V souladu se současným PUE jsou všechny prostory podle stupně nebezpečí úrazu elektrickým proudem pro osoby rozděleny do tří tříd: prostory bez zvýšeného nebezpečí, zvýšené nebezpečí a zvláště nebezpečné (tabulka 2).

Prostory bez zvýšeného nebezpečí mohou zahrnovat běžné obytné místnosti, kanceláře, laboratoře, ale i některé průmyslové prostory.

Mezi vysoce rizikové oblasti patří obrobny kovů, schodiště různých budov s vodivými podlahami atd.

Mezi zvláště nebezpečné prostory patří většina průmyslových areálů, včetně dílen elektráren, strojírenských a hutních provozů, vodních čerpacích stanic, akumulátoroven, galvanoven atd. Patří sem také oblasti práce na zemi pod širým nebem nebo pod přístřeškem.

Prostory bez zvýšeného nebezpečí

Prostory, ve kterých nejsou podmínky, které charakterizují prostory se zvýšeným nebezpečím nebo zvláště nebezpečné (viz níže).

Prostory se zvýšeným nebezpečím

Prostory charakterizované přítomností pouze jedné z následujících podmínek vytvářejících zvýšené nebezpečí:

– vlhkost (relativní vlhkost vzduchu v místnosti dlouhodobě přesahuje 75 %);

– vodivé podlahy (kovové, cihlové atd.);

– vysoká teplota – horké místnosti, teplota vzduchu, ve kterých trvale nebo periodicky (více než 1 den) přesahuje +35C;

– možnost současného kontaktu člověka s kovovými konstrukcemi budov spojených se zemí apod. na jedné straně a kovové kryty elektrických zařízení na straně druhé.

Zvláště nebezpečné prostory

Prostory charakterizované přítomností jedné z následujících podmínek vytvářejících zvláštní nebezpečí:

– zvláštní vlhkost (relativní vlhkost vzduchu v místnosti se blíží 100 %);

– chemicky aktivní nebo organické prostředí, které má destruktivní vliv na izolaci a živé části elektrického zařízení;

– současně dva nebo více stavů charakterizujících prostory se zvýšeným nebezpečím.

5. Hlavní příčiny úrazu elektrickým proudem u lidí

Příčin elektrických nehod je mnoho a jsou různé. Hlavní jsou:

náhodnému kontaktu s nechráněnými živými částmi. K tomu může dojít například při provádění jakékoli práce v blízkosti nebo přímo na živých částech: při poruše ochranného zařízení, přes které se postižený dotkl živých částí; při přenášení dlouhých kovových předmětů na rameni, které se mohou náhodně dotknout neizolovaných elektrických vodičů umístěných ve výšce přístupné v tomto případě;

výskyt napětí na kovových částech elektrického zařízení (skříně, pouzdra, ploty atd.), které za normálních podmínek nejsou pod napětím. Nejčastěji k tomu může dojít v důsledku poškození izolace kabelů, vodičů nebo vinutí elektrických strojů a zařízení, což zpravidla vede ke zkratu krytu;

ČTĚTE VÍCE
Jaký vliv má teplota vzduchu na pracovišti na lidský organismus?

elektrický oblouk, který se může vytvořit v elektrických instalacích s napětím nad 1000 V mezi živou částí a osobou za předpokladu, že se tato osoba nachází v těsné blízkosti živých částí;

výskyt skokového napětí na povrchu země při zkratu vodiče k zemi nebo při proudění proudu ze zemní elektrody do země (při poruše na těle uzemněného elektrického zařízení);

další důvody, mezi které patří například: nekoordinované a chybné jednání personálu, ponechání elektrické instalace pod napětím bez dozoru, umožnění oprav na odpojeném zařízení bez předchozí kontroly nedostatku napětí a vadného uzemňovacího zařízení atd.

Hlavní opatření k odstranění výše uvedených příčin úrazu elektrickým proudem a zajištění ochrany obsluhujícího personálu jsou:

zajistit, aby živé části pod napětím byly nepřípustné pro náhodný kontakt. K tomuto účelu musí být živé části umístěny v nepřístupné výšce, široce se používá oplocení a izolace živých částí;

použití ochranného uzemnění a uzemnění elektrických instalací;

automatické vypnutí, použití sníženého napětí, dvojitá izolace atd.;

používání speciálních ochranných prostředků – přenosné přístroje a zařízení, osobní ochranné prostředky;

V souladu se současným PUE jsou všechny prostory podle stupně nebezpečí úrazu elektrickým proudem pro osoby rozděleny do tří tříd: prostory bez zvýšeného nebezpečí, zvýšené nebezpečí a zvláště nebezpečné (tabulka 2).

Prostory bez zvýšeného nebezpečí

Prostory, ve kterých nejsou podmínky, které charakterizují prostory se zvýšeným nebezpečím nebo zvláště nebezpečné (viz níže).

Prostory se zvýšeným nebezpečím

Prostory charakterizované přítomností pouze jedné z následujících podmínek vytvářejících zvýšené nebezpečí:

– vlhkost (relativní vlhkost vzduchu v místnosti dlouhodobě přesahuje 75 %);

– vodivé podlahy (kovové, cihlové atd.);

– vysoká teplota – horké místnosti, teplota vzduchu, ve kterých trvale nebo pravidelně (více než 1 den) přesahuje +35С;

– možnost současného kontaktu člověka s kovovými konstrukcemi budov spojených se zemí apod. na jedné straně a kovové kryty elektrických zařízení na straně druhé.

Zvláště nebezpečné prostory

Prostory charakterizované přítomností jedné z následujících podmínek vytvářejících zvláštní nebezpečí:

– zvláštní vlhkost (relativní vlhkost vzduchu v místnosti se blíží 100 %);

– chemicky aktivní nebo organické prostředí, které má destruktivní vliv na izolaci a živé části elektrického zařízení;

ČTĚTE VÍCE
Jaká výztuž se používá k vyplnění základové desky?

– současně dva nebo více stavů charakterizujících prostory se zvýšeným nebezpečím.

Prostory bez zvýšeného nebezpečí mohou zahrnovat běžné obytné místnosti, kanceláře, laboratoře, ale i některé průmyslové prostory.

Mezi vysoce rizikové oblasti patří obrobny kovů, schodiště různých budov s vodivými podlahami atd.

Mezi zvláště nebezpečné prostory patří většina průmyslových areálů, včetně dílen elektráren, strojírenských a hutních provozů, vodních čerpacích stanic, akumulátoroven, galvanoven atd. Patří sem také oblasti práce na zemi pod širým nebem nebo pod přístřeškem.

5. Hlavní příčiny úrazu elektrickým proudem u lidí

Příčin elektrických nehod je mnoho a jsou různé. Hlavní jsou:

náhodnému kontaktu s nechráněnými živými částmi. K tomu může dojít například při provádění jakékoli práce v blízkosti nebo přímo na živých částech: při poruše ochranného zařízení, přes které se postižený dotkl živých částí; při přenášení dlouhých kovových předmětů na rameni, které se mohou náhodně dotknout neizolovaných elektrických vodičů umístěných ve výšce přístupné v tomto případě;

výskyt napětí na kovových částech elektrického zařízení (skříně, pouzdra, ploty atd.), které za normálních podmínek nejsou pod napětím. Nejčastěji k tomu může dojít v důsledku poškození izolace kabelů, vodičů nebo vinutí elektrických strojů a zařízení, což zpravidla vede ke zkratu krytu;

elektrický oblouk, který se může vytvořit v elektrických instalacích s napětím nad 1000 V mezi živou částí a osobou za předpokladu, že se tato osoba nachází v těsné blízkosti živých částí;

výskyt skokového napětí na povrchu země při zkratu vodiče k zemi nebo při proudění proudu ze zemní elektrody do země (při poruše na těle uzemněného elektrického zařízení);

další důvody, mezi které patří například: nekoordinované a chybné jednání personálu, ponechání elektrické instalace pod napětím bez dozoru, umožnění oprav na odpojeném zařízení bez předchozí kontroly nedostatku napětí a vadného uzemňovacího zařízení atd.

Hlavní opatření k odstranění výše uvedených příčin úrazu elektrickým proudem a zajištění ochrany obsluhujícího personálu jsou:

zajistit, aby živé části pod napětím byly nepřípustné pro náhodný kontakt. K tomuto účelu musí být živé části umístěny v nepřístupné výšce, široce se používá oplocení a izolace živých částí;

ČTĚTE VÍCE
Co lze nalít do topného systému, aby nezamrzl?

použití ochranného uzemnění a uzemnění elektrických instalací;

automatické vypnutí, použití sníženého napětí, dvojitá izolace atd.;

používání speciálních ochranných prostředků – přenosné přístroje a zařízení, osobní ochranné prostředky;