pozorování ve stavebních jámách a příkopech by měla být prováděna s ohledem na požadavky průmyslových (odborových) regulačních dokumentů pro odpovídající typ stavby.
Pokud jsou zjištěny významné nesrovnalosti s inženýrsko-geologickými daty přijatými v projektu, které mohou vést ke změně přijatých návrhových rozhodnutí, měly by být provedeny další průzkumné práce v objemech, které zajistí úpravu projektu.
V případě zjištění rozporů mezi skutečnými inženýrsko-geologickými podmínkami a těmi převzatými v projektu musí výsledky inženýrskogeologických průzkumů obsahovat návrhy na upřesnění příslušných konstrukčních řešení.
9.5. Při inženýrsko-geologických průzkumech v době výstavby a provádění geotechnických kontrol kvality provádění zemních konstrukcí (ukládání, hutnění a rekultivace zemin) a inženýrské přípravě podkladu nivních a sypkých zemin včetně systematicky budovaných skládek a hlušin jejich kvalita by měla být posuzována na základě porovnání skutečně získaných hodnot hustoty suché zeminy s hodnotami stanovenými projektem a také skutečných hodnot vlhkosti naplněných (zhutněných) zemin s optimální hodnoty vlhkosti. V případě potřeby by mělo být stanoveno granulometrické složení písčitých a hrubých půd.
Pro stanovení hustoty zemin by měly být použity polní expresní metody: vibrační sondování, sondy malých rozměrů (hnané, drcené atd.), geofyzikální včetně jaderných metod pro stanovení hustoty-vlhkosti, rotační řezání s oběžným kolem a přímá metoda pro stanovení hustoty-vlhkosti – pomocí řezacího válce nebo jámy (pro hrubé a písčité půdy s výrazným obsahem vměstků).
Testování půdy musí být provedeno v souladu s požadavky SNiP 3.02.01-87.
Sledování provádění prací na technické rekultivaci základových půd (jejich zpevnění) by mělo být prováděno na základě laboratorních studií vzorků zpevněných zemin odebraných z vrtů (pro tento účel vrtaných) nebo podle polních zkoušek zemin na dně. jám (výkopů).
Sledování účinnosti opatření na snížení stavební vody na stavbách zasypaných podzemních staveb a při hloubení jam pro instalaci odvodňovacích a jiných staveb musí být prováděno na základě pozorování ve speciálně vrtaných hydrogeologických vrtech.
Stacionární pozorování změn inženýrskogeologických poměrů v průběhu výstavby, včetně změn hydrogeologických poměrů a intenzity vývoje geologických a inženýrskogeologických procesů nebo vzniku nových procesů, by měla být prováděna v souladu s požadavky doložky. 5.10.
9.6. Pro řešení následujících problémů by měly být provedeny speciální inženýrsko-geologické studie (pozorování) během výstavby zařízení:
stanovení rychlosti zvětrávání zemin ve svazích jam (výkopů) a jejich stability na základě systematického pozorování jejich chování (intenzity destrukce) v čase;
zjišťování změn parametrů horninových masivů vlivem technogenního vlivu na základě geofyzikálních, včetně seismicko-akustických studií apod., prováděných v tunelech a jámách;
sledování vývoje svahových a zásypových procesů, utlačování a plavení zemin ve svazích jam;
provádění zkoušek na fragmentu experimentální naplaveniny hliněné stavby, pokud půdy zcela nesplňují stanovené požadavky;
provádění inženýrské přípravy základů budov a staveb metodami hloubkového hutnění, konsolidace zeminy apod.
9.7. Výsledky inženýrsko-geologických průzkumů během doby výstavby by měly být prezentovány v souladu s požadavky bodu 6.28 SNiP 11-02-96 ve formě technické zprávy (závěru), která musí obsahovat závěry a úkony o převzetí základu po inženýrské přípravě staveniště pro stavbu nebo rekultivaci, závěry o kvalitě technické rekultivace základových půd, a v případě rekultivace a skládky zemin – závěry o vývoji zemin v lomu, materiály a úkony kontroly naplaveniny po vrstvách a přejímky jednotlivých řezů nebo map náplavů, akty přejímky ostatních staveb ve výstavbě, jakož i doporučení pro upřesnění organizace a způsoby stavebních prací, včetně technologie umělého zpevňování půdy, vypracování preventivních a ochranných opatření atd.
9.8. Při provádění průzkumů během výstavby a provozu zařízení, je-li to nutné, v souladu s pokyny zákazníka, mělo by být provedeno zkoumání zemin základů stávajících budov a staveb, aby se problémy vyřešily v souladu s požadavky klauzule . 5.12.
Při zkoumání zemin základů budov a staveb je nutné procházet jámami a studnami, odebírat vzorky zeminy a podzemní vody pro laboratorní stanovení, provádět sondážní, geofyzikální průzkumy a další geotechnické práce, jakož i provádět stacionární pozorování deformace zemin základů budov a staveb a režim podzemních vod.
Hloubka jam by měla být měřena na základě průniku pod základnu otevíraného základu, zpravidla 0,5-1 m.
U všech hloubených jam je nutné provést popis základových půd, náčrt (rozvoj) stěn jámy (v měřítku 1:20 nebo 1:50), případně fotografování.
Pod základnou základu je třeba vybrat půdní monolity z každého typu nenarušené zeminy přímo zpod základu základu a z protější stěny jámy.
Provedení, materiál a stav základů v odkrytých jímkách musí být za zákazníka instalovány stavební nebo projekční organizací.
Při ražbě důlních děl je třeba provést opatření k ochraně základových půd stávajících základů před poškozením jejich struktury a stavu (podmáčení, promrzání, vymývání, kypření apod.).
Stávající krytiny, slepá místa, protitlaková hydroizolace podlahy, ochranné vrstvy, které chrání základové půdy a základy narušené při průzkumech je nutné po ukončení průzkumů obnovit. Provedení těchto prací musí organizovat objednatel.
9.9. V technické zprávě o výsledcích zkoumání základových půd je navíc nutné uvést informace o změnách geologického prostředí v období výstavby a provozu staveb (staveb) a jejich souladu s prognózou, včetně změn hydrogeologických poměrů, pevnostních a deformačních charakteristik zemin a poskytnout standardní a výpočtové ukazatele zemin identifikovaných inženýrsko – geologickými prvky samostatně pod základy a mimo zónu jejich vlivu, jakož i jejich význam před výstavbou a provozem těchto staveb a staveb založených na podkladech průzkumu z minulých let.
9.10. Stacionární pozorování (lokální sledování) jednotlivých složek geologického prostředí při provozu budov a staveb by mělo být prováděno na základě sítě pozorovacích bodů (studny, stanoviště, body) vytvořené v předchozích etapách výzkumu a v její absence – na nově organizované síti pro sledování vývoje nebezpečných geologických a inženýrsko-geologických procesů, deformací staveb a staveb a dalších faktorů, které mají negativní vliv (vliv) na provozní stabilitu budov a staveb.
Stacionární pozorování by měla být prováděna geodetickými a geofyzikálními metodami, sondáží, laboratorními zkouškami a přístrojovou technikou instalovanou na patách budov a konstrukcí, jakož i v oblastech rozvoje geologických a inženýrsko-geologických procesů.
Hustota pozorovací sítě, metody a četnost pozorování by měla být stanovena v programu průzkumu na základě charakteristiky stavby, inženýrskogeologických a hydrogeologických podmínek a rychlosti (intenzity) procesů.
Pro zjištění stupně kontaminace a složení znečišťujících složek půd a podzemních vod je nutné odebírat vzorky a provádět jejich chemické rozbory.
Výsledky inženýrsko-geologických průzkumů by měly být zohledněny v technické zprávě (závěru) v souladu s požadavky bodu 6.29 SNiP 11-02-96 a tohoto kodexu praxe.
9.11. Spolehlivost kvantitativní prognózy sestavené při průzkumech pro vypracování projektové dokumentace by měla být kontrolována a objasňována při průzkumech při výstavbě a provozu budov a staveb.
9.12. Inženýrsko-geologické průzkumy po dobu likvidace podniků, budov a staveb musí být prováděny v souladu s požadavky bodu 4.21. SNiP 11-02-96 získávání podkladů a podkladů pro zdůvodnění projektových rozhodnutí pro asanaci (zlepšení) a rekultivaci (obnovu zemin, pozemků) území, jakož i předložení technické zprávy na základě výsledků průzkumu v souladu s požadavky bodu 6.30 SNiP 11-02-96.
Složení a objem průzkumných prací by měly být stanoveny v programu průzkumu na základě technických specifikací zákazníka.
Při průzkumech je nutné identifikovat v geologickém prostředí výskyt škodlivin ohrožujících veřejné zdraví a vypracovat návrhy na likvidaci a neutralizaci těchto látek, provést prověrku stavu půdního pokryvu a poskytnout doporučení k nahrazení zeminy a zeminy v určitých oblastech území, posouzení nebezpečnosti a rizika z likvidace zařízení apod.
Průzkumy materiálů pro půdní konstrukci a (nebo) materiálů pro rekultivaci půdy po likvidaci zařízení by měly být prováděny v souladu s požadavky § 9 SNiP 11-02-96 a Kodexu pravidel pro průzkum pozemních stavebních materiálů.
Studie jednotlivých složek geologického prostředí související s potřebou odvodnění území a (nebo) realizace dalších rekultivačních opatření směřujících ke zlepšení území po likvidaci objektu by měla být provedena na základě realizace komplexního popř. jednotlivé druhy prací zajišťované programem průzkumu.
Potřeba inženýrsko-geologických průzkumů
Inženýrská geologie je velmi důležitou složkou při rozhodování konstruktérů, protože jim pomáhá správně naplánovat projekt s ohledem na design, umístění a důležité geologické faktory. Odborníci doporučují provádět inženýrské a geologické průzkumy již v předprojektové fázi stavby.
Význam inženýrské geologie spočívá v tom, že pomáhá zajistit bezpečné a nákladově efektivní navrhování stavebních projektů. Sběr informací o hmotě půdy na staveništi je důležitou fází plánování, návrhu a výstavby zařízení. Provedení podrobného geologického průzkumu lokality před zahájením projekčních prací sníží celkovou cenu projektu. Běžné základní problémy v budovách, konstrukcích a jiných stavebních projektech obvykle přímo souvisejí s geologií místa, kde byly postaveny.
Pro stanovení fyzikálních a mechanických charakteristik základových půd, jejich klasifikaci a posouzení charakteru a míry geologických rizik budoucího staveniště je zapotřebí odborník s vysokými znalostmi z inženýrské geologie. Pochopení geologické stavby v určité oblasti je nezbytné pro vrtání studní a určování struktury geologických řezů. Geologické mapy také pomáhají při plánování projektu a poskytují informace o strukturním uspořádání horninových typů v navrhovaném území. Geologické mapy jsou nezbytné pro pochopení výhod a nevýhod všech možných lokalit.
Hydrologické mapy poskytují informace o rozložení podzemních vod a také o výskytu a hloubce podzemních vod. Znalosti o přítomnosti a hloubce podzemních a podzemních vod jsou nezbytné pro plánování typu založení budovy, rozhodování o hydroizolačních pracích, potřebě odvodnění a také plánování stavebních prací. V oblastech s významnými geologickými podmínkami a procesy, jako jsou seismicita, sesuvy půdy a záplavy, je znalost geologické historie oblasti velmi důležitá.
Kdy je vyžadováno IGI?
Informace o sezónních výkyvech a vysokých hladinách zjištěných hladin podzemních vod jsou pro stavebníky důležité. Inženýrskogeologické průzkumy se nejlépe provádějí mimo sezónu – na jaře nebo na podzim, protože v těchto ročních obdobích jsou nejvyšší přítoky podzemní vody, což výrazně ovlivňuje rozhodnutí o návrhu a organizaci stavebních prací. Právě tato funkce umožňuje designérům učinit správné a spolehlivé rozhodnutí.
Průzkumy je možné provádět i v létě i v zimě, pro zjištění maximální hladiny podzemní vody je však nutné provést hydrogeologickou předpověď.
Jaké problémy mohou nastat v důsledku upuštění od geotechnických průzkumů?
Etapy inženýrských a geologických průzkumů zahrnují:
- sběr a rozbor dokumentace včetně archivní dokumentace, která se týká inženýrsko-geologické stavby lokality – jedná se o přípravnou fázi;
- provádění komplexu průzkumů a průzkumů na konkrétním území území – terénní práce;
- zpracování dat získaných při práci v terénu – provádí se laboratorní výzkum;
- zpracování technické zprávy – zpracování technické zprávy, která obsahuje výsledky výzkumu (fyzikální a mechanické charakteristiky zemin), grafické podklady (geologické řezy, plány, mapy).
V průběhu výzkumu se může objevit řada specifických, velmi významných problémů. Zejména se jedná o úplnost technických specifikací pro průzkumy, které nemusí zohledňovat vlastnosti budoucího staveniště. Například je špatně uvedena velikost, tvar a orientace pozemku a geodetická firma to musí udělat sama, což vede k vyšším nákladům na práci nebo k nepřesným výsledkům. Velmi důležitým bodem je nedostatek informací o přítomnosti podzemních komunikací nebo nespolehlivé informace o nich. V takových případech mohou být průzkumy nejen nemožné, ale mohou také vést k vážným nouzovým situacím při poškození podzemních inženýrských sítí nebo dokonce k lidským obětem (poškození plynovodu, elektrického kabelu atd.). To vše může negativně ovlivnit realizaci projektu jako celku a zákazník tak přijde o čas i peníze.
Často se vyskytují případy vážných problémů, kdy technické specifikace neurčují konstrukční požadavky na budoucí založení stavby, což výrazně ovlivňuje hloubku vrtání průzkumných vrtů. A to vede k nedostatečné informační náplni inženýrsko-geologických průzkumů a neumožní získat kladný odborný posudek a ovlivní i kvalitu a bezpečnost konstrukčního řešení stavby.
To vše je důsledkem nesprávného přístupu k vypracování zadání průzkumu, které s sebou nese krajně iracionální vynakládání rozpočtu stavby.
Zvláštnosti průzkumných prací podle ročních období
Inženýrsko-geologické průzkumy se provádějí za různého počasí, klimatických podmínek a v různých ročních obdobích:
V zimě se doporučuje nejprve vyčistit oblast od sněhu, protože velká vrstva může výrazně ovlivnit čas strávený prací. Vyplatí se také připravit místo pro průchod techniky, což v tomto ročním období může být kvůli povětrnostním podmínkám obtížné. Samotná práce by měla být organizována na začátku denních hodin, protože tato doba je v zimě omezená; v noci mohou být vyžadována osvětlovací zařízení; je třeba si uvědomit, že teplotní rozdíl mezi dnem a nocí může být významný, což ovlivní kvalitu odebraných vzorků a komplikují výzkum .
Inženýrsko-geologické průzkumy na jaře umožní získat nejspolehlivější ukazatele hladiny podzemní vody, protože Během tohoto období taje sněhová pokrývka a jsou identifikovány všechny oblasti kritické z hlediska povodní. Samotné práce v terénu jsou však z organizačního hlediska komplikované kvůli podmytým vozovkám, což může vést k zaseknutí techniky.
Letní období je z hlediska provádění terénních prací nejpohodlnějším obdobím, nicméně analýza hydrogeologických poměrů je možná pouze s prognózou, která nedává zvlášť přesné výsledky a vyžaduje studium archivních dat.
Podzim je jedním z nejpříznivějších období pro tento typ průzkumných aktivit. Obecně platí, že terénní práce pro inženýrsko-geologické průzkumy mohou začít koncem srpna a lze je pohodlně provádět až do prvního sněhu. Provádění průzkumných prací na podzim vám umožní získat nejspolehlivější a nejkvalitnější výsledky.
